/ Publikováno:

Za Marketou Zádorovou

V pátek 24. září 2021 zemřela v Rochester Hills v americkém Michiganu ve věku devadesáti osmi let překladatelka, autorka memoárů a jedna z přeživších holocaustu Marketa Zádorová. Česká literatura v ní ztrácí zejména vytrvalou propagátorku české prózy, jejímuž překládání do maďarštiny se po celý život systematicky věnovala. Pokračování textu Za Marketou Zádorovou

/ Publikováno:

Pět dávek opia

Pražské nakladatelství dybbuk přišlo na počátku letošní předvánoční prodejní sezony s novou edicí Opium poezie. Vydavatel vrhá na pulty hned pět svazků najednou. Co do koncepce se jedná o nerozsáhlé výbory z děl zahraničních i tuzemských básníků, které doprovází nerozsáhlý doslov a stručná ediční poznámka. Ediční řada vědomě – i svojí grafickou úpravou, formátem, vazbou a samozřejmě i názvem – navazuje na zaniklou edici Květy poezie z nakladatelství Mladá fronta, v níž vyšlo v letech 1958–2009 téměř dvě stě padesát svazků. Pokračování textu Pět dávek opia

/ Publikováno:

Další svazek souborného vydání Františka R. Krause

Z avizovaného pětisvazkového souborného literárního díla Františka R. Krause byl v nakladatelství Cattacan v letošním roce vydán již jeho druhý svazek, soubor reportáží A přiveď zpět naše roztroušené… Druhé vydání celku původně komponovaného autorem a vydaného v roce 1946 jako Krausova knižní „druhotina“ připravili k novému zveřejnění Stanislava Findejsová a Vladislav Dudák za spolupráce autorova syna Tomáše a vnuka Davida. Edici byla – podobně jako v případě prvního svazku souboru (Povídky ze Svrabové čtvrti, 2020) – věnována značná péče, ať už jde o doprovodné texty, poznámkový aparát, ilustrace (Ivan Bukovský), či vlastní polygrafické zpracování. Přes tyto klady není vše v edici zcela „košer“. Pokračování textu Další svazek souborného vydání Františka R. Krause

/ Publikováno:

Glosa k recenzi Marie Škarpové

V minulém týdnu byl na internetových stránkách Institutu pro studium literatury zveřejněn rozsáhlý posudek z pera Marie Škarpové na jeden z posledních svazků edice Česká knižnice, výbor z díla Fridricha Bridela Hymny, písně, legendy, který edičně připravil a komentoval Jan Linka. Autorka posudku snesla řadu výtek proti edičnímu pojetí svazku. Její série výhrad k Linkově interpretaci Bridela zřetelně ukázala, jak moc se přístupy obou těchto bohemistů, pracujících na stejném poli barokní literatury, co se týče východisek, liší. Do tohoto povýtce odborného sporu nechci vstupovat, musím ovšem z pozice předsedy redakční rady České knižnice reagovat na jinou okolnost ediční přípravy tohoto svazku. Pokračování textu Glosa k recenzi Marie Škarpové

/ Publikováno:

Hejda s puntíky

S odstupem jednoho půlstoletí se nakladatelství Pulchra navrátilo k textu románu Útěk národohospodáře, politika, publicisty a politického vězně odsouzeného v procesu s Miladou Horákovou Jiřího Hejdy a pořídilo jeho druhé knižní vydání, vymezené na přední straně desek podtitulem „úplné, necenzurované vydání s doprovodnými studiemi“. Za jeho realizací stojí tři dámy: literární historička Petra Loučová, historička specializující se na české moderní dějiny Klára Pinerová a jedna z dnes nejproduktivnějších editorek v oblasti krásné literatury Milena Vojtková. Pokračování textu Hejda s puntíky

/ Publikováno:

Za Ludmilou Lantovou

V neděli 28. února zemřela ve věku 94 let literární historička, lexikografka a editorka Ludmila Lantová. Svůj profesní život spojila s pražským Ústavem pro českou literaturu ČSAV, jehož zaměstnankyní se stala již v roce 1952. Opustila nás tak jedna z posledních vědeckých pracovnic, které do ÚČL nastoupily na samém počátku jeho existence a jež se významně podílely na jeho badatelském profilu zejména v šedesátých letech minulého století. Pokračování textu Za Ludmilou Lantovou

/ Publikováno:

Kniha o jedné rodině

Kniha Sancta Familia, kterou k Vánocům 1938 pro své rodiče a babičku napsali, ilustrovali a v jednom výtisku vyrobili bratři MartinTomáš Welsové a kterou v prosinci 2020 vydalo nakladatelství Triáda, je mimořádná v několikerém ohledu. Především přináší mnohem sofistikovanější literární a výtvarné dílo, než bychom od třinácti- a osmnáctiletého autora předpokládali. Jedna z úvodních vět textu, „Všechny věty v této knize byly už jednou vysloveny!“, dává do pohybu významy, které jsou souladné s děním v dobové „dospělé“ literatuře. Čím více nás vyprávěcí hlas upozorňuje na to, že čtený text není nic umělého, nýbrž „jen“ záznam skutečnosti, tím více nás vlastně upomíná na to, že nečteme žádnou „skutečnost“, nýbrž slova, na základě jejichž podoby a ve skladu do vyšších celků je stvořena skutečnost nová, jedinečná, existující jen v textu a oživovaná v neopakovatelném momentu čtení. Pokračování textu Kniha o jedné rodině

/ Publikováno:

Rudolf Černý téměř kompletní

Nakladatelství Cherm načíná právě vydanou knihou Rudolfa Černého druhou desítku svazků edice Duch a tvar. Do výboru z Černého prací, který dostal název Kritické dílo, soustředil editor Ladislav Soldán na šedesát textů z období 1928–1970 – ty pak k vydání připravila Milena Vojtková. Soubor úvah, kritických statí a recenzních glos tohoto autora, který se rokem 1948 prakticky odmlčel, vychází vůbec poprvé a nabízí prostor pro inspirativní setkání. Pokračování textu Rudolf Černý téměř kompletní

/ Publikováno:

Karfíkovo Co a jak

Zdání klame: objeví-li se v Edici současné české poezie (jako sv. 76) kniha s názvem Co a jak, neznamená to, že by její autor, v příštím roce devadesátiletý Vladimír Karfík, vydával nějakou svoji básnickou sumu, nýbrž skutečnost je taková, že dostáváme do rukou dvousetpadesátistránkový výbor z literárněkritického díla tohoto literárního historika, kritika, redaktora a editora. Autor ze svého publicistického díla vybral něco přes padesát textů z období let 1964–2013, seřadil je víceméně chronologicky a nechal je uzavřít osobně laděným, vyznavačským doslovem z pera Jana Šulce. Pokračování textu Karfíkovo Co a jak

/ Publikováno:

Na západní frontě: dobrodružství

V knižní řadě Europa vydalo v letošním roce nakladatelství Academia obsáhlou překladovou edici Válečného deníku z období první světové války Ernsta Jüngera, německého básníka, prozaika, filozofa, publicisty a entomologa. Publikaci, kterou pro německé nakladatelství Klett-Cotta připravil Helmuth Kiesel (poprvé 2010), mj. Jüngerův monografista, přeložila Nina Fojtů, předmluvu k českému vydání napsal Milan Horňáček. Rozměrná kniha je po eseji Chůze lesem (1994, 2. vyd. 2018) a novele Na mramorových útesech (1995) teprve třetí publikací, která z Jüngerova rozsáhlého díla v češtině vychází. Pokračování textu Na západní frontě: dobrodružství