/ Publikováno:

Profil jednoho exulanta

Podruhé a tentokrát zásadnějším vydavatelským počinem vrací se knihovna/nakladatelství Libri prohibiti k osobě Ladislava Radimského. Po vydání Radimského korespondence s Karlem Vránou v roce 2015 s titulem Promiňte tu čmáraninu (ed. M. Přibáň), vychází nyní rozsáhlý výbor z Radimského publicistiky z padesátých a šedesátých let nazvaný technicistně Texty z exilu. Výběr pořídila Kateřina Volková, texty edičně připravil Michal Jareš a autorovu bibliografii (na přiloženém CD-ROMu) sestavil Jiří Gruntorád. Vzhledem k rozsahu a šíři záběru vydaného výboru se tak poprvé prostřednictvím této publikace mohou širší čtenářské vrstvy seznámit s tvorbou „pilířového“ autora naší exulantské literatury, musí si však knihu opatřit přímo u nakladatele, v běžné distribuci bohužel není. Pokračování textu Profil jednoho exulanta

/ Publikováno:

Na okraj Čtení o Otokaru Březinovi

Institut pro studium literatury pokračuje ve vydávání záslužné řady Antologie, která od roku 2013 nabízí komponované výběry z ohlasové literatury na dílo předních osobností české a posud výjimečně také nejen české literatury. Třináctým titulem této edice je Čtení o Otokaru Březinovi, za jehož uspořádáním stojí Josef Vojvodík (který je též autorem instruktivní a dobře čtenářsky přístupné předmluvy) a Michal Topor. Texty antologie, jež patří v rámci řady antologií k těm obsáhlejším (312 s.), edičně připravila Eva Vrabcová, bibliografii pak sestavila spolu s Michalem Toporem Anežka Libánská. Pokračování textu Na okraj Čtení o Otokaru Březinovi

/ Publikováno:

Nakladatelský čin bez rizika

V letošních nominacích na cenu Magnesia Litera v kategorii Nakladatelský čin se objevilo vedle dvoudílné kolektivní publikace Jany Maříkové-Kubkové a kol. Katedrála viditelná a neviditelná a edice Magorova oáza, jíž se uzavřelo souborné vydání spisů Ivana Martina Jirouse v Torstu, také vydání Komenského Labyrintu světa a ráje srdce z nakladatelství Práh. Vítězný titul nebyl ještě vyhlášen, nicméně již sama nominace posledně jmenované a opulentně pojaté publikace vzbuzuje pochybnosti. Pokračování textu Nakladatelský čin bez rizika

/ Publikováno:

Viviana a Merlin

Bližšímu poznání závěrečné životní a tvůrčí etapy Jaroslava Vrchlického významným způsobem přispívá právě vydaná dvousvazková edice dosud nezveřejněných několika stovek básníkových dopisů a desítek jeho dosud neznámých básní. Objemnější ze svazků, korespondenční, nese název Své milence, druhý pod názvem Písně Viviany přináší vydavatelem komponovanou básnickou sbírku. Zveřejněné listy a básně dávají nahlédnout do poměru, který měl Vrchlický v letech 1904–1908 s učitelkou jazyků ze Slaného Justýnou Vondroušovou. Do vztahu těchto dvou milenců, jenž je dnes konzervován v archivních materiálech, vstoupil se značnou vehemencí po více jak sto letech editor, komentátor, redaktor a nakonec i nakladatel v jedné osobě Milan Šedivý, jinak činný též jako publicista a básník. Pokračování textu Viviana a Merlin

/ Publikováno:

Ještě Tvárnice

Již několikrát jsme psali o tom, že „projekt“ Tvárnice je celý podivný. Na naši nejmladší glosu o Tvárnici se ve čtrnáctideníku, odkud toto ocenění vzešlo, jali reagovat. A reakce je bohužel stejná jako cena sama, totiž nedomyšlená. Ve Tvaru – asi v euforii z distribuce stavebního materiálu – se nás totiž rozhodli také na nějakou cenu nominovat. Milan Ohnisko ji ve svém editorialu v č. 2/2020 nazval „Jak něco poflusat bez ohledu na fakta“, což je sice název trochu krkolomný, avšak radost z toho, že jsme se ocitli v užším výběru, nám to nekalí. Pokračování textu Ještě Tvárnice

/ Publikováno:

Ještě trochu trapnosti

V prvním čísle letošního ročníku Tvaru a také na internetových stránkách téhož periodika byly zveřejněny výsledky ankety čtenářů o Kritika roku. Úvazkem takového kritika je sledovat literární produkci nastávajících měsíců a následně udělit vybrané knize Tvárnici – cenu za Literární dílo roku. Dle uvedených zdrojů v anketě dostala nejvíce hlasů Eva Klíčová, skutečností ovšem je, že nejvyšší počet hlasů získal v anketě podle našich informací Petr Onufer. Pokračování textu Ještě trochu trapnosti

/ Publikováno:

Konec čekání – a dál?

Po realizaci druhého, rozšířeného vydání Holanova díla v Pasece (1999–2011), po vydání řady jednotlivin či výborů, odstartování německých spisů pořádaných Heftrichem a Špiritem, řadě monografií (Blažíček, Galmiche, Opelík) i „monografií“ (Křivánek) se konečně dostává i na knižní vydání většího celku Holanovy korespondence. Editor Martin Dvořák do svazku s názvem Umlkám do čekání shrnul oboustrannou korespondenci Vladimíra Holana s desítkou literátů a připravil ji k vydání v nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše. Pokračování textu Konec čekání – a dál?

/ Publikováno:

Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)

O existenci souboru nevydaných básní Jiřího Karáska ze Lvovic, které má k dispozici pražský antikvář Karel Křenek, se v úzké badatelské obci již dlouho vědělo. Na sklonku tohoto léta se tyto texty konečně dostaly ke čtenářům. Velmi pěkně vypravený svazek s názvem Emilovi, podtitulem Sonety vepsané do knih a druhým podtitulem Neznámé básně 1902–1932 edičně připravil sám Karel Křenek, který jej také ve své edici Starý svět (sv. 3) v nákladu 255 výtisků vydal. Editor si ke spolupráci přizval Filipa Hynka, jenž k neobsáhlé knížce (64 stran) napsal jednostránkový doslov. Pokračování textu Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)

/ Publikováno:

Na okraj jedné bilance

Internetová stránka czechlit.cz přináší jako zářijové téma příspěvek Romana Kandy, který se pod titulem Od skepse k novým iniciativám: poznámky k české literární vědě po roce 2010 pokusil načrtnout oborovou mapu této dekády. Kandovi se bezesporu povedlo přidržet se hlavního pravidla každého gangstera, který si – jak kdesi napsal již Karel Čapek – hledí předně toho, aby vždy vystřelil první. Potenciál otvíráku (snad) širší debaty je tedy nespornou předností Kandova textu. Připojím k němu zde pouze drobnou glosu, nikoli esej, který autor, coby vyznavač odvážnějších žánrů (viz závěrečný medailon R. K.), pokládá za „vrchol literárního umění“. Pokračování textu Na okraj jedné bilance