Archiv autora

Máte dojem, že stěny vaší vzdělávací instituce jsou fádní, mohly by být zkrášleny, a nadto poskytnout prostor pro vzdělání? Pak právě na vás myslí Škola snů se svými „nástěnnými obrazy“. Tabule o rozměru 50 × 125 cm a za cenu 3090 Kč seznámí prostřednictvím barevného portrétu a medailonku s osudy různých osobností. Všechny jsou vskutku báječné, jak podobizny, tak charakteristiky, a mají QR kódy s odkazem na Wikipedii. Zde z kapacitních důvodů vybíráme pouze příklady dvou českých spisovatelů. Pokračování textu Galerie žvástu 2 – Škola snů

Vydání textu, při němž se jako základ přebírá starší edice, může vypadat možná bezpečně, třeba též pietně, a proto chvályhodně, je to ale vpravdě dost rizikové podnikání. Pro dokumentaci takových nebezpečí je tu příklad, aktualizovaný díky právě probíhající konferenci o Jitce a Bedřichu Fučíkových, již pořádá Revolver Revue, a sice skoro deset let stará edice Povídek Jana Čepa v České knižnici. Pokračování textu Pieta a reedice

Na internetových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů protestuje ředitel Ladislav Kudrna proti pojmenování vznikající stanice metra D – Olbrachtova (viz zpráva publikovaná 31. října zde). O den později tu bylo zveřejněno stanovisko celého ústavu nazvané „Politické postoje Ivana Olbrachta“ a v pondělí 3. listopadu už ÚSTR „nabízí spolupráci při přejmenování nejen stanice Olbrachtova“ a navrhuje všechny stanice nové linky metra nazvat po hrdinech odboje. Citát poslední proklamace Ladislava Kudrny, slibující QR kódy v každé stanici, které by vedly na stránky o hrdinech a hrdinkách, končí zvoláním „Linka D jako Dějiny!“ – Svatý zápal, velké plány… a současně deficit napsat něco bez pravopisných a věcných chyb. Pasažéry zjevně čeká dlouhá jízda temnotou. Pokračování textu Karambol na lince D

Média mají svoje vnitřní uzance, ba předpisy, jak se na jejich stránkách a vlnách má mluvit či psát, takže kdo má takové návody rád a i jejich potřebnost uznává, musí aktuální „Stanovisko ČRo k používání genderově neutrálního jazyka“ jenom uvítat. Pokyn je přehledně strukturován, nejprve stručně vyloží, co je posláním Českého rozhlasu, dále obecně formuluje, o jaké jevy se jedná, a následně předepíše, že se tyto prvky jazyka ve vysílání nepoužívají. Stanovisko nevzniklo neuváženě, jeho sepsání předcházela expertní diskuse, ve které zazněly některé argumenty, s nimiž Stanovisko také operuje. Krátce se zde u toho zastavíme. Pokračování textu Jazyk a iniciativy společenských skupin

Tomáš Sedláček, nový ředitel Knihovny Václava Havla, vystupující též s přídomkem ekonom a od určité doby také coby filozof, je klasikem bezobsažného bombastu. Nejprve příklad z jeho veřejného FB profilu (15. května 2025, 12:41). Pokračování textu Galerie žvástu 1.

Když autor těchto řádků 3. března t. r. vycházel z budovy Památníku národního písemnictví, pokřikoval na něj okolo jdoucí Lukáš Prokop, aby zase něco brzo napsal. Tuto prosbu bezmála biblickou (Matouš 5,39), jíž volající odkazoval zřejmě na náš text z 5. prosince 2024, by bylo opravdu škoda oslyšet. Vždyť Lukáš Prokop je autorem čítanky Stanislav Kostka Neumann v Bílovicích nad Svitavou 1915 (Praha: Památník národního písemnictví, 2025), která si i sama říká o kritickou pozornost. Pokračování textu Emancipace prostřednictvím naivity

Jak takovou situaci trochu přiléhavěji pojmenovat? Není to ani zcela Pyrrhovo vítězství, ani vyslyšená prosba, jen pouhé pokračování tragédie. Naše setrvalá kampaň za respektování editorských práv ve vydavatelském přístupu Městské knihovny v Praze při zveřejňování e-knih vynesla pouze skromný, lépe řečeno zcela opačný a v důsledku také zarmucující výsledek. Pokračování textu Městská knihovna v Praze k tylovské textologii

Pokud jinde zazněly k výstavě Muzea literatury – Památníku národního písemnictví Rozečtený svět také kritické názory, ve čtrnáctideníku A2 (č. 23/2024) přistoupili k expozici spíše observačně. Ve dvou rozhovorech s otázkami kladenými pěkně hladce po srsti a v samostatném eseji vyslovuje se k problematice spojené s prezentováním literatury nejprve vedení PNP (ředitel, vědecký tajemník a vedoucí knihovny), vedle toho vlastním výkladem přispěl i muzejní pedagog Lukáš Prokop. Pokračování textu Spokojenost po všech stránkách

Čtenáři a čtenářky hodnotí na webu Databazeknih.cz některé tituly mj. z hlediska jejich „Tempa & emocí“. Tempo čtení Máchova Máje jim vychází z 83 % jako rychlé (značí je obrázek jakési kočkovité šelmy) a ze 17 % střední (zajíc). Emoce z Máchovy básně: velkou míru má „dojetí“ – 15 %, „lítost“ 11 % a „hrdost“ 11 %. Erbenova Kytice zde má kupodivu úplně stejné tempo čtení, taky ji přečtete většinou jako gepard, v nejhorším v tempu polního hlodavce – ale hlavní emocí z knihy je s 20 % „nostalgie“, následuje 15 % „pohody“ a 8 % má shodně „frustrace“, „soucit“, „napětí“, „naděje“ a „úžas“. Pokračování textu Dvě malé poznámky, ale k velkým věcem

Po dlouhém úsilí byl po Slovensku také u nás schválen nový významný den – Den samizdatu. Poslanecký návrh stanovil pro oslavu datum 12. října, kdy se v roce 1988 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatu spojilo v prohlášení za propuštění slovenského samizdatového vydavatele Ivana Polanského (1936–2015), odsouzeného ke čtyřem letům vězení. Jestliže senátorka Hana Marvanová Kordová měla zřejmě nepodložené výhrady k osobě Polanského, a navrhovala proto jiné datum, jež s vydáváním samizdatu nijak nesouvisí, jazykovědec Karel Oliva vyjádřil rovnou výhrady k celému slovu samizdat. Pokračování textu Karel Oliva proti samizdatu