Jsem ráda, že tu můžu říct něco bližšího o Anne Frankové, o jejím deníku a také stručně o tom, čím je výjimečné české Souborné vydání jejích textů. Je to ovšem velmi široké téma. Za 20 minut, které jsem si na to vyhradila, nemůže dojít na všechny aspekty (podrobnější texty se najdou na www.iliteratura.cz). Pokračování textu „Vše“ o Anne Frankové

Výuka psaní ve škole, samotný proces psaní a možnosti jeho hodnocení jsou základní otázky pojetí předmětu český jazyk a literatura, spřízněných disciplín i jejich oborových didaktik. Přístup k výuce psaní může zásadně ovlivnit způsob a koncepci vzdělávání jako celku. Nedávno byla v rámci Systému podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů, který je zaštiťován Národním pedagogickým institutem ČR, publikována Metodická příručka Český jazyk a literatura s podtitulem „Od zadání k hodnocení žákovských textů“ (autoři: Soňa Havlíčková [kap. 2], Radka Brejchová [kap. 3], Stanislav Štěpáník [kap. 1, spolupráce na kap. 2], Andrea Baumannová [kap. 4], Markéta Emmer Illová [kap. 4], Hynek Krátký [spolupráce na kap. 2]), která se zaměřuje právě na oblast psaní. Pokračování textu Psaní v dnešní škole aneb Jak se o něm píše v metodické příručce z roku 2023

Kniha historika Petra Koury Vladislav Vančura a nacismus, to jsou hluboké protiklady (Pulchra 2022) je anoncována jako „zásadní příspěvek k Vančurově biografii“. Tato očekávání však nenaplňuje. O Vančurově protinacistické činnosti kniha neříká nic, co bychom dosud nevěděli. Zato se však hned v úvodním slově dozvíme, že o Vančurově zapojení do odboje se Petr Koura dozvěděl na rybářském kroužku z učebnice svého staršího spolužáka. Pokračování textu Kniha o Petru Kourovi, resp. Vladislavu Vančurovi

V prvním mezipatře hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy stojí socha T. G. Masaryka. Připomíná autorovo dlouholeté působení na této instituci. TGM přišel do Prahy roku 1882, ve chvíli, kdy univerzita byla rozdělována na českou a německou část, a to i – nelze to zastírat – z finančních důvodů. Pokračování textu Opět Masaryk

Vydávání textů Vladimíra Raffela (1898–1967) po druhé světové válce jeho dílo neoživuje, spíše paradoxně přispívá k jeho umrtvování. Plán vydat výbor z Raffelova díla představil už na konci osmdesátých let Karel Milota, ale k realizaci dochází až v roce 1997 v nakladatelství Český spisovatel (soubor Elektrický les), a to ve chvíli, kdy samotné nakladatelství ukončovalo svou činnost. Distribuce knihy proto vázla a publikace končila coby novinka rovnou ve výprodeji. Pokud necháme stranou diplomovou práci Hany Prchlíkové z roku 2000 (Medailon spisovatele Vladimíra Raffela), obhájenou na PedF UJEP a přinášející mimo jiné jako přílohu xerokopii dochovaných strojopisů Raffelových básní z rodinné pozůstalosti, je nové vydání povídek Ta, jež povstala z krystalu (Filip Tomáš – Akropolis, knižnice Skrytá moderna 2022) v edici Martina Dvořáka dalším pokusem připomenout prozaické dílo Vladimíra Raffela. Zpřítomnit jeho dílo je jistě ve svém záměru dobrý počin, ovšem realizace vyvolává několik vážných otázek. Pokračování textu Přemýšlet, nenaplňovat

(Dokončení)

Jiří Hejda, ač ho politická situace v Německu znepokojovala, nejel o své vůli, ale byl tam vyslán generálním ředitelem koncernu Melantrich, do jehož portfolia spadalo i České slovo, Jaroslavem Šaldou (1880–1965). „Bylo to v červenci r. 1934, kdy se mě zeptal Šalda, zda bych neměl chuť podívat se tam a napsat pak o své cestě sérii reportážních článků. Dá mi k dispozici dostatečné množství peněz, abych mohl zajet, kam budu chtít. Uvažoval jsem o tom a nakonec souhlasil, protože Německo mě zajímá a něco o něm vím,“ napsal ve svých pamětech Hejda (Žil jsem zbytečně, [Beroun]: Machart, 2020, s. 153). Pokračování textu Angažovaný novinář Jiří Hejda (II)

Na sklonku roku 2022 vyšel výbor z publicistického díla Jiřího Hejdy V zemi hákového kříže. Německo 1934 / Bída v pohraničí. Československo 1935, který publikovalo nakladatelství Pulchra. Totéž nakladatelství už v roce 2020 připravilo do tisku úplné necenzurované vydání Hejdovy prózy Útěk, o kterém tehdy pojednal Jiří Flaišman i zde v Kanonu. Pokračování textu Angažovaný novinář Jiří Hejda (I)

Motto: Zpětná vazba je nejvíc, co můžete dostat… (Karolína Zoe Meixnerová)

Instagramerka Karolína Zoe Meixnerová loni vydala v nakladatelství CooBoo (které se specializuje především na young adult) Průvodce literární hysterií 19. století. Heslo knihy zní: „Literatura je sexy, zamilujme si ji společně!“ a jde o vyprávěnky ze života známých spisovatelů 19. století (autorka ho celé pokládá za období národního obrození). Adresátem mají být mladí lidé, žáci a studenti, které nudí tradiční školní výklad. Pokračování textu „Mácha to měl rád natvrdo, Němcová byla pěkná rajda…“

V pondelok 13. februára zomrel významný slovenský literárny kritik, literárny historik a historik kultúry, prekladateľ, pedagóg a editor Milan Hamada (* 9. september 1933). Zareagovať na úmrtie človeka, ktorého smrť ma napriek vysokému veku zaskočila,  vystihnúť niekoľkými odsekmi jeho osobnosť a prácu a vtesnať bilanciu takého dlhého a plodného života do jedného textu je náročné. Azda teda výpočet biobibliografických údajov a nutná redukcia nezastrú charakteristické črty jeho života a diela. Pokračování textu Slobodný človek Milan Hamada (9. september 1933 – 13. február 2023)

Na straně 68 sbírky Mater speciosa (texty z let 2011–2017, Revolver Revue 2022) stojí: „Tato kniha je dítě mrtvě narozené / Proud ze kterého se nikdo nenapije“, a na straně 69: „Není to ani / volání.“ Za autorem mnozí přicházeli do Českého centra v Paříži v době, kdy tam byl dramaturgem, aby mu projevili sounáležitost poté, co mu bylo odňato jeho vedení (k tomu viz Bohemia realita, Bubínek Revolveru, 10. 1. 2019). Pokračování textu Jean-Gaspard Páleníček – Mater speciosa