Archiv autora

Na souborné vydání prací Ferdinanda Peroutky se dlouho čekalo a bylo zřejmé, že jednou k pokusu o sestavení celku díla této zásadní osobnosti české žurnalistiky dvacátého století prostě dojít musí, aby nebylo poznání jejího odkazu navěky odsouzeno jen na čtení dosavadních četných autorem samým či pozdějšími editory sestavených výborů. Po rozpačitém rozjezdu projektu, který zde před řadou let komentoval Michal Kosák, se ke čtenářům dostává první svazek Spisů Ferdinanda Peroutky přinášející Juvenilní texty 1913–1918 edičně připravené a komentované Danielem Řehákem. Edici s vročením 2023 vydalo pražské Národní muzeum – a je šířena pouze jako e-kniha ve formátu pdf. Pokračování textu První Peroutka

Ediční řada Depozitář, kterou již několik let vydává pražský Památník národního písemnictví, přináší aktuálně ve své knižnici Dokumenty soubor dochované korespondence Mileny Jesenské. Hlavní editorka svazku Marie Jirásková spolu s Barborou Köpplovou a Pavlou Plachou shromáždila pod titulem Dopisy a dokumenty kromě listů i další archivní materiály k životu a dílu výrazné prvorepublikové novinářky a bezesporu pozoruhodné osobnosti s – bez nadsázky – evropským přesahem. Pokračování textu M. J. a M. J.

Kdekdo si v životě zvesela zanotoval píseň Sbohem a řetěz, aniž by ovšem tušil, kdo je spoluautorem textu tohoto hitu kapely Psí vojáci. V obecném povědomí je samizdatový sborník Už na to seru, protože to mám za pár, ale už není moc známo, kdo je autorem přitažlivě znějícího sloganu, který editor Andrej Stankovič použil v polovině osmdesátých let jako název této antologie. Až do dnešních dnů, kdy nakladatelství Torst vydalo péčí Jana Šulce knihu V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka, jen hrstka jedinců znala dílo autora tohoto jména, byť jako položka po léta probleskuje literárněhistorickými příručkami pojednávajícími o literatuře undergroundu, a mihlo se již i akademickými Dějinami české literatury 1945–1989 (IV., 2008). Pokračování textu „Vypili mě jako opilec z okurek lák / pod přezdívkou žil jsem – říkali mi Pták.“

Také na Masarykův ústav a Archiv Akademie věd dolehl dnešní úděl každé výzkumné či tzv. paměťové instituce: digitalizace. Výsledkem tohoto tlaku je v případě masarykovského akademického pracoviště internetové zveřejnění kompletní, třicet devět svazků čítající řady Spisů T. G. Masaryka. Jejich jednotlivé svazky jsou nyní k dispozici on-line ve zdarma přístupné aplikaci, v níž je možno je stáhnout dokonce i ve formátu PDF. Pokračování textu Celý TGM on-line

V průběhu prvního pololetí letošního roku zpřístupnila Městská knihovna v Praze sérii e-knih Jiřího Koláře. Zdarma je nyní k dispozici dvanáct knižních celků, které zjevně mají pokrýt Kolářovu zejména básnickou tvorbu od jeho debutu Křestný list (1941) po Odpovědi z počátku sedmdesátých let (poprvé 1984). E-knihy Jiřího Koláře v edici Poezie připravila k vydání redaktorka Petra Kučerová. Zveřejnění textů takto atraktivního autora je vždy událostí a zasluhuje bezesporu pozornost, v Kolářově případě vzhledem ke komplikovanější vydavatelské situaci jeho psaného díla to platí dvojnásob. Pokračování textu Jiří Kolář v e-knihách

Nejde v tomto případě o potíže nějakého beletristického dílka… Otazníky v posledních týdnech vyvolává plánovaná novela zákona o veřejně výzkumných institucích, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku připraveného současnou vládou. Oblíbené rčení říká, že když se kácí les, létají třísky. Často se ovšem již zapomene dodat, že se při tom rubání nešťastnou náhodou zlikviduje kdejaká vzácná bylina. Zdá se, že v případě této legislativní úpravy, jak tomu alespoň nasvědčuje forma i samotný proces projednávání, nejde o pouhou náhodu, spíše by se dalo mluvit – abychom už zůstali u bylinek – o praktikách někoho, kdo si usmyslel, že nebude vůbec špatné mít pod palcem rovnou celou apatyku. Pokračování textu Podezřelá novela

V koronavirových časech bylo na Žižkově založeno nakladatelství Maraton, v jehož čele stanul Richard Štencl. A tento dosud neopotřebovaný podnik vydal jako svoji dvaadvacátou publikaci výbor z deníkových záznamů mladého pražského studenta a zdatného muzikanta Václava Polívky (1927–1971). Přes tři stovky stran textu dostalo technicistní název Deníky 1945–1948, který šťastně nesugeruje nic z obsahové stránky autorových záznamů, a proto také podněcuje čtenářovu zvědavost. A řekněme hned na úvod, že četba je to zábavná. Deník nabízí možnost sledovat osudy pozoruhodné persony v pohnutých časech. Pokračování textu „Ach, jak jsem někdy zhnusen tím, že jsem občanem tohoto ‚lidově demokratického‘ státu!“

Literární historik a editor Michal Topor se už uvelebil v roli jakéhosi nosiče pochodní, řeklo by se s Arne Novákem, jemuž M. Topor také v minulosti věnoval svou péči. V posledních letech „svítí“ na osobnosti, jako jsou Arne Laurin, Richard Messer či Emil Saudek – a Topor je často jediný, kdo tak v přítomném čase činí. V edici Antologie IPSL, kterou M. Topor též vede, vyšla v loňském roce jako dvacátý svazek antologie Čtení o Ivanu Olbrachtovi, kterou také sám uspořádal a komentoval. I Olbrachtovo jméno bývá dnes skloňováno řídce. Tradičně koncipovaná čítanka, kterou má vymezovat (možná až zbytečně zaumný) podtitul Mezi estetikou a politikou transgrese, přináší výběr z více jak třicítky ohlasových textů vzniklých v průběhu jednoho půlstoletí (resp. v letech 1913 až 1962). Pokračování textu Nasvěcování Olbrachta

Jako sto čtyřicátý svazek Edice Revolver Revue vyšel na sklonku loňského roku autorský výbor Otevřené možnosti básníka, prozaika, kritika, editora, redaktora a nakladatele Roberta Krumphanzla. Kniha vychází nedlouho před autorovým jubileem (narozen 1973 v Praze) a představuje pečlivě komponovaný výbor ze studií, úvah, kritik a dalších textů z let 1997–2022. Obálka v designu Viktora Karlíka, které jako v případě podobných výborů, jež vyšly RR (Hybler, Pokorná, Špirit, Vajchr ad.), dominuje jeden fotografovaný pracovní nástroj, nemohla nabídnout v Krumphanzlově případě jeho psaní přiléhavější předmět. Pokračování textu Možnosti vyznání

Nakladatelství Triáda pokračuje ve zpřístupňování díla básníka, prozaika, literárního historika a editora Vladimíra Binara (1941–2016). Nejnovějším počinem je zde Sešit z Marienbadu, který edičně připravila autorova dcera Moe, svazek výtvarně vypravil Binarův „dvorní“ grafik Zdeněk Stejskal. Mohli bychom zkraje říci, že kniha obsahuje svého druhu koncentrovaného Binara. Pokračování textu Pestrý Sešit