/ Publikováno:

Tvůrce kvalitní poezie

Ve věci návrhu na ocenění Karla Sýse státním vyznamenáním se vyslovil poslanec Antonín Staněk, kandidát na ministra kultury za ČSSD v jedné z budoucích Babišových vlád. „Pan Sýs patřil k básníkům, kteří v 70. a 80. letech tvořili kvalitní poezii,“ konstatoval pan Staněk jistě nikoli do větru. Nechceme, aby stať Jana Wiendla, kterou jsme zde publikovali minulý týden a v níž se pravilo, že „nemá smysl vést debatu o charakteru Sýsovy poezie, mluvme o charakteru autorových profesních a občanských postojů“, působila vůči Staňkovu stanovisku polemicky, a u Sýsovy literární tvorby, kterou pan poslanec tak oceňuje, se tedy zastavme dnes. Pokračování textu Tvůrce kvalitní poezie

/ Publikováno:

Josef Čermák 90

Uplynulý pátek, 18. května, oslavil jubilejní narozeniny literární historik a překladatel Josef Čermák. O jeho profesní dráze a pracích informují základní slovníková hesla a význam Čermákova přínosu – zejména v komparatistice a česko-německých literárních vztazích – zhodnotí jistě příslušní odborníci. Náš Kanon se může při této příležitosti zastavit u jevu, jejž literární lexikografie zachycuje s obtížemi, pokud vůbec. Pokračování textu Josef Čermák 90

/ Publikováno:

Nový Stankovič

Souborná edice veršů Andreje Stankoviče vychází v dvousvazkových Knihách básní (Praha, Triáda 2017) téměř sedmnáct let po autorově smrti. Mohlo by se zdát, že je to pozdě, ale podíváme-li se na cestu většiny autorových sbírek ke čtenáři, zjistíme, že časové průrvy jako by byly přirozenou součástí životů spisovatelových knih. Pokračování textu Nový Stankovič

/ Publikováno:

Jiné možné významy

První agenturní zprávy o úmrtí Miloše Formana (18. 2. 1932 – 13. 4. 2018) celkem pochopitelně obsahovaly obecně známá data o režisérově kariéře. Tytéž informace však opanovaly a opanovávají i většinu následných, už nějak rozmyšlených ohlédnutí za režisérovou tvorbou. Údaje o počtu natočených filmů, udělených Oscarů a neproměněných nominací jsou v nich jen doplňovány o obdivné přívlastky nebo banální charakteristiky. Od kulturních redakcí českých médií se nic jiného očekávat nedalo, ale u zahraničních novin a webů, kde zpravidla mívají nekrology připravené – nebo pohotově napsané – inteligentně a nápaditě, jde o jev překvapující. Pokračování textu Jiné možné významy

/ Publikováno:

O Vašíčkovi

Uprostřed sborníku o Zdeňku Vašíčkovi „Z přirozené potřeby kritického ducha“, který vydalo nakladatelství Triáda v roce 2016, je otištěna mimořádná studie Co vlastně Vašíček o nás svědčí? od Tomáše Hermanna. Řečeno přesněji, Hermannova práce se nachází v první třetině knihy, a namísto jmenného přísudku „otištěna“ by bylo přiléhavější adjektivum „schována“, nebo ještě lépe: „ukryta“. Od ostatních příspěvků sborníku – zajímavých, nápaditých, dílčích i těch, které snad vzniknout ani nemusely – se totiž liší nejen svým rozsahem (s. 75–147), ale především celostným monografickým záběrem. Pisatel tohoto „Kanonu“ se ve jmenované knize podílel na Vašíčkově bibliografii a sestavil též jeho životopisný medailon, ale doufá, že se upozorněním na tento počin neocitá v konfliktu s některou z maxim kolegy Kosáka, neboť se skladbou sborníku neměl jinak nic společného. Pokračování textu O Vašíčkovi

/ Publikováno:

