/ Publikováno:

Viviana a Merlin

Bližšímu poznání závěrečné životní a tvůrčí etapy Jaroslava Vrchlického významným způsobem přispívá právě vydaná dvousvazková edice dosud nezveřejněných několika stovek básníkových dopisů a desítek jeho dosud neznámých básní. Objemnější ze svazků, korespondenční, nese název Své milence, druhý pod názvem Písně Viviany přináší vydavatelem komponovanou básnickou sbírku. Zveřejněné listy a básně dávají nahlédnout do poměru, který měl Vrchlický v letech 1904–1908 s učitelkou jazyků ze Slaného Justýnou Vondroušovou. Do vztahu těchto dvou milenců, jenž je dnes konzervován v archivních materiálech, vstoupil se značnou vehemencí po více jak sto letech editor, komentátor, redaktor a nakonec i nakladatel v jedné osobě Milan Šedivý, jinak činný též jako publicista a básník. Pokračování textu Viviana a Merlin

/ Publikováno:

Nohavica v rádiu

Zřejmě už také sám Jaromír Nohavica pocítil únavu z neustálého přehrávání těch samých výmyslů o Petru Bezručovi, a tak se rozhodl přenechat své bezručovské materiály studentu, který si na toto téma „udělá doktorát“ ‒ nižší akademický titul si zde náš bard asi představit nedovede. Nositel Puškinovy medaile tuto svou velkomyslnost rozhlásil nejprve v pražské Viole, následně pak 28. ledna tohoto roku v rozhovoru s Michaelou Veteškovou na vlnách Českého rozhlasu. Ve svém projevu na ČRo-Plus přitom opět nejen zpochybnil autorství některých básní ze Slezských písní, ale také znectil všechny bezručovské badatele paušálně a olomouckého profesora Oldřicha Králíka (1907‒1975) konkrétně. Pokračování textu Nohavica v rádiu

/ Publikováno:

Celý Jirous

Obsáhlým svazkem Magorova oáza, který v listopadu 2019 vyšel v nakladatelství Torst v ediční péči Adély Petruželkové, se zřejmě dovršilo zpřístupnění básnického a nebeletristického díla Ivana M. Jirouse. Kniha sice nikde nenese označení „spisy“ nebo „dílo“, ale z parametrů, které má společné s předchozími autorovými svazky – formát, grafická úprava Viktora Karlíka, ediční postupy při zpracování textu a sourodé titulování zohledňující pseudonymní stylizaci –, je zřejmé, že de facto Jirousovy spisy doceluje. Pokračování textu Celý Jirous

/ Publikováno:

Ještě Tvárnice

Již několikrát jsme psali o tom, že „projekt“ Tvárnice je celý podivný. Na naši nejmladší glosu o Tvárnici se ve čtrnáctideníku, odkud toto ocenění vzešlo, jali reagovat. A reakce je bohužel stejná jako cena sama, totiž nedomyšlená. Ve Tvaru – asi v euforii z distribuce stavebního materiálu – se nás totiž rozhodli také na nějakou cenu nominovat. Milan Ohnisko ji ve svém editorialu v č. 2/2020 nazval „Jak něco poflusat bez ohledu na fakta“, což je sice název trochu krkolomný, avšak radost z toho, že jsme se ocitli v užším výběru, nám to nekalí. Pokračování textu Ještě Tvárnice

/ Publikováno:

Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

Do výměny názorů o některých problematických aspektech knihy vzpomínek Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle?“ připojil v prosinci svými poznámkami poslední článek Jakub Kulhavý. Je do jisté míry paradoxní, že se musím na tomto místě ujmout jak nakladatelství Triáda, tak Ewalda Billerbecka, autora úvodu, a v souvislosti s tím vším také činnosti zvané čtení ‒ proti tomu všemu se totiž replika Jakuba Kulhavého těžce prohřešuje. Pokračování textu Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

/ Publikováno:

Ještě trochu trapnosti

V prvním čísle letošního ročníku Tvaru a také na internetových stránkách téhož periodika byly zveřejněny výsledky ankety čtenářů o Kritika roku. Úvazkem takového kritika je sledovat literární produkci nastávajících měsíců a následně udělit vybrané knize Tvárnici – cenu za Literární dílo roku. Dle uvedených zdrojů v anketě dostala nejvíce hlasů Eva Klíčová, skutečností ovšem je, že nejvyšší počet hlasů získal v anketě podle našich informací Petr Onufer. Pokračování textu Ještě trochu trapnosti

/ Publikováno:

Reécrivain

Ačkoliv na stránkách nakladatelství Argo (přístup 6. 1. 2020) se stále uvádí, že Jan Novák (*1953) chystá na březen „Untitled biography“, ví se již několik let o tom, že to bude biografie o Milanu Kunderovi. Jen se o tom doposud nemluvilo nahlas. Toto „embargo“ padlo i díky samotnému Novákovi, když se k chystané knize vyjádřil v rozhovoru pro slovenský Denník N. Není zatím jasné, zda součástí Novákova líčení Kunderových osudů budou i textologické otázky spisovatelova díla – ovšem podle toho, co jsme dosud od Jana Nováka četli, to za pravděpodobné nepokládáme. Třeba ale budeme překvapeni… Než kniha vyjde, konstatujme alespoň následující: Pokračování textu Reécrivain

/ Publikováno:

Poznámky už i k „obecnějším otázkám“

Ukázal jsem, že dvě věty, které Michal Kosák kritizuje, vytrhl ze souvislosti celé předmluvy ke knize Alžběty Sommerové LefkovitsovéI vy jste v tomhle pekle“. Vyznění předmluvy je přesně opačné, než on v těch dvou vytržených větách vidí. M. Kosák trvá na svém. Dodávám, že bude-li se i nadále přidržovat této textově kritické metody, nevzbudí v budoucnosti žádné větší překvapení, až bude čtenářům Kanonu se stejně zaujatým pohoršením odhalovat například to, že Bible popírá Boží existenci, jelikož se v ní praví, že „Bůh není“ – neboť tuto větu v Písmu opravdu najdeme. Pokračování textu Poznámky už i k „obecnějším otázkám“