Před třemi týdny tu psal autor těchto řádků o sloupku Marka Váchy. Pro plnost dojmu je vhodné u jeho bizarností ještě prodlít a jako korektiv alespoň zčásti popsat rámec, v němž se odehrává práce univerzitních pracovníků, jejichž překotnou publikační aktivitu Vácha pranýřoval. Bude řeč o rámci finančním, a tedy o mzdovém předpisu.

V roce 2008 popsal Petr A. Bílek v textu Akademická jatka dosti detailně poměry na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tehdy mj. uvedl, jaké byly mzdy vyučujících: podlaha mzdového předpisu, na níž spočívala většina mezd jeho pracoviště, činila pro odborného asistenta 19 400 Kč, 24 600 Kč pro docenta, 28 900 Kč pro profesora (všechny sumy uváděny jako hrubá mzda).

A jak vypadá situace dnes, kdy už osm let spravujeme stát jako firmu? Univerzity Karlovy se tzv. zvyšování mezd ve školství dotklo opravdu jen v tom nejmenším možném rozsahu, což ovšem neznamená, že do budoucna nemůže být i hůř… V roce 2020 jsou dolní hranice, na nichž mnohé platy pracovníků UK statují, stanoveny následovně: 22 500 Kč pro odborného asistenta, 27 000 Kč pro docenta a 32 000 Kč pro profesora. Díky opatřením definujícím nově mzdové třídy je k tomu ještě umožněno, aby profesor bral de facto mzdu docenta, docent odborného asistenta a odborný asistent zas plat asistenta. Dolní prahy měsíčních mezd stoupají tempem přibližně 200 až 250 Kč ročně, a tak se ani profesor příjmem nevyrovná dnešní průměrné mzdě v ČR, natož v hlavním městě.

Možná by čtenář při pohledu na tuto bilanci chtěl vzkřiknout – přece mohou získat prostředky z různých grantů?! Jenže tímto způsobem se de facto přenáší financování toho základního, tj. výuky, vedení prací, konzultací a samostatné vědecké práce na účelové financování, a to marasmus neřeší, nýbrž ho ještě prohlubuje. Role, v níž vyučující stále ještě z lásky k oboru působí, obnáší vedle výuky rostoucí tlak na výkon a na publikování, nicméně mzdy za účinkování v ní jsou tak malé, že si k tomu musejí přibírat ještě další práci. Když se Marek Vácha tedy vymezil proti „dělání vědy“, měl také napsat, v jaké zoufalé situaci – byť úroveň mezd není jediným zdrojem katastrofy – se to celé odehrává.