/ Publikováno:

Eristika a heuristika

Jsou učitelé, kteří nevedou žáky k následování, ale učí je myslet. Nevštěpují jim mínění, ale předávají jim postupy. Jednou nám lingvista Pavel Novák doporučil na semináři Schopenhauerovu knížku Eristická dialektika čili Umění dostat v každé debatě za pravdu (česky 1993). Tento stručný katalog řečnických úskoků je vhodnou výzbrojí při čtení či poslechu aktuální slovní produkce Martina C. Putny, která se týká Jakuba Demla a přípravy jeho spisů, za niž odpovídá. Michal Kosák nedávno zmínil jeho psaní v Hostu. Tento případ Eristická dialektika popisuje v oddílu Úskok poslední: jsme-li v koncích, „buďme osobní, urážliví, hrubí“. Zde se však zaměřím na text, který používá jemnější řečnické prostředky a jeho prvotní funkce měla být informační. Pokračování textu Eristika a heuristika

/ Publikováno:

Symbol pokroku a postrach reakce

„Kulturní čtrnáctideník“ A2 věnoval ve svém 9. čísle z 27. 4. 2022 hned dvě stati Angele Davisové. Čtenáři důchodového věku, pamatující si možná ještě novinové titulky typu „Angela Davisová – symbol pokroku a postrach reakce“, jimiž byly opatřovány články v týdenících, jež vydával Ústřední výbor KSČ, mohou proto v tuto chvíli ve čtení ustat a věnovat se užitečnější činnosti; toto je propedeutika pro ročníky narozené cca po roce 2000. Pokračování textu Symbol pokroku a postrach reakce

/ Publikováno:

Nové Šlejharovy sebrané spisy

Nově vzniklé nakladatelství LEVYN vydalo v letošním roce rozsáhlý román Josefa Karla Šlejhara Peklo, který knižně poprvé (a zatím naposledy) vyšel roku 1905. Titul je součástí ediční řady Malina Classics (je název odvozen od jména redaktorky svazku Michaely Malinové?) a je označen jako čtvrtý svazek Díla J. K. Šlejhara. Text románu k vydání (které je v některých anotacích knihy ohlašováno jako „polokritické“) připravil a doslov napsal Zdeněk Beran. Pokračování textu Nové Šlejharovy sebrané spisy

/ Publikováno:

Ani za milion!

Nakladatelské prospěchářství nabývá v poslední době nejrůznějších podob. V opravdu výstřední podobě k němu přispělo nedávno konsorcium Albatros Media (v nakladatelství KNIHA ZLÍN), a to publikací s názvem Milion chvilek pro demokracii v památníku. Za její sestavení podle tiráže ručí odpovědná redaktorka Irena Tatíčková, též editorka a autorka titulů Nezapomeňme: Příběhy Paměti národa (2020), Jak přelstít školu (2019), série dětských pracovních sešitů s krtkem či bludišťáků a dalších. Pokračování textu Ani za milion!

/ Publikováno:

Za dr. Knotkem

Ohlédnutí za hereckou dráhou Josefa Abrháma (14. 12. 1939 – 16. 5. 2022) přineslo obvyklou dávku nevkusu, banalit, povrchnosti a neznalostí. U materiálu se však nezastavujeme proto, abychom jej nějak strukturovali a pokusili se ho vysvětlit – je mimo naše možnosti konkurovat divadelním a filmovým periodikům –, nýbrž proto, že jsme v něm zahlédli zajímavý typ nerozumění. Pokračování textu Za dr. Knotkem

/ Publikováno:

Putnův chýr

Je to stále to samé, pouze na katastrofálně stále nižší a nižší hladině vkusu, jak Martin C. Putna kolovrátkově píše o Bedřichu Fučíkovi a Vladimíru Binarovi i o členech týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla, který vede Daniela Iwashita. Poslední Putnovu žvavost tohoto druhu otiskl tentokrát literární časopis Host (č. 5/2022, s. 95) jako ukázku z rukopisu autorových pamětí (k předchozímu Putnovu textu srov. text M. Špirita). Jenže sprostá hloupost zůstane sprostou hloupostí, byť by byla sepsána jakkoli květnatě. Pokračování textu Putnův chýr

/ Publikováno:

Tehdejší (a dnešní) válka o pravdu

Události posledních měsíců učinily z této publikace, která by za normální situace měla funkci spíše dokumentační, záležitost povýtce aktuální. Kniha Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě, která u nás vychází pod názvem Válka o pravdu (Brno, Masarykova univerzita /edice Poprvé v češtině, sv. 7/ 2022) a jejímž autorem je snad nejproslulejší finský autor Mika Waltari, totiž dnešnímu čtenáři dodá hojné podněty k hledání paralel mezi popisovanými historickými událostmi a dnešním chováním prezidenta Ruské federace a jeho podporovatelů. Pokračování textu Tehdejší (a dnešní) válka o pravdu

/ Publikováno:

Hranice temnoty aneb Kde jsou ti poradci?

Literatura se už dávno potácí na dalekém okraji zájmu masmédií. Kdykoli se však někdo z redaktorů nebo moderátorů přesto dotkne jakékoli její podoby, obrysy normální lidské rozpravy se rozpijí ještě víc. Ať už je to ve chvíli, kdy dočasně zeslábne žhavost politické, sportovní, filmové nebo gastronomické problematiky, nebo na média zesílí tlak PR oddělení těch několika našich nakladatelství, která o mediální pozornost stojí, výsledek je týž: běžný čtenář, posluchač, divák s hrůzou sleduje, jak prázdné řeči je možné v naší době vést. Pokračování textu Hranice temnoty aneb Kde jsou ti poradci?

/ Publikováno:

VP 50

Na první setkání se nezapomíná! V případě Václava Petrboka jsem se na něj před lety – po zprostředkování Hanou Šmahelovou – obrátil se žádostí o vedení diplomové práce. Poněkud nesměle jsem vykoktal svoje germanobohemistické záměry. Během následného oťukávacího vyptávání jsem nějak do proudu řeči zakomponoval středoškolská léta na mladoboleslavském gymnáziu, a snad abych ukázal, že se v tématu alespoň trochu orientuji, špitnul jsem, že tam v hloubi 19. století studoval Leopold Kompert. V tu chvíli se formální rozmluva zhroutila v zaujaté povídání o Moritzi Hartmannovi, Siegfriedu Kapperovi, Isidoru Hellerovi, Franzi Koblerovi, zkrátka dalších pojizerských výtečnících německého jazyka. Pokračování textu VP 50