Dne 22. května 1925 se narodil divadelní režisér a dramaturg, literární a divadelní kritik, překladatel a redaktor Jan Grossman. O jeho práci zvláště v posledních letech jeho života (zemřel 10. února 1993) jsme hovořili s teatroložkou, redaktorkou a kritičkou Terezií Pokornou. Pokračování textu Ani stopa po ublíženosti, nebo heroizaci – rozhovor s Terezií Pokornou k výročí 100 let Jana Grossmana

Ke čtyřicátému výročí existence časopisu Revolver Revue přinášíme texty sepsané na počest jeho šéfredaktorky. Ze všech talentů Terezie Pokorné (viz zde) se příspěvky záměrně soustředily na těžko „kvantifikovatelnou“ roli časopisecké a knižní redaktorky. Pokračování textu RR 40 a Terezie Pokorná

Dalším společným výsledkem v oblasti péče o odkaz T. G. Masaryka dvou dlouhodobě spolupracujících institucí, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Ústavu T. G. Masaryka, je právě knižně vydaná Bibliografie publikovaných textů T. G. Masaryka (1876–2024), kterou sestavila dlouholetá pracovnice MÚaA, historička a editorka svazků Masarykových Spisů a jeho Korespondence Jana Malínská. Ta ve spolupráci s Terezou Šnellerovou a Lukášem Holečkem sestavila objemný svazek přinášející více jak čtyři tisíce bibliografických záznamů, kterým navázala na práci badatelů předchozích generací, jejichž příslušníci se snažili podchytit a zpracovat rozlehlé Masarykovo dílo ve formě soupisů. Pokračování textu TGM – krok za krokem

Dámy a pánové, přátelé!

Jak říkal jeden z mých mentorů, co si nenapíšu, nevím. Budete tedy patrně trpět, ale chci říct něco, co zatím v souvislosti s výstavou konstatováno nebylo. Ostatně, abych citoval Lou Reeda: Mezi myšlenkou a jejím vyjádřením leží celý život („Between thought and expression lies a lifetime“). Pokračování textu Kolem útesů Mysova hornu

Když autor těchto řádků 3. března t. r. vycházel z budovy Památníku národního písemnictví, pokřikoval na něj okolo jdoucí Lukáš Prokop, aby zase něco brzo napsal. Tuto prosbu bezmála biblickou (Matouš 5,39), jíž volající odkazoval zřejmě na náš text z 5. prosince 2024, by bylo opravdu škoda oslyšet. Vždyť Lukáš Prokop je autorem čítanky Stanislav Kostka Neumann v Bílovicích nad Svitavou 1915 (Praha: Památník národního písemnictví, 2025), která si i sama říká o kritickou pozornost. Pokračování textu Emancipace prostřednictvím naivity

Příspěvek je součástí společné redakční aktivity Kanonu a E*fora (Jedenáct textů od dvanácti přátel) u příležitosti aktuálního jubilea literárního, filmového a uměleckého historika a teoretika Petra Málka. Pokračování textu Josef Popper-Lynkeus: Z Fantazií realistových

Na začátku tohoto roku uplynulo sto let od doby, kdy zemřel básník, překladatel, kritik a dlouholetý vydavatel Moderní revue Arnošt Procházka (15. 11. 1869 – 16. 1. 1925). Jeho osobnost v posledních letech významně připomněl Luboš Merhaut rozsáhlým výborem z kritických prací (Kritiky a eseje z let 1892–1924, Institut pro studium literatury, 2020). Svou roli má v této edici i vyčerpávající Procházkova bibliografie, na níž s Merhautem spolupracoval Michael Špirit. Její procházení navádí k řadě možných dalších cest, jak Procházku nadále číst, studovat nebo možná i vydávat. Pokračování textu Sto let od smrti Arnošta Procházky

Při udělení Ceny Revolver Revue dne 14. března 2025 v Arše+ byl Jiří Gruntorád vyznamenán za svou občanskou statečnost, neúplatnost a kulturní angažovanost. Připomeňme dnes ještě laureátův přínos v oblasti literárněvědné, resp. historiografické a bibliografické, jakkoli veřejnost možná pro svůj rozvoj pociťuje toto pole jako méně důležité. Pokračování textu Gruntorád bibliograf

„Je doba zlá a vražedně až hnusná / a zvolna mře v ní vše, co cítí lidsky,“ tak zní časové verše z právě vydaného svazku textů básníka Kamila Berdycha, který s názvem V srdcích zima nelítostná figuruje jako druhý svazek edice Trinity v ostravském nakladatelství Ilony Rozehnalové Fiducia. Tuto graficky velmi pěkně pojatou knihu (Kristína Pupáková) doprovozenou řadou celostránkových ilustrací Jakuba Janovského, charakterizuje editor Michal Jareš v podtitulu jako sebrané dílo, a to i přesto, že knížka přináší jen nějakých sto padesát stran původního autorského textu. To má dvě hlavní příčiny: jednak kdyby se Berdych narodil o pár dekád později, mohl by být takřka přiřazen do slavného Forever 27 Club, druhým důvodem je pak spletitý osud jeho literární pozůstalosti. Pokračování textu Objevná edice

Roš chodeš – Psychologie v podání Tvaru – Vážení Pokračování textu Zprávy z tisku 3