/ Publikováno:

Kritický metr Jiřího Brabce

Do Bibliografie Jiřího Brabce za léta 1951‒2019, která vyjde v nejbližších dnech při příležitosti Brabcových devadesátých narozenin jako zvláštní příloha časopisu Slovo a smysl, jsme s kolegy Jiřím Flaišmanem a Michaelem Špiritem nezahrnuli jubilantovo angažmá v rubrice periodika Nové knihy Kritický metr, jen jsme v úvodu zaznamenali údaje otisků této rubriky. Princip Kritického metru spočíval totiž v posuzování domácích literárních novinek pouze prostřednictvím přidělování určitého počtu hvězdiček. Ovšem „co napovídají hvězdičky“ – jak o souhrnu výsledků psala také tehdejší redakce – o Brabcově hodnocení původní české prózy a poezie? Pokračování textu Kritický metr Jiřího Brabce

/ Publikováno:

Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)

O existenci souboru nevydaných básní Jiřího Karáska ze Lvovic, které má k dispozici pražský antikvář Karel Křenek, se v úzké badatelské obci již dlouho vědělo. Na sklonku tohoto léta se tyto texty konečně dostaly ke čtenářům. Velmi pěkně vypravený svazek s názvem Emilovi, podtitulem Sonety vepsané do knih a druhým podtitulem Neznámé básně 1902–1932 edičně připravil sám Karel Křenek, který jej také ve své edici Starý svět (sv. 3) v nákladu 255 výtisků vydal. Editor si ke spolupráci přizval Filipa Hynka, jenž k neobsáhlé knížce (64 stran) napsal jednostránkový doslov. Pokračování textu Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)

/ Publikováno:

Co bylo před Událostmi

Zanedlouho bude publikována kniha textů Jana Hanče (1916–1963), jež představí poněkud odlišný, byť související typ slovesného vyjádření známého z předchozích dvou, resp. tří titulů. V Událostech, jež v celkové edici sdružovaly autorovu sbírku z roku 1948 a následné strojopisné a rukopisné texty z konce čtyřicátých let a z přelomu let padesátých a šedesátých, převažovaly krátké projevy v próze, od sentence aforistického rázu po příběh s pointou nebo úvahu takříkajíc s ponaučením. Většinu těchto próz a básní spojoval iluzivní rozměr deníkového zápisu a okolnost, že Hanč z nich koncipoval jisté celky  – ať už jím byla sbírka zůstavená de facto jako strojopisná maketa budoucí knihy, nebo úhledným rukopisem vedený sešit, zaplněný buď od první do poslední stránky, či jen rozepsaný. Pokračování textu Co bylo před Událostmi

/ Publikováno:

Podzimní ediční kurtoazie

Je podzim, editoři začínají nejčastěji čelit otázkám, kdy již konečně do nakladatelství dodají rukopis. Vzhledem k dotacím a grantům to je pravděpodobně nejzazší termín, aby titul do konce roku v rámci „blitzkriegové akce“ vyšel. Podařilo se nám shromáždit některé užitečné formulace, které lze v takové situaci editoru dobře upotřebit. Pokračování textu Podzimní ediční kurtoazie

/ Publikováno:

Na okraj jedné bilance

Internetová stránka czechlit.cz přináší jako zářijové téma příspěvek Romana Kandy, který se pod titulem Od skepse k novým iniciativám: poznámky k české literární vědě po roce 2010 pokusil načrtnout oborovou mapu této dekády. Kandovi se bezesporu povedlo přidržet se hlavního pravidla každého gangstera, který si – jak kdesi napsal již Karel Čapek – hledí předně toho, aby vždy vystřelil první. Potenciál otvíráku (snad) širší debaty je tedy nespornou předností Kandova textu. Připojím k němu zde pouze drobnou glosu, nikoli esej, který autor, coby vyznavač odvážnějších žánrů (viz závěrečný medailon R. K.), pokládá za „vrchol literárního umění“. Pokračování textu Na okraj jedné bilance

/ Publikováno:

Jaromír Slomek odhaluje spiknutí literárních historiků

V souvislosti s novým vydáním Máchova Máje publikoval Jaromír Slomek glosu s titulem Přeceňovaný: Karel Hynek Mácha (Týdeník Echo z 1. 8. 2019). Navázal v ní na své starší věštby, podle nichž se Máchovo dílo, na rozdíl od takového K. J. Erbena, postupně stává a v budoucnu se také stane nesrozumitelným (takto např. Slomek v Orientaci LN z 12. 11. 2011). Nové je nyní u Slomka vysvětlení, že Erben, jemuž dává kritik zřejmě přednost před pěvcem Máje, „zůstává v Máchově stínu“, a to nikoli pro svou menší čtenářskou přitažlivost, ale kvůli „‚tiché dohodě‘ puncovaných literárních historiků“. Pokračování textu Jaromír Slomek odhaluje spiknutí literárních historiků

/ Publikováno:

Od konce války k odsunu

Do dlouhé řady publikací, které se vztahují k odsunu Němců, přibyla edice Deníku z Prahy 1945–1946, jehož autorkou je pražská Němka, herečka Margarete Schellová. Její deník na jaře tohoto roku vydalo v překladu Michaely Škultétyové nakladatelství Academia v ediční řadě Paměť (sv. 106). Čtenářům je tak k dispozici edice jedinečného dokumentu, jenž již svým tématem podněcuje k naplnění celého rezervoáru otázek. Ukazuje se, že na některé z nich není tak úplně snadné odpovědět. Pokračování textu Od konce války k odsunu

/ Publikováno:

„Protože to nikdo jiný neudělá“ (Za Petrem Holmanem)

Profese a zájmy Petra Holmana (* 17. 4. 1951, † 4. 8. 2019) – indolog, bohemista a hudebník, badatel a editor, sběratel a cestovatel – by vydaly na několik životů. Petr Holman je spojil do jednoho a spojoval je i ve svém psaní. Výmluvný je už titul jeho diplomové práce z roku 1973: Ohlas básnické tvorby Rabíndranátha Thákura v české hudbě; jiným jeho dílem na pomezí různých oborů je Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny (samizdat 1974–1986; knižně v němčině 1993). Volbu svých témat vystihl před šesti lety v rozhovoru s Alenou Blažejovskou citátem z filmu Smrtonosná past 4. Odpověď na otázku „Proč to vůbec děláte?“ zněla: „Protože to nikdo jiný neudělá.“ Pokračování textu „Protože to nikdo jiný neudělá“ (Za Petrem Holmanem)

/ Publikováno:

Dámy a pánové,

v průběhu letních měsíců budeme zveřejňovat příspěvky v nepravidelném režimu. Publikování v obvyklé kadenci zahájíme 5. září 2019.