Podle známé lidové pohádky musel Jiřík, aby dosáhl svého, splnit několik nesnadných úkolů, jejichž náročnost se stupňovala, neboť je zadával panovník, jenž mu nebyl příliš nakloněn. Poté, co Jiřík navlékl poztrácené perly do náhrdelníku a obstaral mrtvou a živou vodu, vyzvedl nakonec ze dna mořského zlatý prsten.

Akademický pracovník zdolává v posledních letech neméně obtížné úkoly: poté, co měl – kromě svého pedagogického úvazku a vedení závěrečných prací – publikovat vědecké studie v recenzovaných časopisech, zrodil se nový požadavek: psát v angličtině ‒ jediném to jazyce, jímž se lze dosti vědecky vyjadřovat. Skutečný zlatý poklad se ale ukrývá v podobě aplikovaného výzkumu, patentu či jiného propojení badatelského výzkumu s výrobou.

Jiříkovi v jeho nelehkém počínání pomáhali mravenci, krkavci, ryba a moucha. Jací spojenci přispěchají na pomoc vysokoškolskému pedagogu, ocitnuvšímu se v nouzi, je otázka, ale obávám se, že hmyz ani další zvířena stačit nebudou.

Jiříkovo trápení zdánlivě nemělo konce. Jenže když ho zlý král rozsekal na kusy, byla tu líbezná princezna, která milého polila zprvu mrtvou a potom živou vodou, a zazvonil zvonec. Akademický pracovník se sice také může rozkrájet, je tu ale ministerstvo školství, které nemá v zásobě nic než další ledovou sprchu.