Do debaty o literární ceně Tvárnice, kterou na svých stránkách rozvinul čtrnáctideník Tvar v číslech 16, 17 a 19, byl vtažen i časopis Revolver Revue. Před lety jsem byl jedním z jeho redaktorů, v současnosti patřím k širšímu okruhu spolupracovníků RR, v redakci revue pracují mí přátelé. Doufám však, že mě to nediskvalifikuje před nutností ohradit se proti způsobu, jakým byla Revolver Revue do rozpravy o Tvárnici vměstnána a jak v ní přitom byla očerněna. Nebudu přitom posuzovat pomyslnou úroveň ani jednoho ze jmenovaných periodik a nebudu se nijak vyjadřovat ke smysluplnosti oné literární ceny.
V jednom z mnohých příspěvků komentovala redakce Tvaru události spojené s vyhlášením výsledků zatím posledního ročníku ceny (Tvárnice byla zřejmě vystavena tzv. phishingu, obyčejněji řečeno mystifikaci) a rozdávala přitom rány na nejrůznější strany. Jednu z nich inkasovala právě RR: domnělý záškodník znevážením ceny prý zamýšlel „pobavit okruh svých známých a přátel, jmenovitě těch z okruhu Revolver Revue“ (Tvar č. 16).
V zásadě lze s redakcí Tvaru soucítit. Jistě investovala značné množství energie do podniku, z něhož si pak někdo vystřelil, a její vášnivá obrana je proto do jisté míry pochopitelná. Jak však vyplynulo z následných vyjádření, se záměrem podvrátit hlasovací mechanismus, vedoucí k ceně Tvárnice, neměla Revolver Revue zhola nic společného (a pro jistý typ čtenáře raději hned dodávám: stejně jako pisatel této stati).
Polemika je všesměrně protkána narážkami nebo přímými relacemi na svět umění, snad si mohu dovolit také jednu. Obávám se, že chování redakce Tvaru připomíná ze všeho nejvíce postavu pistolníka Grimpa z Brdečkova a Lipského filmového Limonádového Joea (1964). Ve scéně, kdy Joe v zaplněném saloonu ustřelí Grimpovi kšandy od kalhot a vystaví tak zlotřilého pistolníka potupnému posměchu, Grimpo (ve vzorném podání Josefa Hlinomaze), prchaje v nedbalkách upravit se někde mimo zraky smějícího se obecenstva, zasadí jednomu z posměváčků dobře umístěný, ale zcela bezmocný hák, neboť jeho ostuda je naprostá.
Ani stínem nechci naznačit, že Tvar je zlořečený, Revolver Revue bílé lilium a ten, kdo se pokusil Tvárnici torpédovat, je škodolibý. Přirovnání volím jen proto, abych zdůraznil, že redakce Tvaru se chová ještě zoufaleji než Grimpo, neboť Revolver Revue se na mystifikační akci, jež měla cenu znevážit, nijak nepodílela, obrazně řečeno, v saloonu ani nebyla.
Šéfredaktorka RR se proti nařčení ohradila, redakce Tvaru její zasláno v č. 19 sice otiskla, ale současně je v editorialu téhož čísla komentovala způsobem, jímž dala najevo, že se nespravedlivě obviněnému časopisu omlouvat nehodlá – na rozdíl od rovněž neprávem osočeného Petra Onufera, který v materiálech Tvaru č. 16 zprvu figuroval jako „hlavní podezřelý“ a jemuž poté časopis vyslovil omluvu „hlubokou“. Ze stylizace úvodního slova v č. 19 bohužel vyplývá, že averze vůči Revolver Revue je neurotického původu, a potřeba zdůvodňování je tedy vytěsněna.
Je to škoda, argumentovaný postup by přímým střetem naši kulturní scénu určitě obohatil. Takto lze skládat naději jen v to, že úzkost redakce Tvaru a těch, kdo její náklonnost k RR sdílejí, zůstane omezena jen na editorialy.