/ Publikováno:

Věty, které bych chtěl sám napsat

MV 60

Styl Marka Vajchra vyznačují organicky skloubená souvětí s lineárně postupující argumentací. Je to autor, který šetří odbočkami od hlavního výkladu, vysvětlujícími nebo upřesňujícími vsuvkami i citáty z pojednávaných textů. Své stati a monografie rozvrhuje celostně, a to, co by jiný umístil do závorek, pod čáru nebo vyjádřil v uvozovkách, má, přesněji řečeno musí mít v mysli už připravené a uspořádané. V jeho pojednáních nenajdeme žádnou slovní vatu, pomrkávání po čtenáři ani zvýznamňování vlastní úlohy při rozvíjení argumentu. Pokračování textu Věty, které bych chtěl sám napsat

/ Publikováno:

Deml 1: Různočtení

V nakladatelství Academia vycházejí už dvanáct let Sebrané spisy Jakuba Demla. Roní-li jejich hlavní vydavatel Martin C. Putna při různých příležitostech slzy nad tím, že se tak převratnému činu věnuje málo pozornosti, nejsou to jen krůpěje krokodýlí: převratný vydavatelský čin to je a adekvátní pozornosti se mu opravdu nedostává. Ale které takové srovnatelné aktivitě – Demlovy spisy svou náročností současně nijak nad jinými dnešními počiny neční – se jí dostává? Přestože zrovna naše tribuna na hlavě máslo nemá (srov. zde příspěvky z 4. 10. 2018, 18. 3. 2021, 30. 6. 2022), pokusme se u příležitosti osmého svazku (vyšel letos v létě) o pěknou recenzi. Pokračování textu Deml 1: Různočtení

/ Publikováno:

Po stopách Kafky

Na konci roku 2023 uspořádali němečtí germanisté Roland Reuß a Peter Staengle – spolupracující spolu od konce osmdesátých let mj. na náročných edicích Kleistových a Kafkových děl – obsáhlý soubor prací Hartmuta Bindera (nar. 1937) Auf Kafkas Spuren. Göttingenské nakladatelství Wallstein vydalo knihu ve formátu, který v Čechách známe z výpravných učebnic nebo oborových kompendií typu Dějiny nové moderny (zatím nejmladší pokračování z roku 2022 se jmenuje Chór a disonance), resp. ještě o několik centimetrů širším a vyšším. Pokračování textu Po stopách Kafky

/ Publikováno:

Sloupkař z Práva

Glosa Josefa Chuchmy o domnělé oběti Zdeny Salivarové-Škvorecké musela 28. 8. 2025 v Právu a na Novinkách.cz potěšit zejména ty čtenáře, kteří se umějí zdravě rozhořčit nad plýtváním státních peněz zvláště v oblasti kultury. V textu byly proti sobě postaveny dvě zdánlivě podobné aktivity: dvacetiletá nakladatelská činnost v Torontu bez „podpor takzvaně od systému“ a blíže nespecifikované „nároky“ dnešních knižních nakladatelů. Pokračování textu Sloupkař z Práva

/ Publikováno:

Základy bibliografie

Jiří Flaišman zde 24. 4. nad masarykovskou bibliografií, vydanou péčí příslušných institucí s vročením 2024, konstatoval několik nálezů, které jsou vzhledem k elementárním základům bibliografického řemesla znepokojivé: abecední řazení příspěvků namísto standardního hlediska časového, absence anotací u mnoha bibliografických položek, absurdní pořizování Soupisu periodik a Rejstříku periodik apod. Pro všechny zájemce, odborné i zaujaté laicky, nabídněme několik propedeutických momentů. Pokračování textu Základy bibliografie

/ Publikováno:

Ani stopa po ublíženosti, nebo heroizaci – rozhovor s Terezií Pokornou k výročí 100 let Jana Grossmana

Dne 22. května 1925 se narodil divadelní režisér a dramaturg, literární a divadelní kritik, překladatel a redaktor Jan Grossman. O jeho práci zvláště v posledních letech jeho života (zemřel 10. února 1993) jsme hovořili s teatroložkou, redaktorkou a kritičkou Terezií Pokornou. Pokračování textu Ani stopa po ublíženosti, nebo heroizaci – rozhovor s Terezií Pokornou k výročí 100 let Jana Grossmana

/ Publikováno:

Gruntorád bibliograf

Při udělení Ceny Revolver Revue dne 14. března 2025 v Arše+ byl Jiří Gruntorád vyznamenán za svou občanskou statečnost, neúplatnost a kulturní angažovanost. Připomeňme dnes ještě laureátův přínos v oblasti literárněvědné, resp. historiografické a bibliografické, jakkoli veřejnost možná pro svůj rozvoj pociťuje toto pole jako méně důležité. Pokračování textu Gruntorád bibliograf

/ Publikováno:

The Long Good-Bye domněle Máchovým textům

Práce Marka Přibila Iluze konstrukcí, vydaná na jaře 2023, se zabývá tím, zda některé texty K. H. Máchy lze opravdu připsat Máchovi. Přibilův zájem se týká oblasti literárních zápisníků s texty nebeletristickými, jako jsou poznámky z četby a o četbě nebo koncepty zamýšlených děl. Redaktorem knihy, která v textologické edici Varianty, nakládané od roku 2009 v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, vyšla už jako 13. svazek, byl autor těchto poznámek. Nepíše proto recenzi, ale chce upozornit na takové fáze badatelské práce, jež předmět Přibilových analýz mohou přesahovat. Pokračování textu The Long Good-Bye domněle Máchovým textům