Archiv autora

Vyhneme se fanfárám, které provázejí v těchto dnech osmdesáté výročí zveřejnění prvního dílu Rychlých šípů Jaroslava Foglara, a budeme se věnovat jeho Chatě v Jezerní kotlině, právě publikovanému svazku nové řady foglarovek, kterou vydává Albatros. A navíc se budeme ve zkratce zabývat záležitostí, jež je zdánlivě přízemní: připojíme pár poznámek k problematice textu tohoto evergreenu z hlediska edičního. Přiznejme, že zabývat se Foglarem z této perspektivy je trochu jako kontrolovat průchodnost odpadního potrubí, avšak i to je (a platí to také pro literárního historika, jak nedávno poznamenal Jiří Brabec v jiné souvislosti) práce, kterou přeci jen někdo udělat musí. Pokračování textu Foglar v novém: Darmo → Škoda mluvit!

Nedávno vydaná edice Dodatků ke Vzpomínkám Jiřího Karáska ze Lvovic se asi dostane do rukou jen málokterému z čtenářů. Přibližně šedesátistránkovou knížku uspořádali, edičně připravili a doprovodné texty k ní napsali Gabriela Dupačová a Aleš Zach, kteří se v tiráži knihy skrývají za označení „dva Konibarští“. Pečlivě připravenou edici si pak také vydali v knižnici Konibarských tzv. na koleně (ale přesto vkusně), a to bohužel v počtu pouhých dvaceti pěti výtisků, takže nahlédnout do ní lze jen ve vybraných veřejných knihovnách. Pokračování textu Další kus Karáska

Ke 110. výročí založení a při příležitosti konání letošní květnové valné hromady vydal jako členskou prémii Spolek českých bibliofilů v Praze knihu vzpomínek Bedřicha Beneše Buchlovana (1885–1953). Rozsáhlý svazek (280 stran vysokého formátu) přináší edici Filipa Hynka a kolektivu, díky které se vůbec poprvé dostává na veřejnost celek pamětí nazvaných Zajatec Armidy aneb Má přemilá krasopaní Knihoslava, které BBB napsal za druhé světové války. Jak již název naznačuje, setkáme se v nich se skutečnými orgiemi knihomilství. Pokračování textu Diagnóza: bibliomanie

Na příspěvek o knize Jana Hertla Historie, tj. vyhnanství z ráje dorazila do naší redakční pošty reakce spolueditora svazku Josefa Štogra. Jeho text zveřejňujeme (viz komentář u textu recenze) a připojujeme k němu zde své poznámky, v nichž se dotkneme některých míst z jeho zaslána. Pokračování textu Katedrová editologie obávaná

Nákladem Knihovny kardinála Berana sídlící v Plzni byl letos vydán vcelku obsáhlý (238 s.) výbor z prací nepříliš známého katolicky orientovaného publicisty Jana Hertla (1906–1965). Editorka Jarmila Štogrová za spolupráce s Josefem Štogrem shromáždila v jednom svazku nazvaném podle jednoho z Hertlových článků Historie, to jest vyhnanství z ráje několik desítek textů z desetiletí 1932–1942, tj. z periody, kterou editorka chápe jako nejpodstatnější z celé autorovy tvorby. Pokračování textu Kříšení Jana Hertla

Vydavatelství Euromedia Group ve své divizi Universum vydalo nedávno v grafické úpravě blyštící se zlatem novou edici Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. Knihu pro vydání připravil literární historik Eduard Burget, napsal předmluvu a pořídil též vysvětlivky a komentáře. Pokud se týče právě jejich pojetí, mohlo by se říci, že se jedná o edici novátorskou. Pokračování textu Jiráskův nový dres

Vykazuje-li někdo takové sklony, že se zajímá na straně jedné o poezii a vedle toho i o tzv. koncentráčnickou literaturu, může být interesován knihou Karla Hartmanna Terezínská epopej vydanou v nedávné době s podtitulem To je ghetto, která vyšla v edici Paměť nakladatelství Academia. Přináší totiž rozsáhlou (cca 250 tiskových stran!) veršovanou skladbu popisující život v terezínském ghettu od léta 1942 do podzimu 1944, kdy byl její autor z pevnosti deportován na východ do vyhlazovacích táborů, kde i se svou ženou zahynul. Pokračování textu Zveršované svědectví

Pro ediční řadu Antologie připravil Petr Málek čítanku textů o Richardu Weinerovi s podtitulem Dimenze (ne)rozumění 1917–1969. Weinerovská publikace je již desátým svazkem edice, kterou IPSL vydává od roku 2013. Po pěti letech existence edice můžeme sledovat, že začíná vytvářet původní řadu příruček sestavených z literárněhistorických nebo kritických reflexí, která do nového kontextu snáší jména v dnešní době takříkajíc nepochybná (Havel, Seifert, Hašek) s těmi, která – zdánlivě zapomenutá – pro dnešek někdy až překvapivě aktualizuje (příklad Krásnohorské). Nejednou pak je sestavení antologie z edičního hlediska záležitostí značně náročnou již pro samu šíři ohlasů (Masaryk). Pokračování textu Čítanka o Weinerovi

Nakladatelství dybbuk manželů Šavrdových nemůže sice svou velikostí konkurovat zavedeným nakladatelským domům s produkcí mnoha desítek titulů za rok, loni ale vydalo knižní edici, na kterou by si větší nakladatelství možná netrouflo. Tímto edičním podnikem je do dvou objemných svazků rozvržené Dílo Ladislava Nováka, jehož editorem je Petr Kuběnský. Přičiněním nakladatele a editora je tak k dispozici první ucelený pokus zpřítomnit Novákovo rozlehlé literární dílo. Pokračování textu Pocta Ladislavu Novákovi

Jaká to je dnes přeci jen šťastná doba, máme-li možnost vybrat si ze záplavy na trh se valících titulů coby munici pro kanon i takovou zdánlivě okrajovou záležitost, jako je vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Timothea Vodičky z let 1935–1948. Tu pod názvem Je to s tím Akordem velký kříž vydali na sklonku loňského roku Natálie Trojková a David Jirsa nákladem Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci jako první svazek nově založené ediční řady Alumnus (řídí Jiří Hrabal). Tuto realitu dneška si uvědomíme hlavně ve chvíli, kdy pročítáme dopisy obou protagonistů, jejichž osou je redigování časopisu Akord (zejména v letech válečných), v nichž se opakovaně ozývá hudrání na to, že není o čem psát, když nic moc nevychází… Pokračování textu Milý Jene… Milý Time