/ Publikováno:

Výběrové dotační řízení na podporu literárních periodik 2020

Před nedávnem bylo zveřejněno letošní rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o dotacích pro literární periodika. To se opírá o závěr jednání odborné komise, která jako hlavní výsledek své práce předložila veřejnosti tabulku, v níž jako každý rok seřadila jednotlivá literární periodika podle bodů. Proti minulému roku však došlo k dramatickým změnám v hodnocení některých periodik, musíme se tedy ptát, co se na poli literárních tiskovin děje, když se některé časopisy podle komise za jediný rok notně pokazily, jiné se zas značně vyšvihly. Pokračování textu Výběrové dotační řízení na podporu literárních periodik 2020

/ Publikováno:

Ještě o solidní žurnalistce, muži s kytarou a okradeném básníku

Jako reakci na ohlasy, které vyvolal její rozhovor s Jaromírem Nohavicou a následný článek o autorství Slezských písní, publikovala 22. února Michaela Vetešková zamyšlení Jaromír Nohavica ‒ Petr Bezruč ‒ Slezské písně. Šest slov, která zaručeně přitáhnou pozornost. Píše v něm, že se jí „do mysli vtírá i otázka, jestli by článek a rozhovor vzbudil takový rozruch, kdyby nešlo o Jaromíra Nohavicu.“ A to jí „přijde škoda“, protože „čím víc bychom rozkrývali příběh autorství Slezských písní, tím víc bychom objevovali pod-příběhů, osudů, názorů“. Na celém případu však není tolik podstatná mnohost příběhů, nýbrž nejprve jejich původ, především pak to, kde se vlastně vynořila postava Ondřeje Boleslava Petra. Pokračování textu Ještě o solidní žurnalistce, muži s kytarou a okradeném básníku

/ Publikováno:

Nohavica v rádiu

Zřejmě už také sám Jaromír Nohavica pocítil únavu z neustálého přehrávání těch samých výmyslů o Petru Bezručovi, a tak se rozhodl přenechat své bezručovské materiály studentu, který si na toto téma „udělá doktorát“ ‒ nižší akademický titul si zde náš bard asi představit nedovede. Nositel Puškinovy medaile tuto svou velkomyslnost rozhlásil nejprve v pražské Viole, následně pak 28. ledna tohoto roku v rozhovoru s Michaelou Veteškovou na vlnách Českého rozhlasu. Ve svém projevu na ČRo-Plus přitom opět nejen zpochybnil autorství některých básní ze Slezských písní, ale také znectil všechny bezručovské badatele paušálně a olomouckého profesora Oldřicha Králíka (1907‒1975) konkrétně. Pokračování textu Nohavica v rádiu

/ Publikováno:

Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

Do výměny názorů o některých problematických aspektech knihy vzpomínek Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle?“ připojil v prosinci svými poznámkami poslední článek Jakub Kulhavý. Je do jisté míry paradoxní, že se musím na tomto místě ujmout jak nakladatelství Triáda, tak Ewalda Billerbecka, autora úvodu, a v souvislosti s tím vším také činnosti zvané čtení ‒ proti tomu všemu se totiž replika Jakuba Kulhavého těžce prohřešuje. Pokračování textu Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

/ Publikováno:

Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“

Před několika měsíci vyšla poprvé česky kniha Alžběty Sommerové Lefkovitsové (1904‒1994) „I vy jste v tomhle pekle?“; vydalo nakladatelství Triáda, z němčiny přeložila Michaela Škultéty. Zaznamenává, jak doplňuje podtitul, „vzpomínky na neblahé roky 1944‒1945“, kdy autorka pamětí prošla ‒ ve zkratce řečeno ‒ ukrýváním v Prešově a vězněním v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen. Svědectví je to výjimečné, jednak kvůli zaznamenaným událostem, především však způsobem podání. Pokračování textu Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“

/ Publikováno:

Kritický metr Jiřího Brabce

Do Bibliografie Jiřího Brabce za léta 1951‒2019, která vyjde v nejbližších dnech při příležitosti Brabcových devadesátých narozenin jako zvláštní příloha časopisu Slovo a smysl, jsme s kolegy Jiřím Flaišmanem a Michaelem Špiritem nezahrnuli jubilantovo angažmá v rubrice periodika Nové knihy Kritický metr, jen jsme v úvodu zaznamenali údaje otisků této rubriky. Princip Kritického metru spočíval totiž v posuzování domácích literárních novinek pouze prostřednictvím přidělování určitého počtu hvězdiček. Ovšem „co napovídají hvězdičky“ – jak o souhrnu výsledků psala také tehdejší redakce – o Brabcově hodnocení původní české prózy a poezie? Pokračování textu Kritický metr Jiřího Brabce

/ Publikováno:

Podzimní ediční kurtoazie

Je podzim, editoři začínají nejčastěji čelit otázkám, kdy již konečně do nakladatelství dodají rukopis. Vzhledem k dotacím a grantům to je pravděpodobně nejzazší termín, aby titul do konce roku v rámci „blitzkriegové akce“ vyšel. Podařilo se nám shromáždit některé užitečné formulace, které lze v takové situaci editoru dobře upotřebit. Pokračování textu Podzimní ediční kurtoazie

/ Publikováno:

Jaromír Slomek odhaluje spiknutí literárních historiků

V souvislosti s novým vydáním Máchova Máje publikoval Jaromír Slomek glosu s titulem Přeceňovaný: Karel Hynek Mácha (Týdeník Echo z 1. 8. 2019). Navázal v ní na své starší věštby, podle nichž se Máchovo dílo, na rozdíl od takového K. J. Erbena, postupně stává a v budoucnu se také stane nesrozumitelným (takto např. Slomek v Orientaci LN z 12. 11. 2011). Nové je nyní u Slomka vysvětlení, že Erben, jemuž dává kritik zřejmě přednost před pěvcem Máje, „zůstává v Máchově stínu“, a to nikoli pro svou menší čtenářskou přitažlivost, ale kvůli „‚tiché dohodě‘ puncovaných literárních historiků“. Pokračování textu Jaromír Slomek odhaluje spiknutí literárních historiků

/ Publikováno:

Opět ke Spisům Ladislava Grosmana

Po knize Povídek připravil nyní Jiří Opelík další svazek spisů Ladislava Grosmana ‒ knihu Dopisy Mileně (Akropolis, 2019). U autora, jehož většina díla zůstala v rukopisném a zřejmě nefinalizovaném stádiu, se tak splácí další část starého vydavatelského dluhu. Postupuje se při tom ovšem nezvykle a při rychlém tempu a zvoleném edičním postupu vznikají vedle pozitivních efektů také průvodní zplodiny negativní. Není naším cílem záslužnou edici z díla Ladislava Grosmana torpédovat, ale chceme poukázat na jevy, které pokládáme za sporné, a upozornit na to, že zvolené metody přinášejí možná více problémů než zisků. Pokračování textu Opět ke Spisům Ladislava Grosmana