Archiv autora

Nakladatelství Cherm načíná právě vydanou knihou Rudolfa Černého druhou desítku svazků edice Duch a tvar. Do výboru z Černého prací, který dostal název Kritické dílo, soustředil editor Ladislav Soldán na šedesát textů z období 1928–1970 – ty pak k vydání připravila Milena Vojtková. Soubor úvah, kritických statí a recenzních glos tohoto autora, který se rokem 1948 prakticky odmlčel, vychází vůbec poprvé a nabízí prostor pro inspirativní setkání. Pokračování textu Rudolf Černý téměř kompletní

Zdání klame: objeví-li se v Edici současné české poezie (jako sv. 76) kniha s názvem Co a jak, neznamená to, že by její autor, v příštím roce devadesátiletý Vladimír Karfík, vydával nějakou svoji básnickou sumu, nýbrž skutečnost je taková, že dostáváme do rukou dvousetpadesátistránkový výbor z literárněkritického díla tohoto literárního historika, kritika, redaktora a editora. Autor ze svého publicistického díla vybral něco přes padesát textů z období let 1964–2013, seřadil je víceméně chronologicky a nechal je uzavřít osobně laděným, vyznavačským doslovem z pera Jana Šulce. Pokračování textu Karfíkovo Co a jak

V knižní řadě Europa vydalo v letošním roce nakladatelství Academia obsáhlou překladovou edici Válečného deníku z období první světové války Ernsta Jüngera, německého básníka, prozaika, filozofa, publicisty a entomologa. Publikaci, kterou pro německé nakladatelství Klett-Cotta připravil Helmuth Kiesel (poprvé 2010), mj. Jüngerův monografista, přeložila Nina Fojtů, předmluvu k českému vydání napsal Milan Horňáček. Rozměrná kniha je po eseji Chůze lesem (1994, 2. vyd. 2018) a novele Na mramorových útesech (1995) teprve třetí publikací, která z Jüngerova rozsáhlého díla v češtině vychází. Pokračování textu Na západní frontě: dobrodružství

Poslední číslo Tvaru (č. 16/2020) se důkladně věnovalo ceně Tvárnice. Přineslo k ní delší redakční článek Policajti nebo rošťáci, část editorialu věnoval ceně šéfredaktor Adam Borzič. Nakonec Tvar zařadil také článek z pera Magdalény Křížové, která je přesvědčena, že Tvárnice je vlastně bezvadná. Pokračování textu Prohlášení ke kauze Tvárnice

Podruhé a tentokrát zásadnějším vydavatelským počinem vrací se knihovna/nakladatelství Libri prohibiti k osobě Ladislava Radimského. Po vydání Radimského korespondence s Karlem Vránou v roce 2015 s titulem Promiňte tu čmáraninu (ed. M. Přibáň), vychází nyní rozsáhlý výbor z Radimského publicistiky z padesátých a šedesátých let nazvaný technicistně Texty z exilu. Výběr pořídila Kateřina Volková, texty edičně připravil Michal Jareš a autorovu bibliografii (na přiloženém CD-ROMu) sestavil Jiří Gruntorád. Vzhledem k rozsahu a šíři záběru vydaného výboru se tak poprvé prostřednictvím této publikace mohou širší čtenářské vrstvy seznámit s tvorbou „pilířového“ autora naší exulantské literatury, musí si však knihu opatřit přímo u nakladatele, v běžné distribuci bohužel není. Pokračování textu Profil jednoho exulanta

Institut pro studium literatury pokračuje ve vydávání záslužné řady Antologie, která od roku 2013 nabízí komponované výběry z ohlasové literatury na dílo předních osobností české a posud výjimečně také nejen české literatury. Třináctým titulem této edice je Čtení o Otokaru Březinovi, za jehož uspořádáním stojí Josef Vojvodík (který je též autorem instruktivní a dobře čtenářsky přístupné předmluvy) a Michal Topor. Texty antologie, jež patří v rámci řady antologií k těm obsáhlejším (312 s.), edičně připravila Eva Vrabcová, bibliografii pak sestavila spolu s Michalem Toporem Anežka Libánská. Pokračování textu Na okraj Čtení o Otokaru Březinovi

V letošních nominacích na cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin se objevilo vedle dvoudílné kolektivní publikace Jany Maříkové-Kubkové a kol. Katedrála viditelná a neviditelná a edice Magorova oáza, jíž se uzavřelo souborné vydání spisů Ivana Martina Jirouse v Torstu, také vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce z nakladatelství Práh. Vítězný titul nebyl ještě vyhlášen, nicméně již sama nominace posledně jmenované a opulentně pojaté publikace vzbuzuje pochybnosti. Pokračování textu Nakladatelský čin bez rizika

Bližšímu poznání závěrečné životní a tvůrčí etapy Jaroslava Vrchlického významným způsobem přispívá právě vydaná dvousvazková edice dosud nezveřejněných několika stovek básníkových dopisů a desítek jeho dosud neznámých básní. Objemnější ze svazků, korespondenční, nese název Své milence, druhý pod názvem Písně Viviany přináší vydavatelem komponovanou básnickou sbírku. Zveřejněné listy a básně dávají nahlédnout do poměru, který měl Vrchlický v letech 1904–1908 s učitelkou jazyků ze Slaného Justýnou Vondroušovou. Do vztahu těchto dvou milenců, jenž je dnes konzervován v archivních materiálech, vstoupil se značnou vehemencí po více jak sto letech editor, komentátor, redaktor a nakonec i nakladatel v jedné osobě Milan Šedivý, jinak činný též jako publicista a básník. Pokračování textu Viviana a Merlin

Již několikrát jsme psali o tom, že „projekt“ Tvárnice je celý podivný. Na naši nejmladší glosu o Tvárnici se ve čtrnáctideníku, odkud toto ocenění vzešlo, jali reagovat. A reakce je bohužel stejná jako cena sama, totiž nedomyšlená. Ve Tvaru – asi v euforii z distribuce stavebního materiálu – se nás totiž rozhodli také na nějakou cenu nominovat. Milan Ohnisko ji ve svém editorialu v č. 2/2020 nazval „Jak něco poflusat bez ohledu na fakta“, což je sice název trochu krkolomný, avšak radost z toho, že jsme se ocitli v užším výběru, nám to nekalí. Pokračování textu Ještě Tvárnice

V prvním čísle letošního ročníku Tvaru a také na internetových stránkách téhož periodika byly zveřejněny výsledky ankety čtenářů o Kritika roku. Úvazkem takového kritika je sledovat literární produkci nastávajících měsíců a následně udělit vybrané knize Tvárnici – cenu za Literární dílo roku. Dle uvedených zdrojů v anketě dostala nejvíce hlasů Eva Klíčová, skutečností ovšem je, že nejvyšší počet hlasů získal v anketě podle našich informací Petr Onufer. Pokračování textu Ještě trochu trapnosti