Toto pondělí v ranních hodinách zemřel týden před svými jedenaosmdesátými narozeninami novinář, redaktor, autor populárně-naučných historických prací a nakladatel Jiří Tomáš. Jeho jméno je od roku 1990 spojeno především s nakladatelstvím Akropolis, které do dnešních dnů vydalo bezmála čtyři sta publikací různorodého zaměření. S vydavatelskou činností Jiřího Tomáše je spojeno několik podniků, které bychom chtěli stručně připomenout. Pokračování textu Za Jiřím Tomášem

Na internetových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů protestuje ředitel Ladislav Kudrna proti pojmenování vznikající stanice metra D – Olbrachtova (viz zpráva publikovaná 31. října zde). O den později tu bylo zveřejněno stanovisko celého ústavu nazvané „Politické postoje Ivana Olbrachta“ a v pondělí 3. listopadu už ÚSTR „nabízí spolupráci při přejmenování nejen stanice Olbrachtova“ a navrhuje všechny stanice nové linky metra nazvat po hrdinech odboje. Citát poslední proklamace Ladislava Kudrny, slibující QR kódy v každé stanici, které by vedly na stránky o hrdinech a hrdinkách, končí zvoláním „Linka D jako Dějiny!“ – Svatý zápal, velké plány… a současně deficit napsat něco bez pravopisných a věcných chyb. Pasažéry zjevně čeká dlouhá jízda temnotou. Pokračování textu Karambol na lince D

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna nedávno vyzval k diskuzi nad pracovním názvem nové stanice budovaného metra D pojmenované po „spisovateli, který podporoval komunismus a sám byl komunista“. Dle jeho vyjádření tím vysíláme mladé generaci špatný signál a názvy stanic by spíše měly nést jména hrdinů či obětí totalitních režimů. Ponechme stranou meritum věci, že je název stanice pouze pracovní a vychází z označení přilehlé ulice, nadto dle vyjádření městské municipality nakonec patrně ponese název jiný, rovněž dle místního jména ulice Na Strži či Ryšánka, jež se nad stanicí nachází (jak je to ostatně v síti pražského metra zvykem). Pokračování textu Olbrachtova

Na úvod

Literární historik Jiří Brabec (nar. 28. 10. 1929) nám ze svých písemností postoupil dva dokumenty, které publikujeme níže: svůj lektorský posudek na knižní výbor z Jakuba Demla Rodný kraj a reakci na něj od Miloše Dvořáka (1901–1971), jednoho z editorů demlovské antologie, datovanou 21. 11. 1966. Pokračování textu JB 96 / Brabec – Dvořák – Deml

Výročí bývají celebrována různě. Letos, kdy si připomínáme sto padesát let od narození Stanislava Kostky Neumanna, jsme již v této tribuně měli možnost komentovat aktivity pražského Památníku národního písemnictví, který tomuto autorovi věnoval část své expozice a vydal k ní doprovodnou publikaci (o ní zde). Nakladatelství dybbuk zvolilo tradičnější cestu a bez fanfár tradičně provázejících publikace vydávané k oslavovaným datům vydalo ve své kapesní edici Opium poezie (jako její 36. svazek) výbor z Neumannových veršů nazvaný Vstříc zlaté ropuše doby. Osobou odpovědnou za edici jako celek (výběr, doslov, vysvětlivky a ediční poznámka) je Jakub Šofar. Pokračování textu Apoštol nových edičních řešení

V letošním roce vyšla vůbec poprvé autobiografická novela Pavla Fischla nesoucí název Jen čtyři měsíce (Praha: Argo – Ústav pro studium totalitních režimů). O její vydání se sedmnáct let po otcově smrti zasadili autorův syn Michael Dagan a Michaela Rozov (autorka doslovu). První jmenovaný nalezl v otcově archivu v Izraeli, kde po válce Pavel Fischl alias Gabriel Dagan žil, deníky z Terezína i rukopis právě vydaného beletristického zpracování dalších otcových zážitků z doby holocaustu. Michael Dagan publikovaný text dále opatřil předmluvou, v níž mimo jiné zdůrazňuje intimní rovinu jeho vztahu k novele, která mu umožňuje blíže poznat osobnost zesnulého otce, dotkl se zde také vlastní snahy o vyrovnání s tématem šoa. Pokračování textu Nelze nevzpomínat – Jen čtyři měsíce Pavla Fischla

Bylo zřejmě otázkou času, kdy se o to někdo pokusí. Po knize Bytová revolta: jak ženy dělaly disent (eds. Marcela Linková, Naďa Straková, Praha, Academia 2017) přišly na řadu i ženy v undergroundu. Stalo se tak knihou Žena – kůže – tíseň – zlost: k postavení a tvorbě žen v undergroundu: antologie ženské undergroundové poezie, kterou k vydání připravili Kristina Klímová a Radek Touš (Praha, Malvern 2025). Pokračování textu Cherchez la femme

Na konci roku 2023 uspořádali němečtí germanisté Roland Reuß a Peter Staengle – spolupracující spolu od konce osmdesátých let mj. na náročných edicích Kleistových a Kafkových děl – obsáhlý soubor prací Hartmuta Bindera (nar. 1937) Auf Kafkas Spuren. Göttingenské nakladatelství Wallstein vydalo knihu ve formátu, který v Čechách známe z výpravných učebnic nebo oborových kompendií typu Dějiny nové moderny (zatím nejmladší pokračování z roku 2022 se jmenuje Chór a disonance), resp. ještě o několik centimetrů širším a vyšším. Pokračování textu Po stopách Kafky

Někteří autoři umí překvapit zprávou napsanou spíše mimoděk, která zároveň mění náš dosavadní pohled na jejich dílo. To je případ Otakara Auředníčka, jehož narození si v těchto dnech připomínáme (narozen 27. září roku 1868). Co nám o něm říkají tradiční příručky a slovníky: Pokračování textu Neznámý Otakar Auředníček

Média mají svoje vnitřní uzance, ba předpisy, jak se na jejich stránkách a vlnách má mluvit či psát, takže kdo má takové návody rád a i jejich potřebnost uznává, musí aktuální „Stanovisko ČRo k používání genderově neutrálního jazyka“ jenom uvítat. Pokyn je přehledně strukturován, nejprve stručně vyloží, co je posláním Českého rozhlasu, dále obecně formuluje, o jaké jevy se jedná, a následně předepíše, že se tyto prvky jazyka ve vysílání nepoužívají. Stanovisko nevzniklo neuváženě, jeho sepsání předcházela expertní diskuse, ve které zazněly některé argumenty, s nimiž Stanovisko také operuje. Krátce se zde u toho zastavíme. Pokračování textu Jazyk a iniciativy společenských skupin