/ Publikováno:

Znovu Masaryk neznámý

Masarykův ústav a Archiv AV ČR a nakladatelství Academia již třetím rokem spoluvydávají edici České moderní dějiny, do níž jsou zařazovány odborné historiografické práce mapující období od cca poloviny devatenáctého století do druhé poloviny století dvacátého. Jako šestý svazek této vkusně graficky vypravené ediční řady vyšla v roce 2018 monografická práce dnes již mnohaletého pracovníka Masarykova ústavu, historika věnujícího se nejen osobnosti T. G. Masaryka, ale i například Edvarda Beneše, a také mimo jiné zkušeného editora Richarda Vaška nazvaná „Račte to podepsat libovolnou šifrou.“ Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918–1935). Pokračování textu Znovu Masaryk neznámý

/ Publikováno:

České menu z italské kuchyně

Jako již dvacátý svazek „zelené“ edice Mnemosyné vydala v uplynulých týdnech Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v našem prostředí občas připomínanou, leč teprve nyní do češtiny převedenou knihu Dějiny současné české poezie (v italském originálu Storia della poesia ceca contemporanea), kterou v roce 1950 v Římě vydal bohemista a rusista Angelo Maria Ripellino (1923‒1978). Knížku, k níž úvod napsala a poznámky sestavila Annalisa Cosentino, přeložila Jana Sovová. Pokračování textu České menu z italské kuchyně

/ Publikováno:

Váha Tvárnice

V úvodníku nejnovějšího čísla Tvaru (č. 2 z 24. ledna) se zástupce šéfredaktora Milan Ohnisko v souvislosti s vyhlášením prvního vítěze Tvárnice ptá po „ceně ceny“ za kritiku. Otázka je to správně položená, vede k dalšímu tázání, jak a proč vlastně oceňovat výkony v oblasti umělecké kritiky. K „váze“ Tvárnice samotné ovšem připojme dvě poznámky, jež vyplývají z materiálů zveřejněných v témže čísle a které dokládají s doslovností zřejmě nezamýšlenou, že tvárnice je zdivo hodně vylehčené. Pokračování textu Váha Tvárnice

/ Publikováno:

Foglar v novém: Darmo → Škoda mluvit!

Vyhneme se fanfárám, které provázejí v těchto dnech osmdesáté výročí zveřejnění prvního dílu Rychlých šípů Jaroslava Foglara, a budeme se věnovat jeho Chatě v Jezerní kotlině, právě publikovanému svazku nové řady foglarovek, kterou vydává Albatros. A navíc se budeme ve zkratce zabývat záležitostí, jež je zdánlivě přízemní: připojíme pár poznámek k problematice textu tohoto evergreenu z hlediska edičního. Přiznejme, že zabývat se Foglarem z této perspektivy je trochu jako kontrolovat průchodnost odpadního potrubí, avšak i to je (a platí to také pro literárního historika, jak nedávno poznamenal Jiří Brabec v jiné souvislosti) práce, kterou přeci jen někdo udělat musí. Pokračování textu Foglar v novém: Darmo → Škoda mluvit!

/ Publikováno:

Další kus Karáska

Nedávno vydaná edice Dodatků ke Vzpomínkám Jiřího Karáska ze Lvovic se asi dostane do rukou jen málokterému z čtenářů. Přibližně šedesátistránkovou knížku uspořádali, edičně připravili a doprovodné texty k ní napsali Gabriela Dupačová a Aleš Zach, kteří se v tiráži knihy skrývají za označení „dva Konibarští“. Pečlivě připravenou edici si pak také vydali v knižnici Konibarských tzv. na koleně (ale přesto vkusně), a to bohužel v počtu pouhých dvaceti pěti výtisků, takže nahlédnout do ní lze jen ve vybraných veřejných knihovnách. Pokračování textu Další kus Karáska

/ Publikováno:

Diagnóza: bibliomanie

Ke 110. výročí založení a při příležitosti konání letošní květnové valné hromady vydal jako členskou prémii Spolek českých bibliofilů v Praze knihu vzpomínek Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953). Rozsáhlý svazek (280 stran vysokého formátu) přináší edici Filipa Hynka a kolektivu, díky které se vůbec poprvé dostává na veřejnost celek pamětí nazvaných Zajatec Armidy aneb Má přemilá krasopaní Knihoslava, které BBB napsal za druhé světové války. Jak již název naznačuje, setkáme se v nich se skutečnými orgiemi knihomilství. Pokračování textu Diagnóza: bibliomanie

/ Publikováno:

Kříšení Jana Hertla

Nákladem Knihovny kardinála Berana sídlící v Plzni byl letos vydán vcelku obsáhlý (238 s.) výbor z prací nepříliš známého katolicky orientovaného publicisty Jana Hertla (1906–1965). Editorka Jarmila Štogrová za spolupráce s Josefem Štogrem shromáždila v jednom svazku nazvaném podle jednoho z Hertlových článků Historie, to jest vyhnanství z ráje několik desítek textů z desetiletí 1932–1942, tj. z periody, kterou editorka chápe jako nejpodstatnější z celé autorovy tvorby. Pokračování textu Kříšení Jana Hertla

/ Publikováno:

Jiráskův nový dres

Vydavatelství Euromedia Group ve své divizi Universum vydalo nedávno v grafické úpravě blyštící se zlatem novou edici Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. Knihu pro vydání připravil literární historik Eduard Burget, napsal předmluvu a pořídil též vysvětlivky a komentáře. Pokud se týče právě jejich pojetí, mohlo by se říci, že se jedná o edici novátorskou. Pokračování textu Jiráskův nový dres

/ Publikováno:

Zveršované svědectví

Vykazuje-li někdo takové sklony, že se zajímá na straně jedné o poezii a vedle toho i o tzv. koncentráčnickou literaturu, může být interesován knihou Karla Hartmanna Terezínská epopej vydanou v nedávné době s podtitulem To je ghetto, která vyšla v edici Paměť nakladatelství Academia. Přináší totiž rozsáhlou (cca 250 tiskových stran!) veršovanou skladbu popisující život v terezínském ghettu od léta 1942 do podzimu 1944, kdy byl její autor z pevnosti deportován na východ do vyhlazovacích táborů, kde i se svou ženou zahynul. Pokračování textu Zveršované svědectví