Do dlouhé řady publikací, které se vztahují k odsunu Němců, přibyla edice Deníku z Prahy 1945–1946, jehož autorkou je pražská Němka, herečka Margarete Schellová. Její deník na jaře tohoto roku vydalo v překladu Michaely Škultétyové nakladatelství Academia v ediční řadě Paměť (sv. 106). Čtenářům je tak k dispozici edice jedinečného dokumentu, jenž již svým tématem podněcuje k naplnění celého rezervoáru otázek. Ukazuje se, že na některé z nich není tak úplně snadné odpovědět. Pokračování textu Od konce války k odsunu

Profese a zájmy Petra Holmana (* 17. 4. 1951, † 4. 8. 2019) – indolog, bohemista a hudebník, badatel a editor, sběratel a cestovatel – by vydaly na několik životů. Petr Holman je spojil do jednoho a spojoval je i ve svém psaní. Výmluvný je už titul jeho diplomové práce z roku 1973: Ohlas básnické tvorby Rabíndranátha Thákura v české hudbě; jiným jeho dílem na pomezí různých oborů je Frekvenční slovník básnického díla Otokara Březiny (samizdat 1974–1986; knižně v němčině 1993). Volbu svých témat vystihl před šesti lety v rozhovoru s Alenou Blažejovskou citátem z filmu Smrtonosná past 4. Odpověď na otázku „Proč to vůbec děláte?“ zněla: „Protože to nikdo jiný neudělá.“ Pokračování textu „Protože to nikdo jiný neudělá“ (Za Petrem Holmanem)

Dámy a pánové,

v průběhu letních měsíců budeme zveřejňovat příspěvky v nepravidelném režimu. Publikování v obvyklé kadenci zahájíme 5. září 2019.

 

Vydáním osmého svazku Spisů Jiřího Ortena, který souborně přináší básníkovu korespondenci, byl díky pražskému nakladatelství Torst dokončen devítisvazkový ediční projekt, zahájený již na počátku devadesátých let. Editorkou posledního, právě vydaného svazku je Marie Havránková. Editorka se rozhodla pro abecední pořádání edice a v mnoha ohledech se tomuto rozhodnutí nelze divit, neboť soubor je velice disparátní a pro jednotlivé položky by se jen obtížně hledalo jiné pořádací kritérium než ono abecední. Na druhou stranu tento pořádací princip nutně odhlíží od vnitřních souvislostí pramenů. Pokračování textu Spisy Jiřího Ortena, svazek osmý: Korespondence

Už podľa rovnice v titule knihy F. T. M = Futurismus (Brno, B&P Publishing 2018) je zrejmé, kto bude jej „hlavným hrdinom“. A podtitul Malý „bedekr“ futuristické avantgardy zase naznačuje, že úmysel historičky Kateřiny Hlouškovej bol doslova mapovať v priestore (pozri Rejstřík místní) i čase cesty tohto svojrázneho hnutia, ktoré je zároveň označované za prvý avantgardný smer, a s ním nerozlučne spätého umelca. Pokračování textu Minulosť futurizmu podľa Kateřiny Hlouškovej

Výbor z publicistiky Jáchyma Topola Výstup Jižní věží, jejž uspořádal Ivo Říha „ve spolupráci s autorem“ (Praha, Torst 2018), je chvályhodně doprovozen soupisem Topolových nebeletristických textů. Pořídil ho Pavel Nevyhoštěný, má značnou cenu pro poznání tvorby nejen autorovy, ale i literárního života posledních cca pětatřiceti let, tj. přechodu ze svobodného samizdatového prostředí do necenzurovaného prostoru tištěného a posléze i elektronického. Pokračování textu Opakování z bibliografie

Zvykli jsme si, že výstupy z badatelsky náročných projektů neprovázejí mocné ohlasy široké kulturní veřejnosti. Smutné je, když ale i bez zájmu vlastní badatelské obce vycházejí odborně zaměřené knihy, jako je rozsáhlý výbor z textů literárního historika Arne Nováka Cizinci – či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka. Edičně jej připravil, podrobnými komentáři vybavil a úvodní studií opatřil literární historik a editor Michal Topor. S notnou dávkou optimismu si pokusme nalhat, že mizivá odezva je v tomto případě zapříčiněna skutečností, že antologie, kterou vydala Moravská zemská knihovna v Brně s vročením 2017, nešla do běžné knižní distribuce, a dodnes se o ní nepsalo pravděpodobně právě proto. Pokračování textu Jiný Novák

Psaní o literatuře zpravidla nemívá vliv na přímé, „prováděcí“ změny v literárním životě. Občas ale i v oblasti, kterou naše společnost a její média pokládají za periferní, dojde k pozitivním – pro nás nečekaným – úkazům. Po zveřejnění stati, která se zastavovala u jednoho knižního plagiátu (šlo o cyklus textů Josefa Čapka Povídejme si, děti!), kontaktoval redakci našeho webu mgr. Antonín Kočí, ředitel nakladatelství Euromedia Group, věc uznal a přislíbil nápravu. S radostí konstatujeme, že k této nápravě nyní došlo, a zprávu pana Kočího o ní zveřejňujeme níže. Pokračování textu Dobrá zpráva: Dohoda mezi nakladatelstvími Euromedia Group a Triádou

Po knize Povídek připravil nyní Jiří Opelík další svazek spisů Ladislava Grosmana ‒ knihu Dopisy Mileně (Akropolis, 2019). U autora, jehož většina díla zůstala v rukopisném a zřejmě nefinalizovaném stádiu, se tak splácí další část starého vydavatelského dluhu. Postupuje se při tom ovšem nezvykle a při rychlém tempu a zvoleném edičním postupu vznikají vedle pozitivních efektů také průvodní zplodiny negativní. Není naším cílem záslužnou edici z díla Ladislava Grosmana torpédovat, ale chceme poukázat na jevy, které pokládáme za sporné, a upozornit na to, že zvolené metody přinášejí možná více problémů než zisků. Pokračování textu Opět ke Spisům Ladislava Grosmana

Bývalý šéfredaktor měsíčníku Tvář v letech 1965 a 1968–1969 Jan Nedvěd, který zemřel v neděli 5. 5. 2019, dva měsíce po svých osmdesátých narozeninách, soustavnější kritické napsané dílo nevytvořil. Jeho zásadní vklad do dějin literatury šedesátých let 20. století spočívá v řízení časopisecké redakce a v plnění funkce „živého štítu“, jak se o sobě sebeironicky vyjádřil, při svízelných jednáních na ideologickém oddělení ÚV KSČ a vedení Svazu čs. spisovatelů, kde obhajoval zařazování jednotlivých příspěvků čím dál nepohodlnější Tváře. (Plasticky to vylíčil sám v rozsáhlém rozhovoru z roku 1993, který tento týden opětovně zveřejnila Revolver Revue na svém webu a kde je uvedena další literatura.) Pokračování textu „Telecí medailonky“ a couleur Tváře