Ačkoli to v posud vydaných svazcích nikde vepsáno není, porůznu se mluví o tom (např. zde či zde), že od minulého roku vycházejí v nakladatelství Argo sebrané spisy Jana Nováka. V rámci této řady vyšla vedle dvou reedic (Milionový jeep a Děda) poprvé v říjnu 2022 jeho poslední prozaická kniha Těžký prachy.

Novákův jazyk v Těžkejch prachách obsahuje stejně jako v některých jeho starších prozaických knihách četné anglické jazykové prostředky a také z angličtiny vytvořené české neologismy (např. „alička“ pro uličku z anglického „alley“ či „efengéčko“ ze zkratky „FNG“ pro „fuckin’ new guy“). V jeho poslední knize najdeme ale také četné výrazy, u nichž je poměr mezi původním motivujícím anglickým spojením a použitým českým ekvivalentem odlišný. Nejde o počeštělé anglicismy, nýbrž o anglické výrazy, které jsou jakoby zpětně překládány do češtiny.

Například automobil má v textu jednou „zadní panel“ (s. 274) pro víko od kufru či „boční panel“ (s. 406) místo blatníku (vždy z anglického „panel“), v srpnu jsou v Chicagu „psí dny“ (s. 183), tzn. prostě horko (z pův. „dog days“), jeden doručovatel zas má na obličeji „ovinovací brýle“ (s. 239), které se někdy v zahraničí prodávají pod názvem „wrap around glasses“, „dvojičky“ (s. 256) jsou tzv. dvojčata, resp. Twin Towers, „uhlířská taška“ je „coal bag“, v níž ozbrojení kurýři transportují hotovost.

Oproti „české“ slovotvorbě a ohýbání anglického lexika, jež jsou v zásadě srozumitelné každému, kdo umí jen trochu anglicky, je nově uplatněný postup riskantnější. Příslušné významy jsou dostupné jen pokročilejším znalcům cizího jazyka, četbu mohou zpomalovat nebo komplikovat, a vtip, jejž vyvolává doslovnost zpětného překladu, nemusí oslovovat každého čtenáře. Každopádně jde o dosud šíře neprozkoumaný jev, vyvolaný zřejmě tím, že si autor dokonale osvojí cizí jazyk a z něho se pak vrací zpět do své mateřštiny. Takový zpětný chod není nikdy bez nebezpečí škody.