Nakladatelství Volvox Globator vydalo v letech 2016 a 2018 v překladu Romana Tadiče první dva díly obsáhlé třídílné Autobiografie Marka Twaina. Tento počin Volvoxu je na místě označit za odvážný. Mnoho čtenářů totiž nejspíše bude dílem zklamáno. Pokračování textu Potíže s Twainem
Poznámky už i k „obecnějším otázkám“
Ukázal jsem, že dvě věty, které Michal Kosák kritizuje, vytrhl ze souvislosti celé předmluvy ke knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“. Vyznění předmluvy je přesně opačné, než on v těch dvou vytržených větách vidí. M. Kosák trvá na svém. Dodávám, že bude-li se i nadále přidržovat této textově kritické metody, nevzbudí v budoucnosti žádné větší překvapení, až bude čtenářům Kanonu se stejně zaujatým pohoršením odhalovat například to, že Bible popírá Boží existenci, jelikož se v ní praví, že „Bůh není“ – neboť tuto větu v Písmu opravdu najdeme. Pokračování textu Poznámky už i k „obecnějším otázkám“
Poznámky k poznámkám
Jakub Kulhavý ve své odpovědi reagoval na závěrečný odstavec mého textu o knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ (Triáda 2019). Jeho postřehy jsou zajímavé, domnívám se ale, že se míjí s tím, kam jsem svým textem směřoval. Pokračování textu Poznámky k poznámkám
Poznámky k „okraji okraje“
Následující poznámky jsou reakcí na poslední odstavec recenze knihy Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ z pera Michala Kosáka, již uveřejnil 21. listopadu 2019 i-kanon.cz. Autor recenze v ní vyjadřuje „na okraj okraje“ výhrady k volbě obrazové fotodokumentace zachycující koncentrační tábor Bergen-Belsen po osvobození a ke dvěma větám z předmluvy Ewalda Billerbecka. Domnívám se, že hlavní škoda tohoto odstavce spočívá právě v tom, že M. Kosák problému, na nějž upozorňuje, nepřikládá větší důležitost, a tedy si ani nedává více práce s domyšlením svých výtek. Pokračování textu Poznámky k „okraji okraje“
Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“
Před několika měsíci vyšla poprvé česky kniha Alžběty Sommerové Lefkovitsové (1904‒1994) „I vy jste v tomhle pekle?“; vydalo nakladatelství Triáda, z němčiny přeložila Michaela Škultéty. Zaznamenává, jak doplňuje podtitul, „vzpomínky na neblahé roky 1944‒1945“, kdy autorka pamětí prošla ‒ ve zkratce řečeno ‒ ukrýváním v Prešově a vězněním v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen. Svědectví je to výjimečné, jednak kvůli zaznamenaným událostem, především však způsobem podání. Pokračování textu Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“
Konec čekání – a dál?
Po realizaci druhého, rozšířeného vydání Holanova díla v Pasece (1999–2011), po vydání řady jednotlivin či výborů, odstartování německých spisů pořádaných Heftrichem a Špiritem, řadě monografií (Blažíček, Galmiche, Opelík) i „monografií“ (Křivánek) se konečně dostává i na knižní vydání většího celku Holanovy korespondence. Editor Martin Dvořák do svazku s názvem Umlkám do čekání shrnul oboustrannou korespondenci Vladimíra Holana s desítkou literátů a připravil ji k vydání v nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše. Pokračování textu Konec čekání – a dál?
Zápasy Harolda Blooma
Škoda, že Harold Bloom (11. července 1930 – 14. října 2019) nebral své vlastní teze ke kanonicitě západní literatury o něco více vážně: desítky let autorské volnosti a dokonalého badatelského zázemí spolu s gigantickou pamětí a čtenářskou hbitostí jistě mohly vydat podstatnější intelektuální přínos než nesčetná obiter dicta, nalévaná do rámců, jejichž arbitrárnost se Bloom v podstatě nesnažil skrývat. Pokračování textu Zápasy Harolda Blooma
Kolem Stankoviče
Ve čtvrtek 24. 10. 2019 proběhla v prostorách pražské FAMU Konference Stankovič, pátý podnik tohoto odborného, přednáškového, diskusního a společenského typu, který uspořádala redakce časopisu pro literaturu a výtvarné umění Revolver Revue. Po I. M. Jirousovi (2013), Janu Lopatkovi (2016), F. X. Šaldovi (2017) a sympoziu, jehož tématy byly v „osmičkovém“ roce komunismus, elity a dnešek (2018), se ohniskem nynějšího setkání stala osobnost básníka, filmového kritika, časopiseckého a novinového redaktora a angažovaného občana Andreje Stankoviče (1940–2001). Pokračování textu Kolem Stankoviče
Kritický metr Jiřího Brabce
Do Bibliografie Jiřího Brabce za léta 1951‒2019, která vyjde v nejbližších dnech při příležitosti Brabcových devadesátých narozenin jako zvláštní příloha časopisu Slovo a smysl, jsme s kolegy Jiřím Flaišmanem a Michaelem Špiritem nezahrnuli jubilantovo angažmá v rubrice periodika Nové knihy Kritický metr, jen jsme v úvodu zaznamenali údaje otisků této rubriky. Princip Kritického metru spočíval totiž v posuzování domácích literárních novinek pouze prostřednictvím přidělování určitého počtu hvězdiček. Ovšem „co napovídají hvězdičky“ – jak o souhrnu výsledků psala také tehdejší redakce – o Brabcově hodnocení původní české prózy a poezie? Pokračování textu Kritický metr Jiřího Brabce
Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)
O existenci souboru nevydaných básní Jiřího Karáska ze Lvovic, které má k dispozici pražský antikvář Karel Křenek, se v úzké badatelské obci již dlouho vědělo. Na sklonku tohoto léta se tyto texty konečně dostaly ke čtenářům. Velmi pěkně vypravený svazek s názvem Emilovi, podtitulem Sonety vepsané do knih a druhým podtitulem Neznámé básně 1902–1932 edičně připravil sám Karel Křenek, který jej také ve své edici Starý svět (sv. 3) v nákladu 255 výtisků vydal. Editor si ke spolupráci přizval Filipa Hynka, jenž k neobsáhlé knížce (64 stran) napsal jednostránkový doslov. Pokračování textu Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)