Čtenáři a čtenářky hodnotí na webu Databazeknih.cz některé tituly mj. z hlediska jejich „Tempa & emocí“. Tempo čtení Máchova Máje jim vychází z 83 % jako rychlé (značí je obrázek jakési kočkovité šelmy) a ze 17 % střední (zajíc). Emoce z Máchovy básně: velkou míru má „dojetí“ – 15 %, „lítost“ 11 % a „hrdost“ 11 %. Erbenova Kytice zde má kupodivu úplně stejné tempo čtení, taky ji přečtete většinou jako gepard, v nejhorším v tempu polního hlodavce – ale hlavní emocí z knihy je s 20 % „nostalgie“, následuje 15 % „pohody“ a 8 % má shodně „frustrace“, „soucit“, „napětí“, „naděje“ a „úžas“.

Jaká citová hnutí vyvolají asi kazisvětské akce osoby či osob, které vybírají na webu Českého rozhlasu výtvarný doprovod k literárním pořadům? Některé krásné obrázky mají tito cukráři od Shutterstocku zvláště rádi: reprodukce motýlí ženy zdobí povídky Johannese Urzidila stejně jako verše Soni Kociánové, povídky Richarda Weinera doprovází vyobrazení vířících vran a Andruchovyčovu Moskoviádu zas foto Moskvy s dramatickými oblaky. Na barometru „Tempa & emocí“ je to stoprocentní gepardí frustrace.

Je jen zarážející, jak kýčovité prožívání literatury, které se u Máchova Máje z patnácti procent dojme a u Kytice pocítí hlavně nostalgii, tak krásně ladí s literaturou prezentovanou za pomoci líbivých prefabrikátů.