Archiv autora

Jako sto čtyřicátý svazek Edice Revolver Revue vyšel na sklonku loňského roku autorský výbor Otevřené možnosti básníka, prozaika, kritika, editora, redaktora a nakladatele Roberta Krumphanzla. Kniha vychází nedlouho před autorovým jubileem (narozen 1973 v Praze) a představuje pečlivě komponovaný výbor ze studií, úvah, kritik a dalších textů z let 1997–2022. Obálka v designu Viktora Karlíka, které jako v případě podobných výborů, jež vyšly RR (Hybler, Pokorná, Špirit, Vajchr ad.), dominuje jeden fotografovaný pracovní nástroj, nemohla nabídnout v Krumphanzlově případě jeho psaní přiléhavější předmět. Pokračování textu Možnosti vyznání

Nakladatelství Triáda pokračuje ve zpřístupňování díla básníka, prozaika, literárního historika a editora Vladimíra Binara (1941–2016). Nejnovějším počinem je zde Sešit z Marienbadu, který edičně připravila autorova dcera Moe, svazek výtvarně vypravil Binarův „dvorní“ grafik Zdeněk Stejskal. Mohli bychom zkraje říci, že kniha obsahuje svého druhu koncentrovaného Binara. Pokračování textu Pestrý Sešit

V roce stého výročí prvního knižního vydání Čapkovy Továrny na Absolutno připravilo nakladatelství Teapot nové bibliofilské vydání (vyšlo jako 6. svazek edice Bonaventura). Kniha s barevnými tisky Terezy Hradilkové přináší text edičně zpracovaný Sárou Valovou, která navázala na textologickou práci Rudolfa Skřečka, a doslov Kláry Kudlové. Následující proslov zazněl na uvedení novinky v zasedacím sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR dne 18. října t. r. Pokračování textu 100 let edičního života Továrny na Absolutno

Skutečnost, že se opět vracíme k M. C. Putnovi, jehož demlovské expozé z Hosta rozebrala v posledním předprázdninovém kanonu Daniela Iwashita a před ní je glosoval i Michal Kosák, není začátkem snah o systematičnost v reflexi Putnova psaní, nýbrž je pouhým důsledkem nezřízenosti prázdninové četby autora těchto řádek. Do letní lektury se mu shodou okolností přimísil Putnův spisek Košíře mýtické a literární. Kapitola z literárně-geografické hermeneutiky, který s vročením 2021 vydalo pražské nakladatelství Kodudek. Pokračování textu Putnovo místopisectví

Na sklonku roku 1913, který bývá traktován jako vrchol jedné končící epochy, vyšla v Lipsku nákladem Kurta Wolffa antologie sestavená Kurtem Pinthusem s názvem Das Kinobuch. Překlad této, dnes legendární, knihy, resp. jejího druhého vydání z roku 1963 vytiskl letos v redakci a s doslovem Ivana Klimeše Národní filmový archiv. Cca první polovinu textů pro české vydání, které dostalo název Kinobuch 1913 aneb Spisovatelé píší pro film, přeložil Václav Maidl, druhou pak Jiří Stromšík. Pokračování textu Psáno pro film

Nově vzniklé nakladatelství LEVYN vydalo v letošním roce rozsáhlý román Josefa Karla Šlejhara Peklo, který knižně poprvé (a zatím naposledy) vyšel roku 1905. Titul je součástí ediční řady Malina Classics (je název odvozen od jména redaktorky svazku Michaely Malinové?) a je označen jako čtvrtý svazek Díla J. K. Šlejhara. Text románu k vydání (které je v některých anotacích knihy ohlašováno jako „polokritické“) připravil a doslov napsal Zdeněk Beran. Pokračování textu Nové Šlejharovy sebrané spisy

Události posledních měsíců učinily z této publikace, která by za normální situace měla funkci spíše dokumentační, záležitost povýtce aktuální. Kniha Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě, která u nás vychází pod názvem Válka o pravdu (Brno, Masarykova univerzita /edice Poprvé v češtině, sv. 7/ 2022) a jejímž autorem je snad nejproslulejší finský autor Mika Waltari, totiž dnešnímu čtenáři dodá hojné podněty k hledání paralel mezi popisovanými historickými událostmi a dnešním chováním prezidenta Ruské federace a jeho podporovatelů. Pokračování textu Tehdejší (a dnešní) válka o pravdu

Posledně vydaný, v řadě již sedmnáctý svazek edice Antologie Institutu pro studium literatury je věnován jedné z nejpozoruhodnějších osobností našeho písemnictví minulého století – Otokaru Fischerovi. Čtení o něm připravil germanobohemista Václav Petrbok, který svůj poměrně rozsáhlý výběr z ohlasové literatury vztahující se k životu a dílu Fischera básníka, dramatika, esejisty, překladatele a vědce vybavil velmi trefným podtitulem Stopovat kentaura. S ním totiž velmi přesně lícuje i samotný výběr zveřejněných textů. Pokračování textu Básník – vědec – člověk

Před několika málo lety zahájilo svoji činnost pražské nakladatelství Královské knihy, jehož majitelem a spiritus agens je Prokop Zapletal. Nakladatelství s dosavadní produkcí čítající tři vydané publikace začalo navíc nedávno vydávat svoji vlastní revue, která dostala podobně poetický název jako sama vydavatelská oficína, totiž Liliové listy. Jimi ovšem nezalistujeme a zůstaneme u posledních dvou publikací, v posledních týdnech distribuovaného druhého vydání prvotiny Sigismunda Boušky Pietas (s vročením 2021) a v roce 2019 zveřejněné edice Přednášky prof. T. G. Masaryka na Chicagské univerzitě v létě roku 1902. Obě dokládají pozoruhodný střet bohulibé vydavatelské zanícenosti s jistou formou neřízené svéhlavosti. Pokračování textu Svou vlastní cestou

Celkem zřídka se stává, že výsledky celoživotního zaujetí soustavně pracujícího badatele mají značnou setrvačnost a působí na výzkum či přímo na dílčí publikace i dlouho po jeho odchodu. K takovýmto badatelům patřil jistě i Petr Holman (viz nekrolog zde), s jehož jménem je významně spojena i realizace nedávno vydané edice Básnických spisů Otokara Březiny v České knižnici. Jako spolueditor tohoto svazku chápu vydání této edice jako jednu část epilogu za bezprostředním vlivem Petra Holmana v březinologickém bádání. V dlouhodobé perspektivě však bude Holmanův odkaz působit dále, a to (s přihlédnutím k ediční problematice díla) hned ve třech základních rovinách. Pokračování textu OB – stručná bilance