/ Publikováno:

Skokan roku

V závěru příspěvku z 23. dubna 2020 zde Michael Špirit psal o „zájmové stranickosti“ odborné komise pro hodnocení literárních periodik. Citoval přitom formulaci „komise nevznesla výhrady“, kterou bylo v rámci dotačního řízení Ministerstva kultury ČR pro tento rok doprovozeno ocenění časopisu Host. Tato komise „nevznesla vážnější výhrady“ ovšem ještě k jednomu titulu, a sice k internetovému projektu spojenému tentokrát opět s Hostem, literárnímu portálu H7O. Obdařila jej štědře návrhem letošní dotace, který znamená proti roku 2019 rekordní navýšení bezmála o 60 procent. Pokračování textu Skokan roku

/ Publikováno:

Komise, která nemá výhrad

Ve stati zveřejněné zde 2. dubna 2020 pojednal Michal Kosák o zvláštních rozhodnutích komise Ministerstva kultury ČR ve věci dotací pro tištěné literární časopisy, oproti minulým verdiktům konstatoval „dramatické změny v hodnocení některých periodik“, seznal netransparentnost postupu dané jury a uzavřel: „Komisi by měli asi na MK ČR jasně instruovat, že má v péči celý systém literárních časopisů, které jednotlivcům nemusejí být sice vždy po chuti, nicméně komise by se jim měla také snažit pomáhat vytvářet stabilní prostředí.“ Pokračování textu Komise, která nemá výhrad

/ Publikováno:

Na okraj Čtení o Otokaru Březinovi

Institut pro studium literatury pokračuje ve vydávání záslužné řady Antologie, která od roku 2013 nabízí komponované výběry z ohlasové literatury na dílo předních osobností české a posud výjimečně také nejen české literatury. Třináctým titulem této edice je Čtení o Otokaru Březinovi, za jehož uspořádáním stojí Josef Vojvodík (který je též autorem instruktivní a dobře čtenářsky přístupné předmluvy) a Michal Topor. Texty antologie, jež patří v rámci řady antologií k těm obsáhlejším (312 s.), edičně připravila Eva Vrabcová, bibliografii pak sestavila spolu s Michalem Toporem Anežka Libánská. Pokračování textu Na okraj Čtení o Otokaru Březinovi

/ Publikováno:

Pedagogem v časech koronaviru

Ráno přišla pochvala od pana učitele němčiny. Syn se zlepšil ve stupňování. Jenom ta úprava, ale i ta je asi „nejlepší z možných“. Zhlédneme video o sympatické seniorce, která ví, jak namíchat Apfelsaftschorle, ale nemá moc ráda kedlubny. Manžel se činí v matematice, už si osvojil i osovou souměrnost. Celá rodina opakuje Archimedův zákon. Dcery se v hodinovém výukovém pořadu snaží polapit, „co už milion let pohání lidstvo kupředu“. Pokračování textu Pedagogem v časech koronaviru

/ Publikováno:

Výběrové dotační řízení na podporu literárních periodik 2020

Před nedávnem bylo zveřejněno letošní rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o dotacích pro literární periodika. To se opírá o závěr jednání odborné komise, která jako hlavní výsledek své práce předložila veřejnosti tabulku, v níž jako každý rok seřadila jednotlivá literární periodika podle bodů. Proti minulému roku však došlo k dramatickým změnám v hodnocení některých periodik, musíme se tedy ptát, co se na poli literárních tiskovin děje, když se některé časopisy podle komise za jediný rok notně pokazily, jiné se zas značně vyšvihly. Pokračování textu Výběrové dotační řízení na podporu literárních periodik 2020

/ Publikováno:

„…spojte se!“

Netrvalo to dlouho, a do publicistiky v čase koronaviru byla zatažena i literatura. Na serveru Aktuálně.cz, jehož „motivační“ nebo přímo dojaté projevy vyvolávají zdání, jako kdyby mediální dům Economia byl ve skutečnosti jednou z divizí skupiny Mafra, stálo v jednom z komentářů, který nabádal ke svornosti s kapitány našeho státu: „Skoro se chce vykřiknout se Švejkem jeho jedinou větu, kterou kdy myslel vážně: ‚Nestřílejte, vždyť jsou tady lidi!‘“ Pokračování textu „…spojte se!“

/ Publikováno:

Nakladatelský čin bez rizika

V letošních nominacích na cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin se objevilo vedle dvoudílné kolektivní publikace Jany Maříkové-Kubkové a kol. Katedrála viditelná a neviditelná a edice Magorova oáza, jíž se uzavřelo souborné vydání spisů Ivana Martina Jirouse v Torstu, také vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce z nakladatelství Práh. Vítězný titul nebyl ještě vyhlášen, nicméně již sama nominace posledně jmenované a opulentně pojaté publikace vzbuzuje pochybnosti. Pokračování textu Nakladatelský čin bez rizika

/ Publikováno:

Smuteční řeč za Ivanem Vojtěchem

Pane profesore – můj drahý pane profesore.

Budu velmi osobní. Nemohu jinak. Přátelství a srdečnost, jež jste nám věnoval vždy jako samozřejmost – mně i ostatním, mně ale měrou opravdu mimořádnou – jsou přece vždy něčím osobním, nesamozřejmým a vzácným. To přece člověk nenajde jen tak na ulici. O to více jsem si jist, že zde nemluvím jen za sebe. Pokračování textu Smuteční řeč za Ivanem Vojtěchem

/ Publikováno:

Ještě o solidní žurnalistce, muži s kytarou a okradeném básníku

Jako reakci na ohlasy, které vyvolal její rozhovor s Jaromírem Nohavicou a následný článek o autorství Slezských písní, publikovala 22. února Michaela Vetešková zamyšlení Jaromír Nohavica ‒ Petr Bezruč ‒ Slezské písně. Šest slov, která zaručeně přitáhnou pozornost. Píše v něm, že se jí „do mysli vtírá i otázka, jestli by článek a rozhovor vzbudil takový rozruch, kdyby nešlo o Jaromíra Nohavicu.“ A to jí „přijde škoda“, protože „čím víc bychom rozkrývali příběh autorství Slezských písní, tím víc bychom objevovali pod-příběhů, osudů, názorů“. Na celém případu však není tolik podstatná mnohost příběhů, nýbrž nejprve jejich původ, především pak to, kde se vlastně vynořila postava Ondřeje Boleslava Petra. Pokračování textu Ještě o solidní žurnalistce, muži s kytarou a okradeném básníku

/ Publikováno:

Masarykova hilsneriáda

Mezi texty T. G. Masaryka, které na rozdíl od Ideálů humanitních, České otázky nebo Otázky sociální nebyly už po svém prvním otištění opakovaně zveřejňovány, patří i ty, jimiž Masaryk analyzoval soudní proces vedený proti Leopoldu Hilsnerovi, odsouzenému v roce 1899 k trestu smrti za údajnou vraždu Anežky Hrůzové. Jde přitom o práce, které se z Masarykovy činnosti filosofické, pedagogické, historiografické, literární a zejména redaktorské a politické nejvíce přibližují praktickým otázkám života a smrti, odvahy a zbabělosti, angažovanosti a lhostejnosti, rozumu a tmářství, kriticismu a fanatismu. Pokračování textu Masarykova hilsneriáda