Ukázal jsem, že dvě věty, které Michal Kosák kritizuje, vytrhl ze souvislosti celé předmluvy ke knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“. Vyznění předmluvy je přesně opačné, než on v těch dvou vytržených větách vidí. M. Kosák trvá na svém. Dodávám, že bude-li se i nadále přidržovat této textově kritické metody, nevzbudí v budoucnosti žádné větší překvapení, až bude čtenářům Kanonu se stejně zaujatým pohoršením odhalovat například to, že Bible popírá Boží existenci, jelikož se v ní praví, že „Bůh není“ – neboť tuto větu v Písmu opravdu najdeme. Pokračování textu Poznámky už i k „obecnějším otázkám“

Jakub Kulhavý ve své odpovědi reagoval na závěrečný odstavec mého textu o knize Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ (Triáda 2019). Jeho postřehy jsou zajímavé, domnívám se ale, že se míjí s tím, kam jsem svým textem směřoval. Pokračování textu Poznámky k poznámkám

Následující poznámky jsou reakcí na poslední odstavec recenze knihy Alžběty Sommerové Lefkovitsové „I vy jste v tomhle pekle“ z pera Michala Kosáka, již uveřejnil 21. listopadu 2019 i-kanon.cz. Autor recenze v ní vyjadřuje „na okraj okraje“ výhrady k volbě obrazové fotodokumentace zachycující koncentrační tábor Bergen-Belsen po osvobození a ke dvěma větám z předmluvy Ewalda Billerbecka. Domnívám se, že hlavní škoda tohoto odstavce spočívá právě v tom, že M. Kosák problému, na nějž upozorňuje, nepřikládá větší důležitost, a tedy si ani nedává více práce s domyšlením svých výtek. Pokračování textu Poznámky k „okraji okraje“

Před několika měsíci vyšla poprvé česky kniha Alžběty Sommerové Lefkovitsové (1904‒1994) „I vy jste v tomhle pekle?“; vydalo nakladatelství Triáda, z němčiny přeložila Michaela Škultéty. Zaznamenává, jak doplňuje podtitul, „vzpomínky na neblahé roky 1944‒1945“, kdy autorka pamětí prošla ‒ ve zkratce řečeno ‒ ukrýváním v Prešově a vězněním v koncentračních táborech Ravensbrück a Bergen-Belsen. Svědectví je to výjimečné, jednak kvůli zaznamenaným událostem, především však způsobem podání. Pokračování textu Kniha „pro všechny, kteří chtějí zastavit holocaust zítřka“

Po realizaci druhého, rozšířeného vydání Holanova díla v Pasece (1999–2011), po vydání řady jednotlivin či výborů, odstartování německých spisů pořádaných Heftrichem a Špiritem, řadě monografií (Blažíček, Galmiche, Opelík) i „monografií“ (Křivánek) se konečně dostává i na knižní vydání většího celku Holanovy korespondence. Editor Martin Dvořák do svazku s názvem Umlkám do čekání shrnul oboustrannou korespondenci Vladimíra Holana s desítkou literátů a připravil ji k vydání v nakladatelství Akropolis Filipa Tomáše. Pokračování textu Konec čekání – a dál?

Škoda, že Harold Bloom (11. července 1930 – 14. října 2019) nebral své vlastní teze ke kanonicitě západní literatury o něco více vážně: desítky let autorské volnosti a dokonalého badatelského zázemí spolu s gigantickou pamětí a čtenářskou hbitostí jistě mohly vydat podstatnější intelektuální přínos než nesčetná obiter dicta, nalévaná do rámců, jejichž arbitrárnost se Bloom v podstatě nesnažil skrývat. Pokračování textu Zápasy Harolda Blooma

Ve čtvrtek 24. 10. 2019 proběhla v prostorách pražské FAMU Konference Stankovič, pátý podnik tohoto odborného, přednáškového, diskusního a společenského typu, který uspořádala redakce časopisu pro literaturu a výtvarné umění Revolver Revue. Po I. M. Jirousovi (2013), Janu Lopatkovi (2016), F. X. Šaldovi (2017) a sympoziu, jehož tématy byly v „osmičkovém“ roce komunismus, elity a dnešek (2018), se ohniskem nynějšího setkání stala osobnost básníka, filmového kritika, časopiseckého a novinového redaktora a angažovaného občana Andreje Stankoviče (1940–2001). Pokračování textu Kolem Stankoviče

Do Bibliografie Jiřího Brabce za léta 1951‒2019, která vyjde v nejbližších dnech při příležitosti Brabcových devadesátých narozenin jako zvláštní příloha časopisu Slovo a smysl, jsme s kolegy Jiřím Flaišmanem a Michaelem Špiritem nezahrnuli jubilantovo angažmá v rubrice periodika Nové knihy Kritický metr, jen jsme v úvodu zaznamenali údaje otisků této rubriky. Princip Kritického metru spočíval totiž v posuzování domácích literárních novinek pouze prostřednictvím přidělování určitého počtu hvězdiček. Ovšem „co napovídají hvězdičky“ – jak o souhrnu výsledků psala také tehdejší redakce – o Brabcově hodnocení původní české prózy a poezie? Pokračování textu Kritický metr Jiřího Brabce

O existenci souboru nevydaných básní Jiřího Karáska ze Lvovic, které má k dispozici pražský antikvář Karel Křenek, se v úzké badatelské obci již dlouho vědělo. Na sklonku tohoto léta se tyto texty konečně dostaly ke čtenářům. Velmi pěkně vypravený svazek s názvem Emilovi, podtitulem Sonety vepsané do knih a druhým podtitulem Neznámé básně 1902–1932 edičně připravil sám Karel Křenek, který jej také ve své edici Starý svět (sv. 3) v nákladu 255 výtisků vydal. Editor si ke spolupráci přizval Filipa Hynka, jenž k neobsáhlé knížce (64 stran) napsal jednostránkový doslov. Pokračování textu Marná lásky snaha (k edici Karáskových textů Emilovi)

Zanedlouho bude publikována kniha textů Jana Hanče (1916–1963), jež představí poněkud odlišný, byť související typ slovesného vyjádření známého z předchozích dvou, resp. tří titulů. V Událostech, jež v celkové edici sdružovaly autorovu sbírku z roku 1948 a následné strojopisné a rukopisné texty z konce čtyřicátých let a z přelomu let padesátých a šedesátých, převažovaly krátké projevy v próze, od sentence aforistického rázu po příběh s pointou nebo úvahu takříkajíc s ponaučením. Většinu těchto próz a básní spojoval iluzivní rozměr deníkového zápisu a okolnost, že Hanč z nich koncipoval jisté celky  – ať už jím byla sbírka zůstavená de facto jako strojopisná maketa budoucí knihy, nebo úhledným rukopisem vedený sešit, zaplněný buď od první do poslední stránky, či jen rozepsaný. Pokračování textu Co bylo před Událostmi