/ Publikováno:

Josef Čermák 90

Uplynulý pátek, 18. května, oslavil jubilejní narozeniny literární historik a překladatel Josef Čermák. O jeho profesní dráze a pracích informují základní slovníková hesla a význam Čermákova přínosu – zejména v komparatistice a česko-německých literárních vztazích – zhodnotí jistě příslušní odborníci. Náš Kanon se může při této příležitosti zastavit u jevu, jejž literární lexikografie zachycuje s obtížemi, pokud vůbec. Pokračování textu Josef Čermák 90

/ Publikováno:

Nový Stankovič

Souborná edice veršů Andreje Stankoviče vychází v dvousvazkových Knihách básní (Praha, Triáda 2017) téměř sedmnáct let po autorově smrti. Mohlo by se zdát, že je to pozdě, ale podíváme-li se na cestu většiny autorových sbírek ke čtenáři, zjistíme, že časové průrvy jako by byly přirozenou součástí životů spisovatelových knih. Pokračování textu Nový Stankovič

/ Publikováno:

Zveršované svědectví

Vykazuje-li někdo takové sklony, že se zajímá na straně jedné o poezii a vedle toho i o tzv. koncentráčnickou literaturu, může být interesován knihou Karla Hartmanna Terezínská epopej vydanou v nedávné době s podtitulem To je ghetto, která vyšla v edici Paměť nakladatelství Academia. Přináší totiž rozsáhlou (cca 250 tiskových stran!) veršovanou skladbu popisující život v terezínském ghettu od léta 1942 do podzimu 1944, kdy byl její autor z pevnosti deportován na východ do vyhlazovacích táborů, kde i se svou ženou zahynul. Pokračování textu Zveršované svědectví

/ Publikováno:

Klímovské okusy

Edice díla Ladislava Klímy uspořádané Erikou Abrams jsou pro svou pečlivost po právu oceňovány, ale současně přinášejí cosi cizorodého, zvláštního, „zatroleného“. Tento dojem neobvyklosti jde zčásti na vrub výrazné a sršaté dikci vydavatelských komentářů, částečně se na něm podílí vlastní způsob edičního zpracování. Tak i svazek č. 3 Sebraných spisů Ladislava Klímy (v plánu šestidílného souboru vydaný jako čtvrtý) nazvaný Svět atd. (Praha, Torst 2017) prezentuje vydávaný text sporně. Pokračování textu Klímovské okusy

/ Publikováno:

Jiné možné významy

První agenturní zprávy o úmrtí Miloše Formana (18. 2. 1932 – 13. 4. 2018) celkem pochopitelně obsahovaly obecně známá data o režisérově kariéře. Tytéž informace však opanovaly a opanovávají i většinu následných, už nějak rozmyšlených ohlédnutí za režisérovou tvorbou. Údaje o počtu natočených filmů, udělených Oscarů a neproměněných nominací jsou v nich jen doplňovány o obdivné přívlastky nebo banální charakteristiky. Od kulturních redakcí českých médií se nic jiného očekávat nedalo, ale u zahraničních novin a webů, kde zpravidla mívají nekrology připravené – nebo pohotově napsané – inteligentně a nápaditě, jde o jev překvapující. Pokračování textu Jiné možné významy

/ Publikováno:

Čítanka o Weinerovi

Pro ediční řadu Antologie připravil Petr Málek čítanku textů o Richardu Weinerovi s podtitulem Dimenze (ne)rozumění 1917–1969. Weinerovská publikace je již desátým svazkem edice, kterou IPSL vydává od roku 2013. Po pěti letech existence edice můžeme sledovat, že začíná vytvářet původní řadu příruček sestavených z literárněhistorických nebo kritických reflexí, která do nového kontextu snáší jména v dnešní době takříkajíc nepochybná (Havel, Seifert, Hašek) s těmi, která – zdánlivě zapomenutá – pro dnešek někdy až překvapivě aktualizuje (příklad Krásnohorské). Nejednou pak je sestavení antologie z edičního hlediska záležitostí značně náročnou již pro samu šíři ohlasů (Masaryk). Pokračování textu Čítanka o Weinerovi

/ Publikováno:

Omluva M. Pokornému

(Zveřejňujeme odpověď Daniela Vojtěcha na reakci Martina Pokorného 10 bodů k FXŠ.)

Soudě podle obsáhlé repliky M. Pokorného, je odborníkem pouze někdy. Fotografie ze střechy FF UK ani text v A2 tedy nemají reprezentovat jeho odbornost, nýbrž smysl pro provokaci a snad i humor. Proti gustu žádný dišputát. Omlouvám se, že jsem jeho úsudek o stylu a „historickém významu“ F. X. Šaldy považoval za plod téže hlavy, jindy pohroužené do problémů antické filozofie, komparatistiky a překladu. Jinak mi nezbývá, než si podržet svou chatrnou argumentaci, ponechat si své mínění pro sebe tak jako M. Pokorný Frankfurtovu vtipně promyšlenou argumentaci, a dále nešířit polemické vlny typu „nenapsal jsem, že…, nýbrž jsem napsal, že…“. Na svůj názor na F. X. Šaldu má samozřejmě M. Pokorný právo a nikdy by mě nenapadlo upírat mu je. Ve vztahu ke smyslu mé původní formulace je však jeho rozklad spíše příkladem postupu „Kolem pražských věží holubi se točí, a já nesouhlasím s profesorem Rádlem!“ (K. Čapek: Marsyas. Jak se co dělá. Praha, Československý spisovatel 1984, s. 76).

/ Publikováno:

Šalda neúprosný a nesmlouvavý

Omyly, chyby, jakož i úpravy a svévolné manipulace, zpřístupňování zaštítěná tzv. ohledem na čtenáře mají schopnost se množit a proměnit terén, po němž dupeme, v tekuté písky. Ediční práce a textová kritika, jakož i bibliografie jsou těmi filologickými disciplínami, které nám pomáhají získat, alespoň načas, opět pevnou, tj. ověřenou a ověřitelnou půdu pod nohama v postupu „de visu“. V tom je, jak říkal Vladimír Binar, étos této mravenčí činnosti: vyjádřeno maximou Oldřicha Králíka – „osvobozuje slova“ ze svěráku minulých determinací, z tenat příslovečných dobrých úmyslů, aby slovesné dílo „vzkřísila“ v jeho živé přítomnosti. Pokračování textu Šalda neúprosný a nesmlouvavý