Tomáš Sedláček, nový ředitel Knihovny Václava Havla, vystupující též s přídomkem ekonom a od určité doby také coby filozof, je klasikem bezobsažného bombastu. Nejprve příklad z jeho veřejného FB profilu (15. května 2025, 12:41). Pokračování textu Galerie žvástu 1.
Vzpomínka na Ladislava Soldána
I v době internetové některým zprávám trvá dlouho, než proniknou na veřejnost. Jednou z nich je ta, že už 30. dubna tohoto roku byl uložen k věčnému odpočinku na hřbitově ve Sloupu v Moravském krasu Ladislav Soldán (10. 10. 1938 – 23. 4. 2025). Pokračování textu Vzpomínka na Ladislava Soldána
První čtenář?
První čtenář? Snad ne Vaculíkův Eckermann? Bylo to prostší a také náhodné. Po sovětské invazi a sovětizaci země byla demokratická část české literatury zbavena možnosti účastnit se veřejného života a publikovat. Ve chvílích počáteční tolerance poskytl Český literární fond tvůrčí stipendium Ludvíku Vaculíkovi na knihu, jež, bude-li napsána, nebude stejně moci vyjít. Vaculík poctivě splnil podmínku stipendia, vykázal se románem Morčata, dodnes nedoceněnou knihou, jež stojí na prahu Vaculíkovy edice Petlice. Pokračování textu První čtenář?
Ani stopa po ublíženosti, nebo heroizaci – rozhovor s Terezií Pokornou k výročí 100 let Jana Grossmana
Dne 22. května 1925 se narodil divadelní režisér a dramaturg, literární a divadelní kritik, překladatel a redaktor Jan Grossman. O jeho práci zvláště v posledních letech jeho života (zemřel 10. února 1993) jsme hovořili s teatroložkou, redaktorkou a kritičkou Terezií Pokornou. Pokračování textu Ani stopa po ublíženosti, nebo heroizaci – rozhovor s Terezií Pokornou k výročí 100 let Jana Grossmana
RR 40 a Terezie Pokorná
Ke čtyřicátému výročí existence časopisu Revolver Revue přinášíme texty sepsané na počest jeho šéfredaktorky. Ze všech talentů Terezie Pokorné (viz zde) se příspěvky záměrně soustředily na těžko „kvantifikovatelnou“ roli časopisecké a knižní redaktorky. Pokračování textu RR 40 a Terezie Pokorná
TGM – krok za krokem
Dalším společným výsledkem v oblasti péče o odkaz T. G. Masaryka dvou dlouhodobě spolupracujících institucí, Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Ústavu T. G. Masaryka, je právě knižně vydaná Bibliografie publikovaných textů T. G. Masaryka (1876–2024), kterou sestavila dlouholetá pracovnice MÚaA, historička a editorka svazků Masarykových Spisů a jeho Korespondence Jana Malínská. Ta ve spolupráci s Terezou Šnellerovou a Lukášem Holečkem sestavila objemný svazek přinášející více jak čtyři tisíce bibliografických záznamů, kterým navázala na práci badatelů předchozích generací, jejichž příslušníci se snažili podchytit a zpracovat rozlehlé Masarykovo dílo ve formě soupisů. Pokračování textu TGM – krok za krokem
Kolem útesů Mysova hornu
Dámy a pánové, přátelé!
Jak říkal jeden z mých mentorů, co si nenapíšu, nevím. Budete tedy patrně trpět, ale chci říct něco, co zatím v souvislosti s výstavou konstatováno nebylo. Ostatně, abych citoval Lou Reeda: Mezi myšlenkou a jejím vyjádřením leží celý život („Between thought and expression lies a lifetime“). Pokračování textu Kolem útesů Mysova hornu
Emancipace prostřednictvím naivity
Když autor těchto řádků 3. března t. r. vycházel z budovy Památníku národního písemnictví, pokřikoval na něj okolo jdoucí Lukáš Prokop, aby zase něco brzo napsal. Tuto prosbu bezmála biblickou (Matouš 5,39), jíž volající odkazoval zřejmě na náš text z 5. prosince 2024, by bylo opravdu škoda oslyšet. Vždyť Lukáš Prokop je autorem čítanky Stanislav Kostka Neumann v Bílovicích nad Svitavou 1915 (Praha: Památník národního písemnictví, 2025), která si i sama říká o kritickou pozornost. Pokračování textu Emancipace prostřednictvím naivity
Josef Popper-Lynkeus: Z Fantazií realistových
Příspěvek je součástí společné redakční aktivity Kanonu a E*fora (Jedenáct textů od dvanácti přátel) u příležitosti aktuálního jubilea literárního, filmového a uměleckého historika a teoretika Petra Málka. Pokračování textu Josef Popper-Lynkeus: Z Fantazií realistových
Sto let od smrti Arnošta Procházky
Na začátku tohoto roku uplynulo sto let od doby, kdy zemřel básník, překladatel, kritik a dlouholetý vydavatel Moderní revue Arnošt Procházka (15. 11. 1869 – 16. 1. 1925). Jeho osobnost v posledních letech významně připomněl Luboš Merhaut rozsáhlým výborem z kritických prací (Kritiky a eseje z let 1892–1924, Institut pro studium literatury, 2020). Svou roli má v této edici i vyčerpávající Procházkova bibliografie, na níž s Merhautem spolupracoval Michael Špirit. Její procházení navádí k řadě možných dalších cest, jak Procházku nadále číst, studovat nebo možná i vydávat. Pokračování textu Sto let od smrti Arnošta Procházky