/ Publikováno:

„Telecí medailonky“ a couleur Tváře

Bývalý šéfredaktor měsíčníku Tvář v letech 1965 a 1968–1969 Jan Nedvěd, který zemřel v neděli 5. 5. 2019, dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, soustavnější kritické napsané dílo nevytvořil. Jeho zásadní vklad do dějin literatury šedesátých let 20. století spočívá v řízení časopisecké redakce a v plnění funkce „živého štítu“, jak se o sobě sebeironicky vyjádřil, při svízelných jednáních na ideologickém oddělení ÚV KSČ a vedení Svazu čs. spisovatelů, kde obhajoval zařazování jednotlivých příspěvků čím dál nepohodlnější Tváře. (Plasticky to vylíčil sám v rozsáhlém rozhovoru z roku 1993, který tento týden opětovně zveřejnila Revolver Revue na svém webu a kde je uvedena další literatura.) Pokračování textu „Telecí medailonky“ a couleur Tváře

/ Publikováno:

Z čtenářského deníku

Gaito Gazdanov: Přízrak Alexandra Wolfa (Praha, Plus 2013, přeložil Libor Dvořák) – téma dvojnictví (rozdvojení, s. 36), efektní téma záhady, efektně pointované, seskládané na světských motivech, a přece tu jde o duši; srovnáme-li však literární um, na kterém je to položeno, s romány z obdobného času od takové Milady Součkové, vidíme, o kolik jsou díla Součkové náročnější, položení do vnitřního světa hrdiny je hlubší a bohatší, a o kolik větší užitek i požitek poskytují čtenáři, hledá-li v literatuře právě toto, a taky o kolik víc na něm vyžadují pozornosti, trpělivosti. Pokračování textu Z čtenářského deníku

/ Publikováno:

Znovu Masaryk neznámý

Masarykův ústav a Archiv AV ČR a nakladatelství Academia již třetím rokem spoluvydávají edici České moderní dějiny, do níž jsou zařazovány odborné historiografické práce mapující období od cca poloviny devatenáctého století do druhé poloviny století dvacátého. Jako šestý svazek této vkusně graficky vypravené ediční řady vyšla v roce 2018 monografická práce dnes již mnohaletého pracovníka Masarykova ústavu, historika věnujícího se nejen osobnosti T. G. Masaryka, ale i například Edvarda Beneše, a také mimo jiné zkušeného editora Richarda Vaška nazvaná „Račte to podepsat libovolnou šifrou.“ Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918–1935). Pokračování textu Znovu Masaryk neznámý

/ Publikováno:

Parabible aneb O exhibici a podbízivém pomrkávání

Recenze na knihu Alexandra Fleka Parabible (Biblion, 2018) jsou většinou kladné. Málokdo chce vypadat jako konzervativní fundamentalista, který nepřeje svěžímu, odvážnému, vtipnému a zároveň naprosto vážnému záměru oslovit Zachea. Flekovým cílem, jak vysvítá z jeho Paraúvodu (s. 18), bylo namísto „úmorného vysvětlování biblických ‚vtipů‘“ zkusit „něco efektivnějšího“. Výsledek je však spíše – abychom i my využili nějakou řeckou předponu – pseudoefektní. Pokračování textu Parabible aneb O exhibici a podbízivém pomrkávání

/ Publikováno:

Theer po 38 letech aneb Zahozená šance

Skoro čtyřicet let od vydání výboru z próz a básní Hořká idyla, který připravili Milan Suchomel a Vlastimil Válek, trvalo, než se objevila na trhu další edice z díla ‒ tentokrát jen básnického ‒ Otakara Theera. Vydalo ji pod titulem Vysoko nad městem a s vročením 2018 nakladatelství Akropolis. Řekněme rovnou, že je to kniha po všech stránkách (snad s výjimkou typografické) nepovedená. Pokračování textu Theer po 38 letech aneb Zahozená šance

/ Publikováno:

V mlhovině

Připravovaným Spisům Ferdinanda Peroutky se věnoval první ze série diskusních pořadů Institutu pro studium literatury nazvaný Spektrum, který proběhl v úterý 2. dubna ve vršovickém Kině Pilotů. Večer dostál přinejmenším ve dvou ohledech zvolenému názvu setkání Idea „spisů“ Ferdinanda Peroutky jako živý problém: dílo Ferdinanda Peroutky přitahuje historiky, novináře a širší veřejnost, a tak mělo setkání celkem dobrou návštěvnost a „živý“ průběh, nicméně o tom, jak budou Peroutkovy Spisy konkrétně vypadat, panuje u předkladatele oné „ideje ‚spisů‘“, alespoň podle dojmu z večera, totální nejistota, a to může být ne živý, ale velký „problém“. Pokračování textu V mlhovině

/ Publikováno:

Rozhovory o Tatarkovi

V knižnej sérii rozhovorov z produkcie .týždňa vyšla v minulom roku okrem zaujímavých kníh Jar, ktorá zmenila Slovensko a Generál Štefánik, ktorá tvár je vaša? aj kniha Pokušenia Dominika Tatarku (W PRESS 2018). Redaktor .týždňa a filozof Anton Vydra v nej kládol otázky literárnemu vedcovi Petrovi Zajacovi, ktorý tvorbe prozaika, esejistu, publicistu a disidenta Dominika Tatarku venuje svoju bádateľskú pozornosť dlhodobo. Pokračování textu Rozhovory o Tatarkovi

/ Publikováno:

Podnikatelský duch Euromedia Group

Koncern EMG vydal v roce 2018 v jedné ze svých divizí knížku Josefa Čapka Povídejme si, děti! V publikaci se praví, že se jí nakladatelství Pikola „vrací k autentickému znění“, že ji graficky upravil David Dvořák a že jde o „celkově osmé“ vydání. – Je to zarmucující, ale nic z toho není pravda. Potěšující oproti tomu je, že čtení následujícího výkladu lze ukončit kdykoli po opakovaných trojicích odstavců, a čtenář přitom v zásadě o nic nepřijde. Pokračování textu Podnikatelský duch Euromedia Group

/ Publikováno:

Odvaha mu neschází

Jako o „jednom z nejodvážnějších edičních počinů těchto let“, jakožto „mimořádném díle“ a „olbřímím titulu“ píše v článku Pecka stále triumfální Jan H. Vitvar v Respektu z minulého týdne (č. 10/2019) o výboru Souhvězdí Gulag Karla Pecky (2018). Je-li odvážný, kdo se bez rozmyslu vrhá vpřed, míní-li se přívlastkem mimořádný, co je mimo běžný řád, a označuje-li slovo olbřímí pouze hmotnostní údaj, potud má recenzent asi pravdu. Pro edici, již připravil a vlastním nákladem vydal „příležitostný nakladatel“ Daniel Pagáč, by ovšem byly určitě přiléhavější zcela jiné charakteristiky. Pokračování textu Odvaha mu neschází