Archiv autora

Koncern EMG vydal v roce 2018 v jedné ze svých divizí knížku Josefa Čapka Povídejme si, děti! V publikaci se praví, že se jí nakladatelství Pikola „vrací k autentickému znění“, že ji graficky upravil David Dvořák a že jde o „celkově osmé“ vydání. – Je to zarmucující, ale nic z toho není pravda. Potěšující oproti tomu je, že čtení následujícího výkladu lze ukončit kdykoli po opakovaných trojicích odstavců, a čtenář přitom v zásadě o nic nepřijde. Pokračování textu Podnikatelský duch Euromedia Group

Svazkem Zápisníky I, přinášejícím záznamy z let 1960–1964, zahájilo nakladatelství Triáda na konci roku 2018 vydávání Spisů Jiřího Němce (1932–2001). K publikaci o 392 stranách je připojen dvojlist, na němž je reprodukována fotografie autora, jsou zde tištěny základní nakladatelské paratexty, tj. charakteristika knihy, slovníkové heslo o Němcovi a plán daných Spisů. Jsou to přitom materiály, které bývají zpravidla umisťovány na záložky vydávané knihy. Pokračování textu Spisy Jiřího Němce, řada A

Kniha „Do vlasti české“ s podtitulem Z korespondence Angela M. Ripellina přináší dopisy, které si v letech 1946–1977 vyměňoval italský bohemista a rusista (1923–1978) s českými umělci a vědci, resp. učenci, kteří byli s českým uměním v úzkém kontaktu. Edice listů, kterou z nálezů v italských a českých archivech připravila a komentovala Annalisa Cosentino a na konci loňského roku ji vydal Institut pro studium literatury, není kompletně oboustranná; řada dopisů se nedochovala nebo spočívá dosud neobjevena v nezpracovaných pozůstalostech, ale předkládaný svazek i tak přináší napínavé čtení a je výmluvnou zprávou o složité dobové situaci. Pokračování textu Řím – Praha – New York – Brno – Bologna…

S Milanem Jankovičem (1. 9. 1929 – 5. 1. 2019) odešel po Miroslavu Červenkovi († 2005) nebo Zdeňku Pešatovi († 2010) další z mimořádné generace literárních badatelů školených na univerzitní půdě od konce čtyřicátých let do první poloviny let padesátých v seminářích Jana Mukařovského. Jejich první práce vznikaly ještě jako echo ideologického běsnění poúnorového stalinismu, od přelomu padesátých a šedesátých let začínal v jejich textech dominovat talent projevující se neobyčejnou čtenářskou citlivostí, profesionalita daná mimořádnou literárněhistorickou průpravou a invence, s níž jednotliví badatelé nápaditě rozvíjeli metodologické postupy svého učitele (a souběžně s ním i podněty Felixe Vodičky). Jako kdyby fakt, že se Mukařovský svých prací z třicátých a čtyřicátých let okázale zřekl právě v době, kdy u něj studovali lidé z pokolení narozeného na hraně dvacátých a třicátých let, impulsy strukturalismu spíše oživil, než že by je zadusil. Pokračování textu Za Milanem Jankovičem

Kniha kritik Marka Vajchra Honba za smyslem, kterou na konci října 2018 vydala jako 114. svazek své knižní řady Revolver Revue, je autorským výběrem ze statí vzniklých v letech 2008–2018. Vajchr ovšem píše recenze soustavně už od roku 1997 a nový titul je volným pokračováním výstupu nazvaného Vyložené knihy (2007), který přinesl výbor z kritikových prací z rozmezí 1997–2007. Neporovnatelným zjevem je autor v domácím kontextu však nejen pro svou vytrvalost a pravidelnost – jmény srovnatelně, ba někdy ještě déle působících přispěvatelů na naší literární scéně nechci nyní odvádět pozornost k žánru satirického kabaretu –, ale především pro svou nápaditost a současně věcnost, s nimiž přes dvě desetiletí dění v české literatuře sleduje. (Vajchr navíc není „jen“ literárním kritikem, ale také původcem monumentální prózy o barokistickém bádání /Jména příběhu, 2016, srov. dva příspěvky v kanonu/ a od roku 2005 redaktorem čtvrtletní Revolver Revue a knižních publikací téhož nakladatelství). Pokračování textu Knihy vyložené jinak

V úterý 27. listopadu uspořádala redakce časopisu Revolver Revue spolu s nakladatelstvím Triáda a společností Post Bellum sympozium, které mělo ve svém názvu 8 a pojmy „komunismus – elity – dnešek“. Šéfredaktorka RR Terezie Pokorná v úvodním slově zmínila předchozí konferenční setkání časopisu, věnovaná I. M. Jirousovi (2013), J. Lopatkovi (2016) a F. X. Šaldovi (2017) – to loňské se konalo v týchž prostorách žižkovského divadla Venuše ve Švehlovce –, a otevřela program komponovaný do tří bloků. Pokračování textu Sympozium 8

Současné třeštění kolem T. G. M. nebude snad už trvat dlouho a po uplynutí vlajkoslávy bude doufejme možné věnovat se Masarykovu přínosu zase trochu věcně. Tak jako předtím i potom by jednou z bází takového počínání měly být autorovy texty. Ale jaké texty a kde je najít? Česká kultura, zvláště ve svých vrcholech, je bohatá na fragmenty, průrvy, opisy z druhé ruky nebo nedokončené záměry, a proto by nemělo být velkým překvapením, že i Masarykovo dílo bylo jako celek v podstatě nedostupné, resp. donedávna bylo. Pokračování textu T. G. M. & J. B.

Od roku 2013 vycházejí v nakladatelství Academia Sebrané spisy Jakuba Demla. Následující řádky nejsou zatím ještě recenzí projektu, z něhož dosud vyšly chronologicky první čtyři knihy, nýbrž jen zastavením u jednoho z jeho rysů, bohužel dosti viditelného. Pokračování textu Deml: zatím obsazeno

Kniha Jana Tesaře Co počít ve vlkově břiše je pátým titulem, jejž autor publikoval v Čechách ve svobodné éře po roce 1989. Výstižnější by však bylo říci: od roku 2000, neboť po celá devadesátá léta si Tesař, v letech 1969–1970 a 1971–1976 vězněný za organizování odporu proti počínající husákovské normalizaci a od roku 1980 žijící v exilu, udržoval od polistopadových politicko-společenských poměrů ostražitý odstup, a to i od postkomunistického prostředí akademického, a dokonce i od nově se rodících struktur nakladatelských. Svědčí o tom i slovenská Tesařova publikace Sme autentickí dedičia (Bratislava 1995). Pokračování textu Co počít s Tesařem?

Ve věci návrhu na ocenění Karla Sýse státním vyznamenáním se vyslovil poslanec Antonín Staněk, kandidát na ministra kultury za ČSSD v jedné z budoucích Babišových vlád. „Pan Sýs patřil k básníkům, kteří v 70. a 80. letech tvořili kvalitní poezii,“ konstatoval pan Staněk jistě nikoli do větru. Nechceme, aby stať Jana Wiendla, kterou jsme zde publikovali minulý týden a v níž se pravilo, že „nemá smysl vést debatu o charakteru Sýsovy poezie, mluvme o charakteru autorových profesních a občanských postojů“, působila vůči Staňkovu stanovisku polemicky, a u Sýsovy literární tvorby, kterou pan poslanec tak oceňuje, se tedy zastavme dnes. Pokračování textu Tvůrce kvalitní poezie