Překlady Antonína Brouska

K domácím básníkům, z jejichž díla byly v úhrnných edicích z posledních cca dvaceti let zveřejněny a komentovány i převody cizích spisovatelů do češtiny (např. Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Zbyněk Hejda, Jaromír Zelenka), přibyl Antonín Brousek. Do druhého svazku jeho Básnického díla – první dosud na vydání čeká – překlady sebrala, uspořádala a komentovala Barbora Chybová a na konci roku 2015 je vydalo nakladatelství Torst. Pokračování textu Překlady Antonína Brouska

/ Publikováno:

Petr Rezek 70

Dne 9. ledna oslavil narozeniny Petr Rezek. Jeho působení a více než čtyřicet let práce jsou v našem duchovním prostředí mnohostranné a výrazné, a proto je složité je vystihnout nějak stručně a přehledně. Podobně jako u Jiřího Němce, o šestnáct let staršího, podtrhněme u předvčerejšího jubilanta sourodost a paralelnost několika profesí, zejména filosofa, učitele, psychologa, editora, nakladatele a překladatele, z jejichž způsobů vyzařování mají nejdelší nebo nejpalčivější účinnost asi kritika a bystrost. Domníváme se přitom, že zatímco v psaném i orálním díle J. Němce nabýval čím dál větší váhy ohled k druhému, osvěta, cíl ovlivnit nebo orientovat, P. Rezek, během svých studií a v počátcích vlastní odborné činnosti zřejmě hodně inspirovaný právě Němcem, ční – při talentu výrazného řečníka a strhujícího pedagoga, který poutá vlastně široké publikum – ve svém myšlení osamocen. Ta samota není opuštěností, nýbrž výlučností, neporovnatelností. Pokračování textu Petr Rezek 70

/ Publikováno:

Šalda 150

Zítra uplyne 150 let od narození F. X. Šaldy. To je výročí, kterému je nejspíše přiměřený pietní akt. Otázka, do jaké míry zůstává kritikovo a básníkovo dílo inspirativní pro každodenní „život“ literatury a obce, je složitější a otevřenější. Úkolem následujících řádek není nic jiného než pokus o představení nejnovějšího šaldovského bádání, čímž navazujeme na referát o konferenci Šalda MMXVII, kterou letos v listopadu uspořádala redakce Revolver Revue. Pokračování textu Šalda 150

/ Publikováno:

Konference o F. X. Šaldovi

Největšího českého uměleckého kritika, narozeného i skonavšího v roce zakončeném sedmičkou (1867–1937), připomněla letos Revolver Revue (ve spolupráci se Společností F. X. Šaldy) podnikem nazvaným Šalda MMXVII – Konference. Oproti předchozím šaldovským konferencím konaným v Brně 2007 a v Liberci 1997 s desítkami vystupujících nemělo mít toto sympozium akademický charakter; deset oslovených řečníků pojila spíše publikační historie s pořádajícím časopisem než vyhraněná šaldovská specializace. Tento neakademický ráz podtrhl i výrazný vizuální styl akce (logo, plakát, program, pozvánka – Josefina Karlíková) a výběr lokace: přednášelo se 9. 11. v sále divadelní Venuše ve Švehlovce, postaveném ve dvoře žižkovské Švehlovy koleje, a v početném publiku se sešli studenti, spolupracovníci časopisu, historikové umění, a hlavně kulturně zaujatá veřejnost. Pokračování textu Konference o F. X. Šaldovi

/ Publikováno:

J. B. a J. O.

V úterý 7. listopadu převezmou Cenu Jaroslava Seiferta Jiří BrabecJiří Opelík. Už mezi dosavadními laureáty bychom mohli nalézt spisovatele s nepominutelným záběrem vydavatelským nebo překladatelským (např. L. Vaculík, I. Wernisch, A. Brousek, V. Linhartová, M. Topinka, L. Kundera, V. Binar), ale letos poprvé jsou vyznamenáváni autoři, kteří píší nejen vlastní texty, ale především se o práce ostatních literátů starají. Pokračování textu J. B. a J. O.