Téma knižní distribuce rozvířil letos na jaře dopis, který Euromedia Group rozeslala svým obchodním partnerům. I v době, kdy chtěla vláda zadržovat přeplatky na daních k zaflikování děravého rozpočtu, se zdál nápad neuhradit platby třetím stranám a „až do odvolání příchozí prostředky prioritně použít na pokrytí závazků vůči vlastním zaměstnancům“ vzhledem k situaci mírně řečeno nemorální. O tom, jak se knihy prodávaly v prosinci, se nakladatelé dozvěděli během ledna, faktury se smluvní splatností běžně dva až tři měsíce už tedy většinou zůstaly neproplacené a předvánoční tržby, z nichž mnoho nakladatelů žije celé jaro, nedorazily. V debatách o výši DPH na knihy a o literárních cenách možná neuškodí téma distributorských rabatů – asi bez naděje na rychlé řešení – znovu otevřít třeba už proto, že sami nakladatelé se často zdráhají na toto téma mluvit, aby jim distribuční společnosti nevypověděly smlouvy. Pokračování textu O zlém brouku bramborouku

Poslední číslo Tvaru (č. 16/2020) se důkladně věnovalo ceně Tvárnice. Přineslo k ní delší redakční článek Policajti nebo rošťáci, část editorialu věnoval ceně šéfredaktor Adam Borzič. Nakonec Tvar zařadil také článek z pera Magdalény Křížové, která je přesvědčena, že Tvárnice je vlastně bezvadná. Pokračování textu Prohlášení ke kauze Tvárnice

Ve výsledcích devatenáctého ročníku Magnesie Litery udivila část obecenstva absence žen mezi oceněnými. Jiří Flaišman se zde už dříve pozastavil nad nominací luxusního ilustrovaného vydání Labyrintu světa a ráje srdce z nakladatelství Práh v kategorii nakladatelského činu a zapochyboval, „jaká jsou vlastně kritéria poroty pro udělení ocenění v této kategorii“. Pokračování textu Litera za všechno možné

V příspěvku uveřejněném zde minulý týden upozornila Anna Štičková mj. na to, že Městská knihovna v Praze disponuje s odborně připravenými texty I. M. Jirouse v knihách Magorův zápisník (1997) a Magorova summa (1998, 2. vyd. 2007, 3. vyd. 2015) bez příslušného oprávnění. Vyslovila přitom naději, že poté, co jeden ze dvou okradených editorů knihovnu „oslovil“, dojde „snad nejen k uzavření příslušných smluv, ale třeba dokonce i k finančnímu vyrovnání“. Pokračování textu Městská knihovna a „melodie podzemí“

Dva nedávné případy sporů kolem autorských práv nejsou ojedinělými excesy, jak by se mohlo zdát, ale jen projev denního nakládání s tímto nepominutelným osobnostním právem. Pokračování textu Jak (ne)nakládat s autorskými právy

Rádi dáváme prostor vzácným hostům. Současně pokládáme za nutné připojit k jejich stanovisku stručný komentář. Pokračování textu Na okraj Prohlášení

Na fotografii vítězů všech kategorií Ceny Magnesia Litera za rok 2019 je zarážející absence žen. Jako zahraniční vědce, kteří český akademický a literární život soustavně sledují, nás takový výsledek překvapil, protože v žádné z kategorií neodráží českou literaturu za rok 2019 tak, jak ji známe. K našemu údivu tento výsledek, pokud je nám známo, nevyvolal širší veřejnou diskusi nebo reflexi a byl jednoduše považován za objektivní výsledek odborného hodnocení. Pokračování textu Prohlášení k cenám Magnesia Litera

…literárnej histórie je stále aktuálnou otázkou (pozri napr. nedávnu publikáciu príznačne s otázkou v titule Jak psát transkulturní literární dějiny?). Siedmy zväzok edície Ústavu pro českou literaturu Theoretica & historica O metodě literární historie (2019; zostavil Ondřej Sládek, preklad Eva Sládková) priniesol štyri state francúzskeho literárneho historika a kritika Gustava Lansona (1857–1934), ktoré svedčia o tomto procese na prelome 19. a 20. storočia. Prvé dve – Předmluva k práci Lidé a knihy (1895) a Literární historie a sociologie (1904) – boli v češtine publikované po prvýkrát, Vědecký duch a metoda literární historie (1909) a Metoda literární historie (1910) boli preložené už v 20. a 30. rokoch 20. storočia. Pokračování textu Hľadanie adekvátnej metódy…

Podruhé a tentokrát zásadnějším vydavatelským počinem vrací se knihovna/nakladatelství Libri prohibiti k osobě Ladislava Radimského. Po vydání Radimského korespondence s Karlem Vránou v roce 2015 s titulem Promiňte tu čmáraninu (ed. M. Přibáň), vychází nyní rozsáhlý výbor z Radimského publicistiky z padesátých a šedesátých let nazvaný technicistně Texty z exilu. Výběr pořídila Kateřina Volková, texty edičně připravil Michal Jareš a autorovu bibliografii (na přiloženém CD-ROMu) sestavil Jiří Gruntorád. Vzhledem k rozsahu a šíři záběru vydaného výboru se tak poprvé prostřednictvím této publikace mohou širší čtenářské vrstvy seznámit s tvorbou „pilířového“ autora naší exulantské literatury, musí si však knihu opatřit přímo u nakladatele, v běžné distribuci bohužel není. Pokračování textu Profil jednoho exulanta

Dámy a pánové,

v průběhu letních prázdnin budeme příspěvky zveřejňovat nepravidelně, k pevnému rozvrhu se vrátíme až s textem vyvěšeným ve čtvrtek 3. září 2020.