/ Publikováno:

Nové Šlejharovy sebrané spisy

Nově vzniklé nakladatelství LEVYN vydalo v letošním roce rozsáhlý román Josefa Karla Šlejhara Peklo, který knižně poprvé (a zatím naposledy) vyšel roku 1905. Titul je součástí ediční řady Malina Classics (je název odvozen od jména redaktorky svazku Michaely Malinové?) a je označen jako čtvrtý svazek Díla J. K. Šlejhara. Text románu k vydání (které je v některých anotacích knihy ohlašováno jako „polokritické“) připravil a doslov napsal Zdeněk Beran. Pokračování textu Nové Šlejharovy sebrané spisy

/ Publikováno:

Tehdejší (a dnešní) válka o pravdu

Události posledních měsíců učinily z této publikace, která by za normální situace měla funkci spíše dokumentační, záležitost povýtce aktuální. Kniha Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě, která u nás vychází pod názvem Válka o pravdu (Brno, Masarykova univerzita /edice Poprvé v češtině, sv. 7/ 2022) a jejímž autorem je snad nejproslulejší finský autor Mika Waltari, totiž dnešnímu čtenáři dodá hojné podněty k hledání paralel mezi popisovanými historickými událostmi a dnešním chováním prezidenta Ruské federace a jeho podporovatelů. Pokračování textu Tehdejší (a dnešní) válka o pravdu

/ Publikováno:

Básník – vědec – člověk

Posledně vydaný, v řadě již sedmnáctý svazek edice Antologie Institutu pro studium literatury je věnován jedné z nejpozoruhodnějších osobností našeho písemnictví minulého století – Otokaru Fischerovi. Čtení o něm připravil germanobohemista Václav Petrbok, který svůj poměrně rozsáhlý výběr z ohlasové literatury vztahující se k životu a dílu Fischera básníka, dramatika, esejisty, překladatele a vědce vybavil velmi trefným podtitulem Stopovat kentaura. S ním totiž velmi přesně lícuje i samotný výběr zveřejněných textů. Pokračování textu Básník – vědec – člověk

/ Publikováno:

Svou vlastní cestou

Před několika málo lety zahájilo svoji činnost pražské nakladatelství Královské knihy, jehož majitelem a spiritus agens je Prokop Zapletal. Nakladatelství s dosavadní produkcí čítající tři vydané publikace začalo navíc nedávno vydávat svoji vlastní revue, která dostala podobně poetický název jako sama vydavatelská oficína, totiž Liliové listy. Jimi ovšem nezalistujeme a zůstaneme u posledních dvou publikací, v posledních týdnech distribuovaného druhého vydání prvotiny Sigismunda Boušky Pietas (s vročením 2021) a v roce 2019 zveřejněné edice Přednášky prof. T. G. Masaryka na Chicagské univerzitě v létě roku 1902. Obě dokládají pozoruhodný střet bohulibé vydavatelské zanícenosti s jistou formou neřízené svéhlavosti. Pokračování textu Svou vlastní cestou

/ Publikováno:

OB – stručná bilance

Celkem zřídka se stává, že výsledky celoživotního zaujetí soustavně pracujícího badatele mají značnou setrvačnost a působí na výzkum či přímo na dílčí publikace i dlouho po jeho odchodu. K takovýmto badatelům patřil jistě i Petr Holman (viz nekrolog zde), s jehož jménem je významně spojena i realizace nedávno vydané edice Básnických spisů Otokara BřezinyČeské knižnici. Jako spolueditor tohoto svazku chápu vydání této edice jako jednu část epilogu za bezprostředním vlivem Petra Holmana v březinologickém bádání. V dlouhodobé perspektivě však bude Holmanův odkaz působit dále, a to (s přihlédnutím k ediční problematice díla) hned ve třech základních rovinách. Pokračování textu OB – stručná bilance

/ Publikováno:

Bez mýtů a legend – bez servítků a iluzí

Jako již sto dvacátý třetí svazek edice Paměť publikovalo nově nakladatelství Academia druhé vydání vzpomínkové knihy nakladatele, bibliofila, překladatele a odbojáře Vladimíra Žikeše (1906–1980) s názvem Slovenské povstání bez mýtů a legend. Text k vydání připravila a úvodní studii o odbojové činnosti Vladimíra Žikeše zejména v letech 1943–1944 napsala historička Zlatica Zudová-Lešková. Jejím přičiněním se tak současnému čtenáři dostává do rukou komentovaná edice, která přináší neotřelý pohled na Slovenské národní povstání. Svazek současně díky Tomáši Síbkovi mapuje i nakladatelskou činnost Vladimíra Žikeše. Pokračování textu Bez mýtů a legend – bez servítků a iluzí

/ Publikováno:

Za Marketou Zádorovou

V pátek 24. září 2021 zemřela v Rochester Hills v americkém Michiganu ve věku devadesáti osmi let překladatelka, autorka memoárů a jedna z přeživších holocaustu Marketa Zádorová. Česká literatura v ní ztrácí zejména vytrvalou propagátorku české prózy, jejímuž překládání do maďarštiny se po celý život systematicky věnovala. Pokračování textu Za Marketou Zádorovou

/ Publikováno:

Pět dávek opia

Pražské nakladatelství dybbuk přišlo na počátku letošní předvánoční prodejní sezony s novou edicí Opium poezie. Vydavatel vrhá na pulty hned pět svazků najednou. Co do koncepce se jedná o nerozsáhlé výbory z děl zahraničních i tuzemských básníků, které doprovází nerozsáhlý doslov a stručná ediční poznámka. Ediční řada vědomě – i svojí grafickou úpravou, formátem, vazbou a samozřejmě i názvem – navazuje na zaniklou edici Květy poezie z nakladatelství Mladá fronta, v níž vyšlo v letech 1958–2009 téměř dvě stě padesát svazků. Pokračování textu Pět dávek opia

/ Publikováno:

Další svazek souborného vydání Františka R. Krause

Z avizovaného pětisvazkového souborného literárního díla Františka R. Krause byl v nakladatelství Cattacan v letošním roce vydán již jeho druhý svazek, soubor reportáží A přiveď zpět naše roztroušené… Druhé vydání celku původně komponovaného autorem a vydaného v roce 1946 jako Krausova knižní „druhotina“ připravili k novému zveřejnění Stanislava Findejsová a Vladislav Dudák za spolupráce autorova syna Tomáše a vnuka Davida. Edici byla – podobně jako v případě prvního svazku souboru (Povídky ze Svrabové čtvrti, 2020) – věnována značná péče, ať už jde o doprovodné texty, poznámkový aparát, ilustrace (Ivan Bukovský), či vlastní polygrafické zpracování. Přes tyto klady není vše v edici zcela „košer“. Pokračování textu Další svazek souborného vydání Františka R. Krause