/ Publikováno:

Česká televize k výročí Petra Bezruče

Dnes uplynulo 155 let od narození Petra Bezruče. Co k tomuto výročí připravila ČT edu pro studentky a studenty středních škol? Těžko říct, jak dlouho zde výřez z pořadu s titulem Petr Bezruč (bez záruky) visel, není opatřen žádnými údaji o tom, kdo jej kdy vyhotovil, na webu se zobrazuje jako nový a aktuální, a tak s ním i jako s novým a aktuálním budu zacházet. Pokračování textu Česká televize k výročí Petra Bezruče

/ Publikováno:

Putnův chýr

Je to stále to samé, pouze na katastrofálně stále nižší a nižší hladině vkusu, jak Martin C. Putna kolovrátkově píše o Bedřichu Fučíkovi a Vladimíru Binarovi i o členech týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla, který vede Daniela Iwashita. Poslední Putnovu žvavost tohoto druhu otiskl tentokrát literární časopis Host (č. 5/2022, s. 95) jako ukázku z rukopisu autorových pamětí (k předchozímu Putnovu textu srov. text M. Špirita). Jenže sprostá hloupost zůstane sprostou hloupostí, byť by byla sepsána jakkoli květnatě. Pokračování textu Putnův chýr

/ Publikováno:

Nic aktuálního

Opět se blížil termín pravidelného příspěvku, usedl jsem proto o víkendu s velkou nadějí k předávání cen Magnesia Litera. Zíral jsem se soucitem ke všem zúčastněným, jak moderátoři tápou, co vlastně v té které oceněné knize je, či jak pan profesor Jiří Srstka zpívá. Prý to ale takto bývá každoročně a nemá cenu se nad tím pozastavovat. Nedávno mi jedna kamarádka alespoň poslala odkazy na několik rozhovorů s bohemistkou, která se převléká za spisovatele 19. století, a tak třeba s knírem namalovaným šminkami popularizuje na sociálních sítích prý literaturu. Dala interview už DVTV, na Žena.cz i Lucii Výborné v Českém rozhlasu. Těžko k tomu něco říct, mě k tomu také už vůbec nic nenapadá. Našel jsem v archivu ale opravdu moc zajímavý materiál, tak o něm alespoň pár řádek. Pokračování textu Nic aktuálního

/ Publikováno:

Kdo se ptá…

„[…] se ptám: proč by nebylo možno po spisovatelově smrti upravit text ‚v autorově zájmu‘ ([…] když […] úpravy […] zaznamenány), […] v případě, že […] k tomu […] sám […] nedostal příležitost?“ Takto se po našem očividně blahodárném prokrácení, k němuž jsme autorce také nedali příležitost, ale jež se zde přesně, jak sama požaduje, zaznamenává, ptala Olga Hostovská v závěru svého odborného textu opatřeného titulkem „Kritické“ vydání a jeho úskalí. Její zamyšlení bylo nedávno publikováno v časopise Slovo a smysl (č. 37/2021), zbývá pokusit se na ně odpovědět, když už si redakce časopisu zřejmě myslí, že je pro mezioborová bohemistická studia prospěšné. Pokračování textu Kdo se ptá…

/ Publikováno:

Jako králíci z klobouku

Pod názvem Někam jsem to ukryl a s podtitulem Zápisky 77 vyšla minulý rok edice textu, který sepsal Václav Havel po propuštění z vazby v roce 1977. Publikace vydaná Knihovnou Václava Havla navazuje na nálezy v pozůstalosti Zdeňka Urbánka, z níž postupně jeho vnuk David Dušek vyprostil v roce 2016 nejdřív Havlův diář z roku 1977 (o něm viz poznámku zde) a pak první díl předmětných poznámek, jenž byl publikován samostatně jako faksimile v roce 2017. Po nálezu další části se těchto textů edičně chopil Michael Žantovský. Ten se zde snažil uplatnit mnohé ze svých specializací: ukázal se hlavně jako zvídavý psycholog a obratný publicista, bohužel se ke škodě celé věci neprojevil coby lepší editor. Pokračování textu Jako králíci z klobouku

/ Publikováno:

Objevený rukopis Weilova románu Dřevěná lžíce

Jako čtvrtý svazek Spisů Jiřího Weila vychází v těchto dnech v nakladatelství Triáda román Moskva-hranice. Při této příležitosti se Weilův čtenář možná zároveň zeptá, jakže to bude s autorovou prózou Dřevěná lžíce, která s Moskvou-hranicí přinejmenším tematicky úzce souvisí. Díky nedávnému nálezu neznámého pramene to vypadá s chystaným pátým svazkem Spisů docela dobře. Pokračování textu Objevený rukopis Weilova románu Dřevěná lžíce

/ Publikováno:

Nabubřele o cyklistice

„Když Bůh byl nejvíc rozkochán, / tu bicykl nám stvořil, / a řek: jdi nyní na ten svět, / by lid se tobě kořil“ – tak veršoval Jindřich Leminger v roce 1889 a podobné horování pro cyklistiku slyšíme co ozvěnu v knize Je to jízda s podtitulem O svobodě na kole – ve městě i v krajině, již uspořádal Ondřej Buddeus (Paseka 2021). Antologii tvoří příspěvky třinácti autorek a autorů (obě pohlaví jsou zde zastoupena téměř proporčně), vycházejících z prostředí literatury, výtvarného umění, antropologie, fotografie, filmu, architektury, módy i molekulární biologie, seřazených genderově korektně, tj. víceméně na přeskáčku. Všichni autoři mají vysokoškolské vzdělání, mnozí z nich i další akademické tituly, nicméně spojuje je také to, že usedají do sedel svých kol a při jízdě zakoušejí každý sám, a přesto tak nějak společně rovnost, volnost a bratrství všech cyklistů. Pokračování textu Nabubřele o cyklistice

/ Publikováno:

K poezii Vratislava Färbera

V nakladatelství Triáda vyšel v uplynulých dnech výbor z básnické tvorby Vratislava Färbera s názvem Lyrika. Antologie, již sestavil spolu s básníkem Robert Krumphanzl, obsahuje básně z let 1975–1988, tedy z doby, kdy Färber publikoval pouze v samizdatu. Některé kvality Färberovy poezie, jež vychází knižně poprvé, postihnul ve svém posudku z počátku devadesátých let Emil Juliš. Posudek dochovaný v básníkově pozůstalosti uložené v LA PNP, jenž se druhým až čtvrtým odstavcem kryje s Julišovým textem publikovaným v revue Iniciály z října 1991, při této příležitosti zveřejňujeme: Pokračování textu K poezii Vratislava Färbera

/ Publikováno:

TGM ve veřejnoprávní zábavě a trest smrti

Toto léto jsem při sledování pořadů z dílny našich veřejnoprávních médií náhodou zachytil dvě protikladná vyjádření k T. G. Masarykovi a jeho názorům na trest smrti, potažmo k Masarykem uplatňované praxi prezidentských milostí. Ve starším filmu z produkce ČT nazvaném Zločin v Polné Karel Roden v roli TGM nedlouho poté, co v pěstním souboji rozdá několik dobře mířených ran, pronese, že „trest smrti se musí zrušit“. Celkové vyznění filmu je s tímto názorem také v souhlasu. Kdo se naivně domníval, že zde panuje celkem konsensus, musel být naopak překvapen pořadem Českého rozhlasu 2, v němž se postavili k hrdelnímu trestu zcela opačně. Pokračování textu TGM ve veřejnoprávní zábavě a trest smrti