/ Publikováno:

Putnovo místopisectví

Skutečnost, že se opět vracíme k M. C. Putnovi, jehož demlovské expozé z Hosta rozebrala v posledním předprázdninovém kanonu Daniela Iwashita a před ní je glosoval i Michal Kosák, není začátkem snah o systematičnost v reflexi Putnova psaní, nýbrž je pouhým důsledkem nezřízenosti prázdninové četby autora těchto řádek. Do letní lektury se mu shodou okolností přimísil Putnův spisek Košíře mýtické a literární. Kapitola z literárně-geografické hermeneutiky, který s vročením 2021 vydalo pražské nakladatelství Kodudek. Pokračování textu Putnovo místopisectví

/ Publikováno:

Tisková oprava 2

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová pronesla v rozhovoru s Petrem Placákem ve „studentském listu pro seniory“ Babylon č. 2 ze 4. 7. 2022 mimo jiné také to, že „Havel s Hejdánkem v roce 1978 sepsali jako programové prohlášení Charty dokument č. 23, což je velice dobře formulovaný text o Romech“. Následující řádky nejsou kritikou ani paní ředitelky, ani šéfredaktora listu, s nímž rozmlouvala, nýbrž upozorněním na podivuhodný život závažného textu od jeho strojopisné premiéry až po existenci v elektronickém prostoru, v němž jsme sice všichni se všemi propojeni, ale jen zanedbatelná hrstka si zpozdile dává pozor na to, zda se neprojevuje zbytečně spontánně, a co říká nebo píše, si předtím z důvěryhodných zdrojů ověří. Pokračování textu Tisková oprava 2

/ Publikováno:

Česká televize k výročí Petra Bezruče

Dnes uplynulo 155 let od narození Petra Bezruče. Co k tomuto výročí připravila ČT edu pro studentky a studenty středních škol? Těžko říct, jak dlouho zde výřez z pořadu s titulem Petr Bezruč (bez záruky) visel, není opatřen žádnými údaji o tom, kdo jej kdy vyhotovil, na webu se zobrazuje jako nový a aktuální, a tak s ním i jako s novým a aktuálním budu zacházet. Pokračování textu Česká televize k výročí Petra Bezruče

/ Publikováno:

Psáno pro film

Na sklonku roku 1913, který bývá traktován jako vrchol jedné končící epochy, vyšla v Lipsku nákladem Kurta Wolffa antologie sestavená Kurtem Pinthusem s názvem Das Kinobuch. Překlad této, dnes legendární, knihy, resp. jejího druhého vydání z roku 1963 vytiskl letos v redakci a s doslovem Ivana Klimeše Národní filmový archiv. Cca první polovinu textů pro české vydání, které dostalo název Kinobuch 1913 aneb Spisovatelé píší pro film, přeložil Václav Maidl, druhou pak Jiří Stromšík. Pokračování textu Psáno pro film

/ Publikováno:

Tisková oprava

Kardinál Duka pronesl v rozhovoru s Danielem Kaiserem v Týdeníku Echo č. 28/2022 nazvaném Katolictví čelí neomarxismu mj.: „Dnes snad už nikdo neví, že Václav Klaus byl členem redakce časopisu Tvář…“ – Možná by takové tvrzení nestálo za opravu, kdyby nebylo uvedeno poněkud sebevědomým návěštím „dnes snad už nikdo neví…“. Korigujme tedy jak citovanou větu vedlejší, tak hlavní: Pokračování textu Tisková oprava

/ Publikováno:

Eristika a heuristika

Jsou učitelé, kteří nevedou žáky k následování, ale učí je myslet. Nevštěpují jim mínění, ale předávají jim postupy. Jednou nám lingvista Pavel Novák doporučil na semináři Schopenhauerovu knížku Eristická dialektika čili Umění dostat v každé debatě za pravdu (česky 1993). Tento stručný katalog řečnických úskoků je vhodnou výzbrojí při čtení či poslechu aktuální slovní produkce Martina C. Putny, která se týká Jakuba Demla a přípravy jeho spisů, za niž odpovídá. Michal Kosák nedávno zmínil jeho psaní v Hostu. Tento případ Eristická dialektika popisuje v oddílu Úskok poslední: jsme-li v koncích, „buďme osobní, urážliví, hrubí“. Zde se však zaměřím na text, který používá jemnější řečnické prostředky a jeho prvotní funkce měla být informační. Pokračování textu Eristika a heuristika

/ Publikováno:

Symbol pokroku a postrach reakce

„Kulturní čtrnáctideník“ A2 věnoval ve svém 9. čísle z 27. 4. 2022 hned dvě stati Angele Davisové. Čtenáři důchodového věku, pamatující si možná ještě novinové titulky typu „Angela Davisová – symbol pokroku a postrach reakce“, jimiž byly opatřovány články v týdenících, jež vydával Ústřední výbor KSČ, mohou proto v tuto chvíli ve čtení ustat a věnovat se užitečnější činnosti; toto je propedeutika pro ročníky narozené cca po roce 2000. Pokračování textu Symbol pokroku a postrach reakce

/ Publikováno:

Nové Šlejharovy sebrané spisy

Nově vzniklé nakladatelství LEVYN vydalo v letošním roce rozsáhlý román Josefa Karla Šlejhara Peklo, který knižně poprvé (a zatím naposledy) vyšel roku 1905. Titul je součástí ediční řady Malina Classics (je název odvozen od jména redaktorky svazku Michaely Malinové?) a je označen jako čtvrtý svazek Díla J. K. Šlejhara. Text románu k vydání (které je v některých anotacích knihy ohlašováno jako „polokritické“) připravil a doslov napsal Zdeněk Beran. Pokračování textu Nové Šlejharovy sebrané spisy

/ Publikováno:

Ani za milion!

Nakladatelské prospěchářství nabývá v poslední době nejrůznějších podob. V opravdu výstřední podobě k němu přispělo nedávno konsorcium Albatros Media (v nakladatelství KNIHA ZLÍN), a to publikací s názvem Milion chvilek pro demokracii v památníku. Za její sestavení podle tiráže ručí odpovědná redaktorka Irena Tatíčková, též editorka a autorka titulů Nezapomeňme: Příběhy Paměti národa (2020), Jak přelstít školu (2019), série dětských pracovních sešitů s krtkem či bludišťáků a dalších. Pokračování textu Ani za milion!