Maturity jsou za dveřmi, a tak se opět po roce roztrhl pytel s podpůrnými materiály, které vám na poslední chvíli mají vytrhnout trn  z paty. Svou troškou do mlýna přispěla i Městská knihovna v Praze (dále MK) a zveřejnila Tahák k maturitě, tj. sadu „karet“ k jednotlivým dílům, kterými MK disponuje v podobě e-knih (o jejich „kvalitě“ viz příspěvky Michala Kosáka, Jakuba Říhy a Michaela Špirita). Tahák k maturitě se prezentuje pod značkou „Maturitní četba neotřele“ – je ale obtížné si představit otřelejší přístup.

Výchozí situace je MK nastíněna zhruba takto:

Děsíte se maturitních otázek? No jasně, kdo by se neděsil!

Čekáte, že je od nás dostanete vypracované? Tak to nečekejte, to by pro nás bylo příliš snadné, to si umí vygooglit každý, my jsme pro vás připravili něco lepšího!

Bojíte se, že si vytáhnete příšerné májovce / lumírovce / ruchovce? Tak teď už se bát nemusíte, protože my vás vybavíme nějakým špekem („mentální prskavkou“ to nazýváme), kterým ohromíte komisi, i když nic neumíte!

A o to jde! Nic neumět, nic nečíst (Tahák začíná otázkami: Hledáte knihy k maturitě? Chystáte se je dokonce číst?), ale u zkoušky vypálit nějakou zajímavost  z autorova života – a prolézt.

Každá karta je věnována jednomu českému nebo zahraničnímu dílu (ale slibovaní májovci a spol. chybí – že by promo text na webové stránky MK psal někdo, kdo si karty neprohlédl?) a na dvou stranách přináší informace o adaptacích (Proč začínají karty ke knihám adaptacemi? Předpokládá se, že ani když se maturantům naservírují e-knihy, nebudou je číst, možná tak ještě na film se podívají nebo komiks prolistují?), pak citát (jen naivové si ale mohou myslet, že to je citát z díla, o kterém je karta, je to prostě nějaký citát, který autoři karty od autora díla našli na webových stránkách univerzálních citátů a který nebyl moc dlouhý) a nesmí chybět zajímavost. A zajímavostí se myslí samozřejmě něco pikantně bulvárního! Ideální je, když byl autor třeba homosexuál jako Fuks nebo Wilde (či závislý na alkoholu, drogách a hazardu dohromady jako Poe nebo aspoň chodil na pivo do hospody jako Hrabal)… Takže pokud jste nestihli přečíst Fuksova Spalovače mrtvol (ani film jste neviděli, ani audioknihu jste neslyšeli), tak nezoufejte, komisi můžete uhranout vyprávěním o tom, že Fuks utekl z vlastní svatby s rumunským číšníkem a patrně s ním strávil i noc. Sodoma! Gomora! Kdo vám za tohle nedá maturitu, je homofob! Ale pozor: i když se kreativci snažili a web prohledávali seshora dolů a zdola nahoru, ne vždycky našli prskavku, která opravdu prská, takže u Eposu o Gilgamešovi se připravte, že až budete odříkávat zajímavost, že „Ludmila Zemanová, dcera režiséra a výtvarníka Karla Zemana, je autorkou trilogie o Gilgamešovi (do češtiny nepřeloženo)“, spadněte u toho třeba pro jistotu ze židle, abyste komisi nějak zaujali. A když už je na kartě uvedeno něco přímo z díla, musí se to podat ve formě, kterou vy, patrně totálně-vygumovaní-pořád-přece-jen-nedospělí lidé, dokážete strávit, takže si můžete o svaťáku vyluštit pár křížovek, doplňovaček a přesmyček… Škola hrou!

V MK asi zešíleli! Jestli opravdu chtějí pomoci maturantům, pak by jim měli nabídnout ambicióznější a kvalitnější materiály, které budou zkoušku brát vážně. Tohle je prostě ostuda. Nebo dobře promyšlená hra. Protože zároveň s Tahákem MK maturanty navádí na sérii přednášek, které uspořádala a které jsou ke zhlédnutí na YouTube. Výslovně se anoncuje přednáška o informacích a dezinformacích a kritickém myšlení. Mějme tedy naději, že studenti si nejprve pustí přednášku a – pak ty Taháky zahodí.