Dnes uplynulo 155 let od narození Petra Bezruče. Co k tomuto výročí připravila ČT edu pro studentky a studenty středních škol? Těžko říct, jak dlouho zde výřez z pořadu s titulem Petr Bezruč (bez záruky) visel, není opatřen žádnými údaji o tom, kdo jej kdy vyhotovil, na webu se zobrazuje jako nový a aktuální, a tak s ním i jako s novým a aktuálním budu zacházet.

Z původního takřka hodinového dokumentu z roku 2002 se dnes studující mládeži předestírá osm a půl minut dlouhý výřez. Z pořadu, v němž různí badatelé i naivové prezentovali rozličné postoje k autorství Slezských písní (J. Nohavica, J. Drozd), mluvili o Bezručově spotřebě alkoholu a naturelu (J. Urbanec), či naopak výjimečně konsekventně uvažovali jako Drahomír Šajtar (pro zvýšení napětí zazněly úryvky z Portishead ad.), prostě kdosi vyřízl přibližně od jedenácté minuty původního programu oněch bezmála deset minut. Povýšil tak pořad již tak smontovaný z různých disproporčních pramenů na vskutku výukový materiál.

Neznámý televizní pedagog svým řezem způsobil, že jen dva mluvčí jsou opatřeni jménem, jiní zůstávají pro studenty v anonymitě; jestliže v prvních deseti minutách rozehráli nějak svůj part, působí nyní, po odstranění úvodní desetiminutovky, jako blázniví vrženci, kteří se nedokážou úplně vyslovit. Nejdůsažněji tento „cut“ vstoupil do promluvy J. Drozda, který prohlašuje: „čili já bych, podle mého, poněvadž nemám žádnou, žádnou jako oficiální tu, tak nemohu ale, ale…“ Vtom cézura, konec, studenti a studentky civí (asi) a my s nimi. A tak má zřejmě podle dramaturgie ČT edu vypadat ta pravá pedagogika…

Úpadek veřejnoprávních médií se zřejmě projevuje nikoli jen v úrovni centrálních programů, ale též na periferiích. Co čekat od média, které vyrábí edukativní materiály takto mechanicky a hloupě?