/ Publikováno:

Minulosť futurizmu podľa Kateřiny Hlouškovej

Už podľa rovnice v titule knihy F. T. M = Futurismus (Brno, B&P Publishing 2018) je zrejmé, kto bude jej „hlavným hrdinom“. A podtitul Malý „bedekr“ futuristické avantgardy zase naznačuje, že úmysel historičky Kateřiny Hlouškovej bol doslova mapovať v priestore (pozri Rejstřík místní) i čase cesty tohto svojrázneho hnutia, ktoré je zároveň označované za prvý avantgardný smer, a s ním nerozlučne spätého umelca. Pokračování textu Minulosť futurizmu podľa Kateřiny Hlouškovej

/ Publikováno:

Opakování z bibliografie

Výbor z publicistiky Jáchyma Topola Výstup Jižní věží, jejž uspořádal Ivo Říha „ve spolupráci s autorem“ (Praha, Torst 2018), je chvályhodně doprovozen soupisem Topolových nebeletristických textů. Pořídil ho Pavel Nevyhoštěný, má značnou cenu pro poznání tvorby nejen autorovy, ale i literárního života posledních cca pětatřiceti let, tj. přechodu ze svobodného samizdatového prostředí do necenzurovaného prostoru tištěného a posléze i elektronického. Pokračování textu Opakování z bibliografie

/ Publikováno:

Jiný Novák

Zvykli jsme si, že výstupy z badatelsky náročných projektů neprovázejí mocné ohlasy široké kulturní veřejnosti. Smutné je, když ale i bez zájmu vlastní badatelské obce vycházejí odborně zaměřené knihy, jako je rozsáhlý výbor z textů literárního historika Arne Nováka Cizinci – či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka. Edičně jej připravil, podrobnými komentáři vybavil a úvodní studií opatřil literární historik a editor Michal Topor. S notnou dávkou optimismu si pokusme nalhat, že mizivá odezva je v tomto případě zapříčiněna skutečností, že antologie, kterou vydala Moravská zemská knihovna v Brně s vročením 2017, nešla do běžné knižní distribuce, a dodnes se o ní nepsalo pravděpodobně právě proto. Pokračování textu Jiný Novák

/ Publikováno:

Dobrá zpráva: Dohoda mezi nakladatelstvími Euromedia Group a Triádou

Psaní o literatuře zpravidla nemívá vliv na přímé, „prováděcí“ změny v literárním životě. Občas ale i v oblasti, kterou naše společnost a její média pokládají za periferní, dojde k pozitivním – pro nás nečekaným – úkazům. Po zveřejnění stati, která se zastavovala u jednoho knižního plagiátu (šlo o cyklus textů Josefa Čapka Povídejme si, děti!), kontaktoval redakci našeho webu mgr. Antonín Kočí, ředitel nakladatelství Euromedia Group, věc uznal a přislíbil nápravu. S radostí konstatujeme, že k této nápravě nyní došlo, a zprávu pana Kočího o ní zveřejňujeme níže. Pokračování textu Dobrá zpráva: Dohoda mezi nakladatelstvími Euromedia Group a Triádou

/ Publikováno:

Opět ke Spisům Ladislava Grosmana

Po knize Povídek připravil nyní Jiří Opelík další svazek spisů Ladislava Grosmana ‒ knihu Dopisy Mileně (Akropolis, 2019). U autora, jehož většina díla zůstala v rukopisném a zřejmě nefinalizovaném stádiu, se tak splácí další část starého vydavatelského dluhu. Postupuje se při tom ovšem nezvykle a při rychlém tempu a zvoleném edičním postupu vznikají vedle pozitivních efektů také průvodní zplodiny negativní. Není naším cílem záslužnou edici z díla Ladislava Grosmana torpédovat, ale chceme poukázat na jevy, které pokládáme za sporné, a upozornit na to, že zvolené metody přinášejí možná více problémů než zisků. Pokračování textu Opět ke Spisům Ladislava Grosmana

/ Publikováno:

„Telecí medailonky“ a couleur Tváře

Bývalý šéfredaktor měsíčníku Tvář v letech 1965 a 1968–1969 Jan Nedvěd, který zemřel v neděli 5. 5. 2019, dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, soustavnější kritické napsané dílo nevytvořil. Jeho zásadní vklad do dějin literatury šedesátých let 20. století spočívá v řízení časopisecké redakce a v plnění funkce „živého štítu“, jak se o sobě sebeironicky vyjádřil, při svízelných jednáních na ideologickém oddělení ÚV KSČ a vedení Svazu čs. spisovatelů, kde obhajoval zařazování jednotlivých příspěvků čím dál nepohodlnější Tváře. (Plasticky to vylíčil sám v rozsáhlém rozhovoru z roku 1993, který tento týden opětovně zveřejnila Revolver Revue na svém webu a kde je uvedena další literatura.) Pokračování textu „Telecí medailonky“ a couleur Tváře

/ Publikováno:

Z čtenářského deníku

Gaito Gazdanov: Přízrak Alexandra Wolfa (Praha, Plus 2013, přeložil Libor Dvořák) – téma dvojnictví (rozdvojení, s. 36), efektní téma záhady, efektně pointované, seskládané na světských motivech, a přece tu jde o duši; srovnáme-li však literární um, na kterém je to položeno, s romány z obdobného času od takové Milady Součkové, vidíme, o kolik jsou díla Součkové náročnější, položení do vnitřního světa hrdiny je hlubší a bohatší, a o kolik větší užitek i požitek poskytují čtenáři, hledá-li v literatuře právě toto, a taky o kolik víc na něm vyžadují pozornosti, trpělivosti. Pokračování textu Z čtenářského deníku

/ Publikováno:

Znovu Masaryk neznámý

Masarykův ústav a Archiv AV ČR a nakladatelství Academia již třetím rokem spoluvydávají edici České moderní dějiny, do níž jsou zařazovány odborné historiografické práce mapující období od cca poloviny devatenáctého století do druhé poloviny století dvacátého. Jako šestý svazek této vkusně graficky vypravené ediční řady vyšla v roce 2018 monografická práce dnes již mnohaletého pracovníka Masarykova ústavu, historika věnujícího se nejen osobnosti T. G. Masaryka, ale i například Edvarda Beneše, a také mimo jiné zkušeného editora Richarda Vaška nazvaná „Račte to podepsat libovolnou šifrou.“ Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918–1935). Pokračování textu Znovu Masaryk neznámý

/ Publikováno:

Parabible aneb O exhibici a podbízivém pomrkávání

Recenze na knihu Alexandra Fleka Parabible (Biblion, 2018) jsou většinou kladné. Málokdo chce vypadat jako konzervativní fundamentalista, který nepřeje svěžímu, odvážnému, vtipnému a zároveň naprosto vážnému záměru oslovit Zachea. Flekovým cílem, jak vysvítá z jeho Paraúvodu (s. 18), bylo namísto „úmorného vysvětlování biblických ‚vtipů‘“ zkusit „něco efektivnějšího“. Výsledek je však spíše – abychom i my využili nějakou řeckou předponu – pseudoefektní. Pokračování textu Parabible aneb O exhibici a podbízivém pomrkávání