/ Publikováno:

Doplněk k edici Josefa Friče

Nedávno jsem byl upozorněn na tři dosud mně neznámé otisky básní Josefa Friče, jež byly publikovány v Programu D 40 – nejprve dvě básně v 1. čísle z 24. října 1939, pak ještě jedna v 5. čísle ze 7. března 1940. Následující řádky vřazují ex post tyto tři Fričovy básnické texty jako doplněk do trojsvazkových Knih Josefa Friče, které vyšly v nakladatelství Triáda v letech 2016–2019. Pokračování textu Doplněk k edici Josefa Friče

/ Publikováno:

„Vypili mě jako opilec z okurek lák / pod přezdívkou žil jsem – říkali mi Pták.“

Kdekdo si v životě zvesela zanotoval píseň Sbohem a řetěz, aniž by ovšem tušil, kdo je spoluautorem textu tohoto hitu kapely Psí vojáci. V obecném povědomí je samizdatový sborník Už na to seru, protože to mám za pár, ale už není moc známo, kdo je autorem přitažlivě znějícího sloganu, který editor Andrej Stankovič použil v polovině osmdesátých let jako název této antologie. Až do dnešních dnů, kdy nakladatelství Torst vydalo péčí Jana Šulce knihu V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka, jen hrstka jedinců znala dílo autora tohoto jména, byť jako položka po léta probleskuje literárněhistorickými příručkami pojednávajícími o literatuře undergroundu, a mihlo se již i akademickými Dějinami české literatury 1945–1989 (IV., 2008). Pokračování textu „Vypili mě jako opilec z okurek lák / pod přezdívkou žil jsem – říkali mi Pták.“

/ Publikováno:

Prázdnota… a démant nakonec

„Musíme myslet jinak“, parafrázuje na úvod moderátorka tezi svého hosta – napjatě čekáme, co to vlastně znamená. Po téměř třiceti sedmi minutách bohapustého klábosení se nedozvíme nic o tom, co znamená myslet, natož co znamená myslet jinak, krom toho, že se nedá přemýšlet jako v osmdesátých letech (proč zrovna v osmdesátých?, proč ne v sedmdesátých či v devadesátých?). Prof. Miroslav Petříček, dříve Miroslav Petříček, jr., byl novoročním hostem Barbory Tachecí v pořadu Osobnost Plus na stanici Český rozhlas Plus. Nešlo o nedopatření – dochází do tohoto pořadu celkem často. Co ho k tomu vede, čort znájet. Jeho přítomnost je však symptomatická – jako by nemohl odolat, přestože povaha a dosah takového počínání je, eufemisticky řečeno, efemérní. Pokračování textu Prázdnota… a démant nakonec

/ Publikováno:

Milí přátelé…

Milí přátelé,

autor by patrně neměl vysvětlovat a obšírně komentovat vlastní počin, neboť by jeho povaha měla mluvit sama za sebe. To, co máte před sebou, je vlastně celý můj profesní život, který jsem věnovala divadlu a zvláště divadlu dramatu, dramaturgie a režie. Tento druh divadla tvořil páteř české divadelní kultury 20. století a pro nás byl i spojnicí s jinými uměleckými a myšlenkovými projevy moderní kultury literaturou a filozofií počínaje, hudbou a výtvarným uměním konče. Integrační funkce divadla je dnes, zdá se, v defenzivě – podobně jako humanistická myšlenka, tvořící horizont nejen divadelního stylového úsilí ještě v šedesátých letech. Výbor, který předkládám, by Vám tedy mohl připadat jako requiem za divadlo tohoto druhu. To by ovšem bylo nedorozumění – akcenty budou možná kladeny jinam a jinak, étos tvorby tohoto typu, způsoby, jimiž vždy znovu konkretizuje otázku nastolenou dramatickým slovem a aktualizuje jeho historii, však, věřím, přesahují horizont našich životů. Pokračování textu Milí přátelé…

/ Publikováno:

Desiderata Městské knihovny

V dozvuku Textologického kolokvia z konce listopadu 2023 se vraťme ještě k politice Městské knihovny v Praze ve věci e-knih. Zajímá nás, jak instituce přistupuje k různým dílům jednoho spisovatele, a abychom situaci nekomplikovali, omezme se jen na tzv. čítankové autory. V zásadě tak navazujeme na příspěvek Michala Kosáka ze 7. 12. 2023, jen ostříme spíše makroskopicky. Pokračování textu Desiderata Městské knihovny

/ Publikováno:

GAČR 2023

„Dostal jsem grant. Dík, můžu hrát underground,“ zpívá se v jedné písni kapely J.A.R. Literární bohemistice ale letos příliš do zpěvu není. V soutěži standardních projektů Grantové agentury České republiky utrpěla těžký debakl a ve „svém“ panelu vyšla téměř naprázdno, převahu získaly lingvistické disciplíny. Takže dík, budeme hrát dál bez grantů, jak se na skutečný underground sluší. Ovšem, jak dlouho ještě, když je na grantovém financování vědecký provoz v současné době závislý a do značné míry se jím nahrazují mezery v základním rozpočtu vědy? Letošní neúspěch jakoby nastoloval několik podstatných otázek. Pokračování textu GAČR 2023

/ Publikováno:

Politováníhodné a zároveň protivné

Na podzim tohoto roku vyšla v ediční přípravě Radima Kopáče kniha Filosof z předměstí, kterou nakladatelství Pulchra, kde daný titul vychází po roce 2014 nyní podruhé, prezentuje jako „málo známou knihu Ladislava Klímy“. Navzdory na obálce uvedenému jménu a fotografickému portrétu známého autora jde však o dílo, které Ladislav Klíma nenapsal. Pokračování textu Politováníhodné a zároveň protivné

/ Publikováno:

Zásada špatné volby

Výběr textové předlohy, z níž bere Městská knihovna v Praze znění pro své e-knihy české klasické literatury, je řízen zhruba dvěma základními principy. První metodologický postup je tzv. volba zákeřná, druhý je volba nahodilá. Rozhodnutí prvního druhu se tu při Nerudově Hřbitovním kvítí věnoval Jakub Říha a na příkladu Spisů Karla Čapka Michael Špirit, možnosti druhého typu se pokusím několika příklady postihnout na následujících řádcích. Pokračování textu Zásada špatné volby

/ Publikováno:

Seifert a Aids

Ačkoliv je titulek prachsprostý clickbait, podvodný přece úplně jen není. V následujícím textu se totiž chci dotknout vztahu mezi poslední sbírkou básníka Elsy Aids Lazarská v zimě a jiné básně (Fra, 2023) a poezií Jaroslava Seiferta. I když uznávám, že v zásadě je výsostným právem každého čtenáře vztáhnout to, co čte, ke kontextu, který uzná sám za vhodný, a to i tehdy, když text sám signalizuje, k čemu by chtěl být vztažen, přesto se domnívám, že taková operace musí být provedena reflektovaně a že oslyšet zjevné signály musí mít nějaký důvod. Pokračování textu Seifert a Aids

/ Publikováno:

Celý TGM on-line

Také na Masarykův ústav a Archiv Akademie věd dolehl dnešní úděl každé výzkumné či tzv. paměťové instituce: digitalizace. Výsledkem tohoto tlaku je v případě masarykovského akademického pracoviště internetové zveřejnění kompletní, třicet devět svazků čítající řady Spisů T. G. Masaryka. Jejich jednotlivé svazky jsou nyní k dispozici on-line ve zdarma přístupné aplikaci, v níž je možno je stáhnout dokonce i ve formátu PDF. Pokračování textu Celý TGM on-line