Při letmém pohledu na nominované v Ceně Magnesia Litera jsme se v redakci Kanonu zaradovali, jelikož dopis, který jsme před dvěma lety uveřejnili, nezůstal snad alespoň do jisté míry oslyšen. Z plesání nás vyvedlo ovšem další psaní z Ostrovů. Jsme rádi za zájem o dění u nás. Dopis vážených britských emeritních bohemistek zde s potěšením publikujeme.
Mezi jmény nominovaných ve všech kategoriích Ceny Magnesia Litera převážily tento rok přesvědčivě ženy. Jako zahraniční badatelky, které český akademický a literární život soustavně sledují, by nás taková nominace potěšila, protože takto konečně alespoň trochu odráží českou literaturu za rok 2021, jak ji známe, přesto je ještě mnoho co napravovat. Leckterá z doporučení věhlasných kolegů, ale hlavně vyjádření redakce Kanonu zůstala totiž posud nevyužita a hlouběji nedomyšlena, proto si dovolujeme zaslat ještě jedno upozornění.
S politováním konstatujeme, že komise Ceny Magnesia Litera jsou stále převážně v mužské režii. Zasedá v nich celkem jen 13 žen a 17 mužů, ženy tvoří tedy pouze 43 % porotníků, což neodpovídá ani zastoupení žen v české literatuře, ani ve společnosti. Ještě problematičtější než tento nepoměr, je však rozložení žen v jednotlivých panelech. Co se vlastně říká tím, že ženy drží většinu jenom v komisích pro prózu a pro překlady, zatímco v radách pro poezii, naučnou literaturu, publicistiku, a dokonce i v komisi pro knihy určené dětem a mládeži jsou ženy zas v menšině?! Obáváme se, že v tomto případě jde zřejmě o komplot, neboť tohle už opravdu nemůže být náhoda.
Oč nám jde ale především, skandální není jen podíl mužů a žen v porotách a mezi nominovanými, ostudný je také jejich věk. Mezi vybranými jsou pouze tři osoby, které mají prokazatelně nárok na starobní důchod, což opět neodpovídá početním proporcím důchodců v české společnosti a ani v tamní psané tvorbě. (Mimo jiné ti tři důchodci jsou zase muži, jako by ženy v důchodovém věku již pro Magnesii Literu neexistovaly.) Jak by ne, když nominace byly uzurpovány pro lidi narozené v osmdesátých letech. A ani tomu se nelze divit, vždyť v komisích převažují zas hodnotitelky a hodnotitelé, jejichž rok narození spadá do let sedmdesátých. Zde se již jasně odkrývá souručenství dvou velmi, ale velmi sporných generací.
Na tom končíme. Až si dají příště organizátoři Ceny Magnesia Litera opravdu práci a vskutku odstraní disproporce v komisích, dostanou čtenářky a čtenáři v Čechách i v zahraničí snad konečně objektivnější referát o české literatuře.
Dr. Henriette Küntová (Edinburgh)
Dr. Emmeline Litterová (Manchester)