Masarykův ústav a Archiv AV ČR a nakladatelství Academia již třetím rokem spoluvydávají edici České moderní dějiny, do níž jsou zařazovány odborné historiografické práce mapující období od cca poloviny devatenáctého století do druhé poloviny století dvacátého. Jako šestý svazek této vkusně graficky vypravené ediční řady vyšla v roce 2018 monografická práce dnes již mnohaletého pracovníka Masarykova ústavu, historika věnujícího se nejen osobnosti T. G. Masaryka, ale i například Edvarda Beneše, a také mimo jiné zkušeného editora Richarda Vaška nazvaná „Račte to podepsat libovolnou šifrou.“ Prezident Masaryk jako anonymní publicista (1918–1935). Pokračování textu Znovu Masaryk neznámý

Recenze na knihu Alexandra Fleka Parabible (Biblion, 2018) jsou většinou kladné. Málokdo chce vypadat jako konzervativní fundamentalista, který nepřeje svěžímu, odvážnému, vtipnému a zároveň naprosto vážnému záměru oslovit Zachea. Flekovým cílem, jak vysvítá z jeho Paraúvodu (s. 18), bylo namísto „úmorného vysvětlování biblických ‚vtipů‘“ zkusit „něco efektivnějšího“. Výsledek je však spíše – abychom i my využili nějakou řeckou předponu – pseudoefektní. Pokračování textu Parabible aneb O exhibici a podbízivém pomrkávání

Podle známé lidové pohádky musel Jiřík, aby dosáhl svého, splnit několik nesnadných úkolů, jejichž náročnost se stupňovala, neboť je zadával panovník, jenž mu nebyl příliš nakloněn. Poté, co Jiřík navlékl poztrácené perly do náhrdelníku a obstaral mrtvou a živou vodu, vyzvedl nakonec ze dna mořského zlatý prsten. Pokračování textu Pohádka o VŠ pedagogovi

Skoro čtyřicet let od vydání výboru z próz a básní Hořká idyla, který připravili Milan Suchomel a Vlastimil Válek, trvalo, než se objevila na trhu další edice z díla ‒ tentokrát jen básnického ‒ Otakara Theera. Vydalo ji pod titulem Vysoko nad městem a s vročením 2018 nakladatelství Akropolis. Řekněme rovnou, že je to kniha po všech stránkách (snad s výjimkou typografické) nepovedená. Pokračování textu Theer po 38 letech aneb Zahozená šance

Připravovaným Spisům Ferdinanda Peroutky se věnoval první ze série diskusních pořadů Institutu pro studium literatury nazvaný Spektrum, který proběhl v úterý 2. dubna ve vršovickém Kině Pilotů. Večer dostál přinejmenším ve dvou ohledech zvolenému názvu setkání Idea „spisů“ Ferdinanda Peroutky jako živý problém: dílo Ferdinanda Peroutky přitahuje historiky, novináře a širší veřejnost, a tak mělo setkání celkem dobrou návštěvnost a „živý“ průběh, nicméně o tom, jak budou Peroutkovy Spisy konkrétně vypadat, panuje u předkladatele oné „ideje ‚spisů‘“, alespoň podle dojmu z večera, totální nejistota, a to může být ne živý, ale velký „problém“. Pokračování textu V mlhovině

V knižnej sérii rozhovorov z produkcie .týždňa vyšla v minulom roku okrem zaujímavých kníh Jar, ktorá zmenila Slovensko a Generál Štefánik, ktorá tvár je vaša? aj kniha Pokušenia Dominika Tatarku (W PRESS 2018). Redaktor .týždňa a filozof Anton Vydra v nej kládol otázky literárnemu vedcovi Petrovi Zajacovi, ktorý tvorbe prozaika, esejistu, publicistu a disidenta Dominika Tatarku venuje svoju bádateľskú pozornosť dlhodobo. Pokračování textu Rozhovory o Tatarkovi

Koncern EMG vydal v roce 2018 v jedné ze svých divizí knížku Josefa Čapka Povídejme si, děti! V publikaci se praví, že se jí nakladatelství Pikola „vrací k autentickému znění“, že ji graficky upravil David Dvořák a že jde o „celkově osmé“ vydání. – Je to zarmucující, ale nic z toho není pravda. Potěšující oproti tomu je, že čtení následujícího výkladu lze ukončit kdykoli po opakovaných trojicích odstavců, a čtenář přitom v zásadě o nic nepřijde. Pokračování textu Podnikatelský duch Euromedia Group

Jako o „jednom z nejodvážnějších edičních počinů těchto let“, jakožto „mimořádném díle“ a „olbřímím titulu“ píše v článku Pecka stále triumfální Jan H. Vitvar v Respektu z minulého týdne (č. 10/2019) o výboru Souhvězdí Gulag Karla Pecky (2018). Je-li odvážný, kdo se bez rozmyslu vrhá vpřed, míní-li se přívlastkem mimořádný, co je mimo běžný řád, a označuje-li slovo olbřímí pouze hmotnostní údaj, potud má recenzent asi pravdu. Pro edici, již připravil a vlastním nákladem vydal „příležitostný nakladatel“ Daniel Pagáč, by ovšem byly určitě přiléhavější zcela jiné charakteristiky. Pokračování textu Odvaha mu neschází

V kanonu z 14. 2. t. r., věnovaném novému vydání pamětí V. M. Havla, zaznělo, že „je jistě obtížné najít míru, co ještě komentovat a co lze pokládat za srozumitelné na základě věcných souvislostí“ či naší běžné zkušenosti. Jestliže ve vydání Havlových vzpomínek se vysvětlivky za touto hranicí ocitly párkrát, jsou případy, kdy se komentátor za touto mezí pohybuje takřka neustále. V této souvislosti lze poukázat třeba na již starší komentovanou edici prózy Moskva-Petuški od Venědikta Jerofejeva (Moskva, Vagrius 2002). Autorem poznámkového aparátu k tomuto klíčovému textu ruské literatury z roku 1969 je Eduard Vlasov. Jeho komentář přináší mnoho pozoruhodného a objevného materiálu, který je však bohužel pohlcen spoustou zbytečností. Pokračování textu Spolkl ji i s botičkami…

Svazkem Zápisníky I, přinášejícím záznamy z let 1960–1964, zahájilo nakladatelství Triáda na konci roku 2018 vydávání Spisů Jiřího Němce (1932–2001). K publikaci o 392 stranách je připojen dvojlist, na němž je reprodukována fotografie autora, jsou zde tištěny základní nakladatelské paratexty, tj. charakteristika knihy, slovníkové heslo o Němcovi a plán daných Spisů. Jsou to přitom materiály, které bývají zpravidla umisťovány na záložky vydávané knihy. Pokračování textu Spisy Jiřího Němce, řada A