Do výměny názorů o některých problematických aspektech knihy vzpomínek Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle?“ připojil v prosinci svými poznámkami poslední článek Jakub Kulhavý. Je do jisté míry paradoxní, že se musím na tomto místě ujmout jak nakladatelství Triáda, tak Ewalda Billerbecka, autora úvodu, a v souvislosti s tím vším také činnosti zvané čtení ‒ proti tomu všemu se totiž replika Jakuba Kulhavého těžce prohřešuje. Pokračování textu Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

V prvním čísle letošního ročníku Tvaru a také na internetových stránkách téhož periodika byly zveřejněny výsledky ankety čtenářů o Kritika roku. Úvazkem takového kritika je sledovat literární produkci nastávajících měsíců a následně udělit vybrané knize Tvárnici – cenu za Literární dílo roku. Dle uvedených zdrojů v anketě dostala nejvíce hlasů Eva Klíčová, skutečností ovšem je, že nejvyšší počet hlasů získal v anketě podle našich informací Petr Onufer. Pokračování textu Ještě trochu trapnosti

Ačkoliv na stránkách nakladatelství Argo (přístup 6. 1. 2020) se stále uvádí, že Jan Novák (*1953) chystá na březen „Untitled biography“, ví se již několik let o tom, že to bude biografie o Milanu Kunderovi. Jen se o tom doposud nemluvilo nahlas. Toto „embargo“ padlo i díky samotnému Novákovi, když se k chystané knize vyjádřil v rozhovoru pro slovenský Denník N. Není zatím jasné, zda součástí Novákova líčení Kunderových osudů budou i textologické otázky spisovatelova díla – ovšem podle toho, co jsme dosud od Jana Nováka četli, to za pravděpodobné nepokládáme. Třeba ale budeme překvapeni… Než kniha vyjde, konstatujme alespoň následující: Pokračování textu Reécrivain

Nakladatelství Volvox Globator vydalo v letech 2016 a 2018 v překladu Romana Tadiče první dva díly obsáhlé třídílné Autobiografie Marka Twaina. Tento počin Volvoxu je na místě označit za odvážný. Mnoho čtenářů totiž nejspíše bude dílem zklamáno. Pokračování textu Potíže s Twainem

Ukázal jsem, že dvě věty, které Michal Kosák kritizuje, vytrhl ze souvislosti celé předmluvy ke knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“. Vyznění předmluvy je přesně opačné, než on v těch dvou vytržených větách vidí. M. Kosák trvá na svém. Dodávám, že bude-li se i nadále přidržovat této textově kritické metody, nevzbudí v budoucnosti žádné větší překvapení, až bude čtenářům Kanonu se stejně zaujatým pohoršením odhalovat například to, že Bible popírá Boží existenci, jelikož se v ní praví, že „Bůh není“ – neboť tuto větu v Písmu opravdu najdeme. Pokračování textu Poznámky už i k „obecnějším otázkám“

Jakub Kulhavý ve své odpovědi reagoval na závěrečný odstavec mého textu o knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ (Triáda 2019). Jeho postřehy jsou zajímavé, domnívám se ale, že se míjí s tím, kam jsem svým textem směřoval. Pokračování textu Poznámky k poznámkám

Následující poznámky jsou reakcí na poslední odstavec recenze knihy Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ z pera Michala Kosáka, již uveřejnil 21. listopadu 2019 i-kanon.cz. Autor recenze v ní vyjadřuje „na okraj okraje“ výhrady k volbě obrazové fotodokumentace zachycující koncentrační tábor Bergen-Belsen po osvobození a ke dvěma větám z předmluvy Ewalda Billerbecka. Domnívám se, že hlavní škoda tohoto odstavce spočívá právě v tom, že M. Kosák problému, na nějž upozorňuje, nepřikládá větší důležitost, a tedy si ani nedává více práce s domyšlením svých výtek. Pokračování textu Poznámky k „okraji okraje“

Před několika měsíci vyšla poprvé česky kniha Alžběty Sommerové Lefkovitsové (1904‒1994) „I vy jste v tomhle pekle?“; vydalo nakladatelství Triáda, z němčiny přeložila Michaela Škultéty. Zaznamenává, jak doplňuje podtitul, „vzpomínky na neblahé roky 1944‒1945“, kdy autorka pamětí prošla ‒ ve zkratce řečeno ‒ ukrýváním v Prešově a vězněním v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen. Svědectví je to výjimečné, jednak kvůli zaznamenaným událostem, především však způsobem podání. Pokračování textu Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“

Po realizaci druhého, rozšířeného vydání Holanova díla v Pasece (1999–2011), po vydání řady jednotlivin či výborů, odstartování německých spisů pořádaných Heftrichem a Špiritem, řadě monografií (Blažíček, Galmiche, Opelík) i „monografií“ (Křivánek) se konečně dostává i na knižní vydání většího celku Holanovy korespondence. Editor Martin Dvořák do svazku s názvem Umlkám do čekání shrnul oboustrannou korespondenci Vladimíra Holana s desítkou literátů a připravil ji k vydání v nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše. Pokračování textu Konec čekání – a dál?

Škoda, že Harold Bloom (11. července 1930 – 14. října 2019) nebral své vlastní teze ke kanonicitě západní literatury o něco více vážně: desítky let autorské volnosti a dokonalého badatelského zázemí spolu s gigantickou pamětí a čtenářskou hbitostí jistě mohly vydat podstatnější intelektuální přínos než nesčetná obiter dicta, nalévaná do rámců, jejichž arbitrárnost se Bloom v podstatě nesnažil skrývat. Pokračování textu Zápasy Harolda Blooma