/ Publikováno:

Přemýšlet, nenaplňovat

Vydávání textů Vladimíra Raffela (1898–1967) po druhé světové válce jeho dílo neoživuje, spíše paradoxně přispívá k jeho umrtvování. Plán vydat výbor z Raffelova díla představil už na konci osmdesátých let Karel Milota, ale k realizaci dochází až v roce 1997 v nakladatelství Český spisovatel (soubor Elektrický les), a to ve chvíli, kdy samotné nakladatelství ukončovalo svou činnost. Distribuce knihy proto vázla a publikace končila coby novinka rovnou ve výprodeji. Pokud necháme stranou diplomovou práci Hany Prchlíkové z roku 2000 (Medailon spisovatele Vladimíra Raffela), obhájenou na PedF UJEP a přinášející mimo jiné jako přílohu xerokopii dochovaných strojopisů Raffelových básní z rodinné pozůstalosti, je nové vydání povídek Ta, jež povstala z krystalu (Filip Tomáš – Akropolis, knižnice Skrytá moderna 2022) v edici Martina Dvořáka dalším pokusem připomenout prozaické dílo Vladimíra Raffela. Zpřítomnit jeho dílo je jistě ve svém záměru dobrý počin, ovšem realizace vyvolává několik vážných otázek. Pokračování textu Přemýšlet, nenaplňovat

/ Publikováno:

I0000I0I0III Ladislav Nebeský

Vydávání autorů české experimentální poezie, kteří vstoupili do celosvětového trendu experimentu v padesátých a šedesátých letech (tedy ona klasická vlna složená mj. z lettrismu, procesuálních básní, konkrétní i vizuální poezie), je díky nedávno publikovanému třídílnému souboru textů Ladislava Nebeského posunuto o významný krok dále. Pokračování textu I0000I0I0III Ladislav Nebeský

/ Publikováno:

V intenci slovenské verze…

Překlad z jednoho jazyka do druhého a jeho pozdější překlad zase zpět do jazyka původního – to zní trochu šíleně. Přesto tu a tam jde o vyřešení problému „chybějícího originálu“ – ostatně v českojazyčném prostředí lze připomenout retlanslaci Teigova překladu rukopisné novely Georgese Ribemont-Dessaignese Ano a ne, čili Klec v ptáku (Oui et Non ou La Cage dans l’oiseau) z roku 1926, která byla až po mnoha letech přeložena z češtiny zpět do francouzštiny, protože se původní rukopis ztratil. Případ knihy Záviše Kalandry Zvon slobody, která vyšla ve slovenském překladu v roce 1948 pod jménem Juraj Pokorný, je v lecčems podobný Teigemu a Ribemont-Dessaignesovi: český rukopis si vyžádal Ladislav Novomeský v listopadu 1947 a v březnu již Kalandra knihu, věnovanou stému výročí slovenského povstání v roce 1848, poslal Novomeskému na překlad. Vyšla v bratislavském nakladatelství Tatran na začátku léta 1948 – s překladatelem nikde a nikdy neuvedeným (a uveďme hned, že dodnes jednoznačně neidentifikovaným) – a zůstala trochu ve stínu dalších Kalandrových prací, byť se on sám v roce 1948 věnoval velmi široce právě dějinným událostem sto let starým. Pokračování textu V intenci slovenské verze…

/ Publikováno:

Antonín Bartušek stoletý

„Antonín byl nesmělý v řeči, ostýchavý, nesmírně slušný. Trpěl, a nevím čím,“ píše o něm v Teorii spolehlivosti Ivan Diviš. Jedenáctého ledna letošního roku by se dožil sta let básník a překladatel Antonín Bartušek. Postava spíše nenápadná, ale zároveň nedoceněná – ostatně kromě Vratislava Färbera v rozhlasovém Zelném rynku Bartuška nepřipomenul nikdo. Jako by se naplňovalo neustále dobové tvrzení, že jeho tvorba je nevýbojná, plachá metafyzická poezie, resp. odvozená a statická, nepříliš průbojná a rutinovaná (Š. Vlašín). Antonín Bartušek zůstává nadále osobností spíše přecházenou, vnímanou jako autor, který patří jen do výčtu u nejrůznějších básnických skupin (zejména těch katolických nebo spirituálních), nenápadný současník básníků i překladatelů s větší průrazností, i když s méně intenzivním nábojem. A při tom… Pokračování textu Antonín Bartušek stoletý

/ Publikováno:

Reécrivain

Ačkoliv na stránkách nakladatelství Argo (přístup 6. 1. 2020) se stále uvádí, že Jan Novák (*1953) chystá na březen „Untitled biography“, ví se již několik let o tom, že to bude biografie o Milanu Kunderovi. Jen se o tom doposud nemluvilo nahlas. Toto „embargo“ padlo i díky samotnému Novákovi, když se k chystané knize vyjádřil v rozhovoru pro slovenský Denník N. Není zatím jasné, zda součástí Novákova líčení Kunderových osudů budou i textologické otázky spisovatelova díla – ovšem podle toho, co jsme dosud od Jana Nováka četli, to za pravděpodobné nepokládáme. Třeba ale budeme překvapeni… Než kniha vyjde, konstatujme alespoň následující: Pokračování textu Reécrivain