/ Publikováno:

Na okraj jedné bilance

Internetová stránka czechlit.cz přináší jako zářijové téma příspěvek Romana Kandy, který se pod titulem Od skepse k novým iniciativám: poznámky k české literární vědě po roce 2010 pokusil načrtnout oborovou mapu této dekády. Kandovi se bezesporu povedlo přidržet se hlavního pravidla každého gangstera, který si – jak kdesi napsal již Karel Čapek – hledí předně toho, aby vždy vystřelil první. Potenciál otvíráku (snad) širší debaty je tedy nespornou předností Kandova textu. Připojím k němu zde pouze drobnou glosu, nikoli esej, který autor, coby vyznavač odvážnějších žánrů (viz závěrečný medailon R. K.), pokládá za „vrchol literárního umění“. Pokračování textu Na okraj jedné bilance

/ Publikováno:

Od konce války k odsunu

Do dlouhé řady publikací, které se vztahují k odsunu Němců, přibyla edice Deníku z Prahy 1945–1946, jehož autorkou je pražská Němka, herečka Margarete Schellová. Její deník na jaře tohoto roku vydalo v překladu Michaely Škultétyové nakladatelství Academia v ediční řadě Paměť (sv. 106). Čtenářům je tak k dispozici edice jedinečného dokumentu, jenž již svým tématem podněcuje k naplnění celého rezervoáru otázek. Ukazuje se, že na některé z nich není tak úplně snadné odpovědět. Pokračování textu Od konce války k odsunu

/ Publikováno:

Jiný Novák

Zvykli jsme si, že výstupy z badatelsky náročných projektů neprovázejí mocné ohlasy široké kulturní veřejnosti. Smutné je, když ale i bez zájmu vlastní badatelské obce vycházejí odborně zaměřené knihy, jako je rozsáhlý výbor z textů literárního historika Arne Nováka Cizinci – či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka. Edičně jej připravil, podrobnými komentáři vybavil a úvodní studií opatřil literární historik a editor Michal Topor. S notnou dávkou optimismu si pokusme nalhat, že mizivá odezva je v tomto případě zapříčiněna skutečností, že antologie, kterou vydala Moravská zemská knihovna v Brně s vročením 2017, nešla do běžné knižní distribuce, a dodnes se o ní nepsalo pravděpodobně právě proto. Pokračování textu Jiný Novák

/ Publikováno:

Znovu Masaryk neznámý

Masarykův ústav a Archiv AV ČR a nakladatelství Academia již třetím rokem spoluvydávají edici České moderní dějiny, do níž jsou zařazovány odborné historiografické práce mapující období od cca poloviny devatenáctého století do druhé poloviny století dvacátého. Jako šestý svazek této vkusně graficky vypravené ediční řady vyšla v roce 2018 monografická práce dnes již mnohaletého pracovníka Masarykova ústavu, historika věnujícího se nejen osobnosti T. G. Masaryka, ale i například Edvarda Beneše, a také mimo jiné zkušeného editora Richarda Vaška nazvaná „Račte to podepsat libovolnou šifrou.“ Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918–1935). Pokračování textu Znovu Masaryk neznámý

/ Publikováno:

České menu z italské kuchyně

Jako již dvacátý svazek „zelené“ edice Mnemosyné vydala v uplynulých týdnech Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v našem prostředí občas připomínanou, leč teprve nyní do češtiny převedenou knihu Dějiny současné české poezie (v italském originálu Storia della poesia ceca contemporanea), kterou v roce 1950 v Římě vydal bohemista a rusista Angelo Maria Ripellino (1923‒1978). Knížku, k níž úvod napsala a poznámky sestavila Annalisa Cosentino, přeložila Jana Sovová. Pokračování textu České menu z italské kuchyně

/ Publikováno:

Váha Tvárnice

V úvodníku nejnovějšího čísla Tvaru (č. 2 z 24. ledna) se zástupce šéfredaktora Milan Ohnisko v souvislosti s vyhlášením prvního vítěze Tvárnice ptá po „ceně ceny“ za kritiku. Otázka je to správně položená, vede k dalšímu tázání, jak a proč vlastně oceňovat výkony v oblasti umělecké kritiky. K „váze“ Tvárnice samotné ovšem připojme dvě poznámky, jež vyplývají z materiálů zveřejněných v témže čísle a které dokládají s doslovností zřejmě nezamýšlenou, že tvárnice je zdivo hodně vylehčené. Pokračování textu Váha Tvárnice

/ Publikováno:

Foglar v novém: Darmo → Škoda mluvit!

Vyhneme se fanfárám, které provázejí v těchto dnech osmdesáté výročí zveřejnění prvního dílu Rychlých šípů Jaroslava Foglara, a budeme se věnovat jeho Chatě v Jezerní kotlině, právě publikovanému svazku nové řady foglarovek, kterou vydává Albatros. A navíc se budeme ve zkratce zabývat záležitostí, jež je zdánlivě přízemní: připojíme pár poznámek k problematice textu tohoto evergreenu z hlediska edičního. Přiznejme, že zabývat se Foglarem z této perspektivy je trochu jako kontrolovat průchodnost odpadního potrubí, avšak i to je (a platí to také pro literárního historika, jak nedávno poznamenal Jiří Brabec v jiné souvislosti) práce, kterou přeci jen někdo udělat musí. Pokračování textu Foglar v novém: Darmo → Škoda mluvit!

/ Publikováno:

Další kus Karáska

Nedávno vydaná edice Dodatků ke Vzpomínkám Jiřího Karáska ze Lvovic se asi dostane do rukou jen málokterému z čtenářů. Přibližně šedesátistránkovou knížku uspořádali, edičně připravili a doprovodné texty k ní napsali Gabriela Dupačová a Aleš Zach, kteří se v tiráži knihy skrývají za označení „dva Konibarští“. Pečlivě připravenou edici si pak také vydali v knižnici Konibarských tzv. na koleně (ale přesto vkusně), a to bohužel v počtu pouhých dvaceti pěti výtisků, takže nahlédnout do ní lze jen ve vybraných veřejných knihovnách. Pokračování textu Další kus Karáska

/ Publikováno:

Diagnóza: bibliomanie

Ke 110. výročí založení a při příležitosti konání letošní květnové valné hromady vydal jako členskou prémii Spolek českých bibliofilů v Praze knihu vzpomínek Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953). Rozsáhlý svazek (280 stran vysokého formátu) přináší edici Filipa Hynka a kolektivu, díky které se vůbec poprvé dostává na veřejnost celek pamětí nazvaných Zajatec Armidy aneb Má přemilá krasopaní Knihoslava, které BBB napsal za druhé světové války. Jak již název naznačuje, setkáme se v nich se skutečnými orgiemi knihomilství. Pokračování textu Diagnóza: bibliomanie