Na první setkání se nezapomíná! V případě Václava Petrboka jsem se na něj před lety – po zprostředkování Hanou Šmahelovou – obrátil se žádostí o vedení diplomové práce. Poněkud nesměle jsem vykoktal svoje germanobohemistické záměry. Během následného oťukávacího vyptávání jsem nějak do proudu řeči zakomponoval středoškolská léta na mladoboleslavském gymnáziu, a snad abych ukázal, že se v tématu alespoň trochu orientuji, špitnul jsem, že tam v hloubi 19. století studoval Leopold Kompert. V tu chvíli se formální rozmluva zhroutila v zaujaté povídání o Moritzi Hartmannovi, Siegfriedu Kapperovi, Isidoru Hellerovi, Franzi Koblerovi, zkrátka dalších pojizerských výtečnících německého jazyka. Pokračování textu VP 50