Archiv autora

Do výměny názorů o některých problematických aspektech knihy vzpomínek Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle?“ připojil v prosinci svými poznámkami poslední článek Jakub Kulhavý. Je do jisté míry paradoxní, že se musím na tomto místě ujmout jak nakladatelství Triáda, tak Ewalda Billerbecka, autora úvodu, a v souvislosti s tím vším také činnosti zvané čtení ‒ proti tomu všemu se totiž replika Jakuba Kulhavého těžce prohřešuje. Pokračování textu Obrazy násilí v knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové

Jakub Kulhavý ve své odpovědi reagoval na závěrečný odstavec mého textu o knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ (Triáda 2019). Jeho postřehy jsou zajímavé, domnívám se ale, že se míjí s tím, kam jsem svým textem směřoval. Pokračování textu Poznámky k poznámkám

Před několika měsíci vyšla poprvé česky kniha Alžběty Sommerové Lefkovitsové (1904‒1994) „I vy jste v tomhle pekle?“; vydalo nakladatelství Triáda, z němčiny přeložila Michaela Škultéty. Zaznamenává, jak doplňuje podtitul, „vzpomínky na neblahé roky 1944‒1945“, kdy autorka pamětí prošla ‒ ve zkratce řečeno ‒ ukrýváním v Prešově a vězněním v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen. Svědectví je to výjimečné, jednak kvůli zaznamenaným událostem, především však způsobem podání. Pokračování textu Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“

Do Bibliografie Jiřího Brabce za léta 1951‒2019, která vyjde v nejbližších dnech při příležitosti Brabcových devadesátých narozenin jako zvláštní příloha časopisu Slovo a smysl, jsme s kolegy Jiřím Flaišmanem a Michaelem Špiritem nezahrnuli jubilantovo angažmá v rubrice periodika Nové knihy Kritický metr, jen jsme v úvodu zaznamenali údaje otisků této rubriky. Princip Kritického metru spočíval totiž v posuzování domácích literárních novinek pouze prostřednictvím přidělování určitého počtu hvězdiček. Ovšem „co napovídají hvězdičky“ – jak o souhrnu výsledků psala také tehdejší redakce – o Brabcově hodnocení původní české prózy a poezie? Pokračování textu Kritický metr Jiřího Brabce

Je podzim, editoři začínají nejčastěji čelit otázkám, kdy již konečně do nakladatelství dodají rukopis. Vzhledem k dotacím a grantům to je pravděpodobně nejzazší termín, aby titul do konce roku v rámci „blitzkriegové akce“ vyšel. Podařilo se nám shromáždit některé užitečné formulace, které lze v takové situaci editoru dobře upotřebit. Pokračování textu Podzimní ediční kurtoazie

V souvislosti s novým vydáním Máchova Máje publikoval Jaromír Slomek glosu s titulem Přeceňovaný: Karel Hynek Mácha (Týdeník Echo z 1. 8. 2019). Navázal v ní na své starší věštby, podle nichž se Máchovo dílo, na rozdíl od takového K. J. Erbena, postupně stává a v budoucnu se také stane nesrozumitelným (takto např. Slomek v Orientaci LN z 12. 11. 2011). Nové je nyní u Slomka vysvětlení, že Erben, jemuž dává kritik zřejmě přednost před pěvcem Máje, „zůstává v Máchově stínu“, a to nikoli pro svou menší čtenářskou přitažlivost, ale kvůli „‚tiché dohodě‘ puncovaných literárních historiků“. Pokračování textu Jaromír Slomek odhaluje spiknutí literárních historiků

Po knize Povídek připravil nyní Jiří Opelík další svazek spisů Ladislava Grosmana ‒ knihu Dopisy Mileně (Akropolis, 2019). U autora, jehož většina díla zůstala v rukopisném a zřejmě nefinalizovaném stádiu, se tak splácí další část starého vydavatelského dluhu. Postupuje se při tom ovšem nezvykle a při rychlém tempu a zvoleném edičním postupu vznikají vedle pozitivních efektů také průvodní zplodiny negativní. Není naším cílem záslužnou edici z díla Ladislava Grosmana torpédovat, ale chceme poukázat na jevy, které pokládáme za sporné, a upozornit na to, že zvolené metody přinášejí možná více problémů než zisků. Pokračování textu Opět ke Spisům Ladislava Grosmana

Připravovaným Spisům Ferdinanda Peroutky se věnoval první ze série diskusních pořadů Institutu pro studium literatury nazvaný Spektrum, který proběhl v úterý 2. dubna ve vršovickém Kině Pilotů. Večer dostál přinejmenším ve dvou ohledech zvolenému názvu setkání Idea „spisů“ Ferdinanda Peroutky jako živý problém: dílo Ferdinanda Peroutky přitahuje historiky, novináře a širší veřejnost, a tak mělo setkání celkem dobrou návštěvnost a „živý“ průběh, nicméně o tom, jak budou Peroutkovy Spisy konkrétně vypadat, panuje u předkladatele oné „ideje ‚spisů‘“, alespoň podle dojmu z večera, totální nejistota, a to může být ne živý, ale velký „problém“. Pokračování textu V mlhovině

Jako o „jednom z nejodvážnějších edičních počinů těchto let“, jakožto „mimořádném díle“ a „olbřímím titulu“ píše v článku Pecka stále triumfální Jan H. Vitvar v Respektu z minulého týdne (č. 10/2019) o výboru Souhvězdí Gulag Karla Pecky (2018). Je-li odvážný, kdo se bez rozmyslu vrhá vpřed, míní-li se přívlastkem mimořádný, co je mimo běžný řád, a označuje-li slovo olbřímí pouze hmotnostní údaj, potud má recenzent asi pravdu. Pro edici, již připravil a vlastním nákladem vydal „příležitostný nakladatel“ Daniel Pagáč, by ovšem byly určitě přiléhavější zcela jiné charakteristiky. Pokračování textu Odvaha mu neschází

V minulém roce vyšlo nové vydání knihy Václava M. Havla Mé vzpomínky. Edici, kterou publikovala Knihovna Václava Havla, doprovází podtitul „první úplné vydání“, jímž se jakožto zásadní vyznačuje posun v úhrnu vydaného vzpomínkového textu. Tento přídomek lze ale také vztahovat na další části knihy a ty mu někdy víc, jindy méně vyhovují. Pokračování textu Úplné ‒ neúplné ‒ přeplněné