Archiv autora

V průběhu prvního pololetí letošního roku zpřístupnila Městská knihovna v Praze sérii e-knih Jiřího Koláře. Zdarma je nyní k dispozici dvanáct knižních celků, které zjevně mají pokrýt Kolářovu zejména básnickou tvorbu od jeho debutu Křestný list (1941) po Odpovědi z počátku sedmdesátých let (poprvé 1984). E-knihy Jiřího Koláře v edici Poezie připravila k vydání redaktorka Petra Kučerová. Zveřejnění textů takto atraktivního autora je vždy událostí a zasluhuje bezesporu pozornost, v Kolářově případě vzhledem ke komplikovanější vydavatelské situaci jeho psaného díla to platí dvojnásob. Pokračování textu Jiří Kolář v e-knihách

Nejde v tomto případě o potíže nějakého beletristického dílka… Otazníky v posledních týdnech vyvolává plánovaná novela zákona o veřejně výzkumných institucích, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku připraveného současnou vládou. Oblíbené rčení říká, že když se kácí les, létají třísky. Často se ovšem již zapomene dodat, že se při tom rubání nešťastnou náhodou zlikviduje kdejaká vzácná bylina. Zdá se, že v případě této legislativní úpravy, jak tomu alespoň nasvědčuje forma i samotný proces projednávání, nejde o pouhou náhodu, spíše by se dalo mluvit – abychom už zůstali u bylinek – o praktikách někoho, kdo si usmyslel, že nebude vůbec špatné mít pod palcem rovnou celou apatyku. Pokračování textu Podezřelá novela

V koronavirových časech bylo na Žižkově založeno nakladatelství Maraton, v jehož čele stanul Richard Štencl. A tento dosud neopotřebovaný podnik vydal jako svoji dvaadvacátou publikaci výbor z deníkových záznamů mladého pražského studenta a zdatného muzikanta Václava Polívky (1927–1971). Přes tři stovky stran textu dostalo technicistní název Deníky 1945–1948, který šťastně nesugeruje nic z obsahové stránky autorových záznamů, a proto také podněcuje čtenářovu zvědavost. A řekněme hned na úvod, že četba je to zábavná. Deník nabízí možnost sledovat osudy pozoruhodné persony v pohnutých časech. Pokračování textu „Ach, jak jsem někdy zhnusen tím, že jsem občanem tohoto ‚lidově demokratického‘ státu!“

Literární historik a editor Michal Topor se už uvelebil v roli jakéhosi nosiče pochodní, řeklo by se s Arne Novákem, jemuž M. Topor také v minulosti věnoval svou péči. V posledních letech „svítí“ na osobnosti, jako jsou Arne Laurin, Richard Messer či Emil Saudek – a Topor je často jediný, kdo tak v přítomném čase činí. V edici Antologie IPSL, kterou M. Topor též vede, vyšla v loňském roce jako dvacátý svazek antologie Čtení o Ivanu Olbrachtovi, kterou také sám uspořádal a komentoval. I Olbrachtovo jméno bývá dnes skloňováno řídce. Tradičně koncipovaná čítanka, kterou má vymezovat (možná až zbytečně zaumný) podtitul Mezi estetikou a politikou transgrese, přináší výběr z více jak třicítky ohlasových textů vzniklých v průběhu jednoho půlstoletí (resp. v letech 1913 až 1962). Pokračování textu Nasvěcování Olbrachta

Jako sto čtyřicátý svazek Edice Revolver Revue vyšel na sklonku loňského roku autorský výbor Otevřené možnosti básníka, prozaika, kritika, editora, redaktora a nakladatele Roberta Krumphanzla. Kniha vychází nedlouho před autorovým jubileem (narozen 1973 v Praze) a představuje pečlivě komponovaný výbor ze studií, úvah, kritik a dalších textů z let 1997–2022. Obálka v designu Viktora Karlíka, které jako v případě podobných výborů, jež vyšly RR (Hybler, Pokorná, Špirit, Vajchr ad.), dominuje jeden fotografovaný pracovní nástroj, nemohla nabídnout v Krumphanzlově případě jeho psaní přiléhavější předmět. Pokračování textu Možnosti vyznání

Nakladatelství Triáda pokračuje ve zpřístupňování díla básníka, prozaika, literárního historika a editora Vladimíra Binara (1941–2016). Nejnovějším počinem je zde Sešit z Marienbadu, který edičně připravila autorova dcera Moe, svazek výtvarně vypravil Binarův „dvorní“ grafik Zdeněk Stejskal. Mohli bychom zkraje říci, že kniha obsahuje svého druhu koncentrovaného Binara. Pokračování textu Pestrý Sešit

V roce stého výročí prvního knižního vydání Čapkovy Továrny na Absolutno připravilo nakladatelství Teapot nové bibliofilské vydání (vyšlo jako 6. svazek edice Bonaventura). Kniha s barevnými tisky Terezy Hradilkové přináší text edičně zpracovaný Sárou Valovou, která navázala na textologickou práci Rudolfa Skřečka, a doslov Kláry Kudlové. Následující proslov zazněl na uvedení novinky v zasedacím sále Ústavu pro českou literaturu AV ČR dne 18. října t. r. Pokračování textu 100 let edičního života Továrny na Absolutno

Skutečnost, že se opět vracíme k M. C. Putnovi, jehož demlovské expozé z Hosta rozebrala v posledním předprázdninovém kanonu Daniela Iwashita a před ní je glosoval i Michal Kosák, není začátkem snah o systematičnost v reflexi Putnova psaní, nýbrž je pouhým důsledkem nezřízenosti prázdninové četby autora těchto řádek. Do letní lektury se mu shodou okolností přimísil Putnův spisek Košíře mýtické a literární. Kapitola z literárně-geografické hermeneutiky, který s vročením 2021 vydalo pražské nakladatelství Kodudek. Pokračování textu Putnovo místopisectví

Na sklonku roku 1913, který bývá traktován jako vrchol jedné končící epochy, vyšla v Lipsku nákladem Kurta Wolffa antologie sestavená Kurtem Pinthusem s názvem Das Kinobuch. Překlad této, dnes legendární, knihy, resp. jejího druhého vydání z roku 1963 vytiskl letos v redakci a s doslovem Ivana Klimeše Národní filmový archiv. Cca první polovinu textů pro české vydání, které dostalo název Kinobuch 1913 aneb Spisovatelé píší pro film, přeložil Václav Maidl, druhou pak Jiří Stromšík. Pokračování textu Psáno pro film

Nově vzniklé nakladatelství LEVYN vydalo v letošním roce rozsáhlý román Josefa Karla Šlejhara Peklo, který knižně poprvé (a zatím naposledy) vyšel roku 1905. Titul je součástí ediční řady Malina Classics (je název odvozen od jména redaktorky svazku Michaely Malinové?) a je označen jako čtvrtý svazek Díla J. K. Šlejhara. Text románu k vydání (které je v některých anotacích knihy ohlašováno jako „polokritické“) připravil a doslov napsal Zdeněk Beran. Pokračování textu Nové Šlejharovy sebrané spisy